Podle policie si objednal přes svou známou vraždu, k níž nedošlo jen proto, že se nakonec najatý vrah udal. Má doma zbraně jako James Bond, a když ho policie zatkne, mluví o tom, že na něj někdo ušil zpravodajskou hru. Na první pohled případ pro psychiatra.
Pak je tu najatý vrah. Alkoholik, možná narkoman, policejní donašeč. Přijme zakázku na vraždu, ale nakonec se udá. Novinářům pak v hospodě vykládá, že by vlastně nikoho nezabil. "Jsem známá kriminální postava," říká a poskytuje rozhovory každému, kdo mu zaplatí pivo.
Také případ pro psychiatra. A je tu i ona prostřednice, okolo které se točí obhajoba. Prý zhrzená žena, která chtěla Karla Srbu tak moc, že by šla i přes mrtvoly. Má prý vykonstruovat neuvěřitelnou zápletku, zapojit do ní hromadu lidí a klidně riskovat dlouhá léta ve vězení, jen aby byl Srba ve vězení také.
Proč? Z nenaplněné lásky. Je-li to pravda, pak jde o další případ pro psychiatra. Tři šílenci. Jenže jeden z nich byl blízkým spolupracovníkem ministra zahraničí Kavana, který mu svěřil obrovskou moc.
A obětí měla být novinářka, která psala o špinavých kšeftech v nejvyšších patrech české politiky. Proto je celý ten případ především případem pro policisty, soudce a politiky. Až po nich může nastoupit psychiatr.
