Policie Adamse podezírá z účasti únosu a vraždy 37leté vdovy a matky deseti dětí Jean McConvilleové. Ta byla v roce 1972 unesena ze svého bytu v Belfastu přímo před zraky svých dětí kvůli tomu, že ji stoupenci IRA považovali za informátorku. Její tělo policie objevila až v roce 2003 na pláži v County Louth, píše v dobové zprávě server BBC.
Nezávislé vyšetřování z roku 2006 však žádný důkaz o donášení McConvilleové nepřineslo. Únosci ji podle policistů nejprve drželi v jednom ze svých bytů a posléze ji zastřelili a její tělo v tajnosti pohřbili.
Adams po středečním zadržení vzkázal, že s vraždou nemá nic společného, uvádí BBC. "Věřím, že zabití Jean McConvilleové a její tajné pohřbení nebylo správné a způsobilo újmu její rodině. Já jsem nikdy netajil, že jsem byl ve spojení s IRA, ale jsem absolutně nevinný v únosu, zabití a pohřbení paní McConvilleové," prohlásil 65letý Adams, který je dlouholetým šéfem Sinn Féin, politického křídla IRA, která vedla boj za odtržení Severního Irska od Británie a jeho připojení k Irské republice.
Vrahy znám, ale bojím se je udat
Otřesné vzpomínky na osudný den, kdy do domu vtrhli stoupenci IRA a McConvilleovou odvlekli neznámo kam, má její syn Michael. Tehdy mu bylo 11 let, píše BBC. "Někdo mlátil na dveře a pak je vyrazil. Se svými bratry a sestrami jsme se drželi matky, brečeli jsme a křičeli," vzpomínal Michael McConville.
"Matka byla v hrozném stavu, protože noc předtím ji členové IRA věznili několik hodin a bili ji," řekl s tím, že žena byla pořezaná a potlučená. "Věděli jsme, že se chystají všechno zopakovat, proto jsme se hrozně báli," dodal Michael. Serveru BBC se svěřil, že pachatele únosu zná, ale bojí se je udat na policii. "Kdybych řekl jen slovo policii, zabili by mě, nebo mou rodinu," myslí si Michael.
Násilná létaSeverní Irsko zažilo tři desetiletí sektářského násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány, které si od roku 1969 vyžádaly 3 500 mrtvých. Ačkoliv mírové dohody z roku 1998 vedly k dělbě moci mezi protestanty a katolíky, ke sporadickým incidentům přesto dodnes dochází. |
Jak je možné, že se případ z roku 1972 dostal opět do popředí zájmu vyšetřovatelů? Mohou za to takzvané Bostonské nahrávky (někdy uváděné jako Belfastské, pozn. red.). Od roku 2001 do roku 2006 poskytlo několik desítek bývalých i stávajících členů IRA rozhovory v rámci Projektu Belfast. Detaily o vztazích a akcích IRA byly nahrány, posléze přepsány a dány do úschovy v archivech univerzity v Bostonu. Nahrávky byly dlouho pod zámkem. Až loni byla jejich část po soudním sporu a nátlaku ze strany severoirské policie zveřejněna.
Podle materiálů bývalý Adamsův spolupracovník Brendan Hughes vypověděl, že McConvillová byla zabita na přímý Adamsův pokyn. Adams podle něj řídil speciální tým IRA, který vyhledával, zabíjel a tajně pohřbíval členy katolické komunity v Belfastu podezřelé ze spolupráce z policií.
Zatčení Adamse vyvolalo rozpory v politických kruzích
Středeční zatčení Adamse vyvolalo na britské i severoirské politické scéně první rozpory. Podle místopředsedy severoirské regionální vlády a zástupce katolické Sinn Féin Martina McGuinnesse je to dílo temných sil, které se snaží ovlivnit nadcházející místní volby. Politický kontext zadržení naopak rezolutně odmítl předseda severoirské vlády Peter Robinson i britský premiér David Cameron.
"Vím, že jsme viděli, jak temná strana ukázala svaly v průběhu posledních několika dnů," tvrdil McGuinness podle agentury Reuters. "Považuji jeho (Adamsovo) zatčení za úmyslný pokus o ovlivnění výsledků (evropských a místních) voleb, které se mají konat za tři týdny, dodal politik. McGuinness tak oživil obavy z ohrožení míru dojednaného v regionu v roce 1998.
Politickou motivaci ovšem Robinson z protestantské Demokratické unionistické strany (DUP) popřel. "Chceme mít jistotu, že každý, kdo byl obětí násilí IRA (Irské republikánské armády) má stále naději, že se dočká spravedlnosti," zdůraznil podle serveru irské televize a rozhlasu RTE.
"V této věci nebyl absolutně žádný politický zásah," prohlásil také Cameron, podle kterého v Severní Irsku stejně jako v Anglii působí nezávislá justice.
