Petra Lhotáková

Petra Lhotáková | foto: Yan Renelt, MAFRA

Šikana v práci a nakonec kolaps. Expolicistka hledá pomoc u soudu

  • 183
Jela na pomoc ženě, kterou bil agresivní manžel, sama však skončila s otřesem mozku v nemocnici. Tehdy policistce Petře Lhotákové začaly vleklé zdravotní potíže, kvůli kterým nakonec nesložila psychotesty a policie ji loni propustila. Lhotáková hovoří o šikaně a diskriminaci a podala žalobu. S tou uspěla až u odvolacího soudu, který nařídil případ projednat. Líčení začne 19. dubna.

Obvodní soud pro Prahu 5 začne řešit případ policistky, která si dlouhodobě stěžuje na diskriminaci a šikanu ze strany nadřízených. Už dříve neuspěla u policejního prezidenta, policejní ombudsmanky, ani u Generální inspekce bezpečnostních sborů. To, že se případ k soudu dostane, policistka považuje za úspěch. Žádá přiměřené zadostiučinění ve výši 100 tisíc korun.

K soudu zamíří sedmatřicetiletá Lhotáková už s posudkem o invaliditě I. stupně, přičemž dokument dává její zdravotní stav do příčinné souvislosti s kolapsem v práci a předchozími traumatickými zážitky u policie.

S otřesem mozku musela pracovat

Vše odstartovalo už téměř před deseti lety. Tehdy v roce 2007 jela s kolegou do středočeské Vlašimi na pomoc ženě, která telefonovala na linku 158, že ji bije manžel. Agresor posléze napadl i zasahující hlídku.

Lhotáková si krátce poté v policejních novinách postěžovala, že ji nadřízený nepustil okamžitě na ošetření. Musela vyslýchat svědky, sepisovat protokoly a do nemocnice se dostala až po pěti hodinách. Tam nakonec s otřesem mozku a vykloubenou krční páteří zůstala čtyři dny (více jsme o případu psali zde).

„Případ následně dopadl podle předpokladů. Muž byl odsouzený za útok na veřejného činitele. Mého kolegu pak propustili kvůli následkům úrazu při zásahu - psychickému poškození zdraví. Já jsem odejít nechtěla. Po roce naše komise rozhodla, že jsem A, tedy schopná služby na výbornou,“ vrátila se Lhotáková k devět let starému případu.

Do práce ale nastoupila až po mateřské dovolené - v roce 2012, sloužila na obvodním oddělení v Čechticích na Benešovsku. První problém podle ní nastal, když potřebovala nové rozhodnutí o zdravotní způsobilosti. Na vyšetření šla, ale rozhodnutí jí nevydali. Přesto dál sloužila jako policistka.

„Nerozhodli o tom. Podle vyhlášky platí, že dokud nerozhodnou, je třeba dotyčného brát jako zdravotně nezpůsobilého. Řídila jsem přitom například služební auto, dostala jsem k tomu rozkaz,“ uvedla. Obrátila se proto postupně na nadřízené, aby jí pomohli problém vyřešit. Nedělo se však nic.

Do nelibosti nadřízených se poté dostala kvůli výtkám k neproplácení nevybraných bezpečnostních přestávek. Ačkoli měla ona i její kolegové na přestávky nárok, tak si je nemohli vybírat, protože sloužili ve dvojicích a neměl je kdo vystřídat. „Já když jsem uprostřed výslechu nebo na místě činu, tak nemohu říct: Heleďte padla,“ vysvětluje.

Společně s kolegy nakonec dosáhla toho, že do Čechtic přišlo z Benešova nařízení, aby byly nevyužité přestávky propláceny. S tím se ale Lhotáková nespokojila. „Nestačilo mi to, protože ten zákon platil už od roku 2003. Chtěla jsem proto, aby doplatili i to před tím. Tak jsem se stala problémovou,“ tvrdí. Následovala negativní hodnocení, která však Lhotáková rozporovala.

Speciální sluchátka nedostala. Jsou moc drahá, řekli jí

Na konci roku 2013 jí pak lékař diagnostikoval nedoslýchavost. Aby si sluch ochránila, dostala příkaz nosit střelecká sluchátka. „Vygradovalo to, když jsem oficiální cestou požádala ekonomický odbor o sluchátka s příposlechem. To bych slyšela i trávu růst. Jenže to zamítli s tím, že sluchátka jsou moc drahá,“ vzpomíná Lhotáková.

Vyfasovaná sluchátka ji tak spíše ohrožovala. „Kluci mi na akcích říkali: Koukej na nás, abychom ti neujeli, protože nás neuslyšíš,“ uvádí policistka. Záznam toho, jak slouží se sluchátky, se navíc objevil na YouTube. Vedení ji podle jejích slov následně podezíralo, že se nechala natočit schválně. Místo, aby řešilo absurditu nařízení, vytklo jí ústrojní kázeň.

Nakonec v práci v listopadu 2014 zkolabovala. Sama se dobrovolně začala léčit na psychiatrii. Vzhledem k tomu, že už dříve byla na nemocenské tři čtvrtě roku, chtěla co nejdříve zpět do práce. Kvůli lékům na psychiku však nemohla sloužit se zbraní. „Služební doktorka mě nechtěla pustit ani do práce, ani do civilu,“ řekla. Nakonec se rozhodla, že ukončí neschopenku, a nařízení začali řešit, co s ní.

„Dali mi překážky ze strany zaměstnavatele. Byla jsem doma za plný plat, což se jim sakra nelíbilo. Tak se zamysleli a na konci února přivezli rozhodnutí krajského ředitele Kučery, který mě přesunul do záloh, tedy pro dočasně nezařaditelné. Bylo to ale podle paragrafu, který je pro speciální složky, jako jsou URNA, potápěči, odstřelovači - kde je potřeba speciální zdravotní schopnost,“ říká Lhotáková. Po třech měsících bylo nařízení zrušeno a znovu dostala překážku v práci.

Požádala o pomoc prezidenta, zadržela ji však inspekce

Lhotáková mezitím poslala na Hrad mail se žádostí o pomoc ve svém případu. Na prezidenta se obrátila prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka.

Impulsem k napsání dopisu podle ní byla reakce policejního prezidenta a ministra vnitra na loňskou únorovou střelbu v Uherském Brodě, kde pachatel, který si stěžoval na šikanu, zabil sedm lidí a následně i sebe. Oba okamžitě přijeli osobně do města a případ řešili. Uherský Brod proto také v mailu zmínila (text čtěte zde). Vadilo jí, že naopak její případ žádnou reakci nevyvolal.

Ještě ten večer ji však jako nebezpečnou zadržela Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která ji podle jejích slov v té samé době chránila. „To bylo pro mě největší zklamání,“ tvrdí a nechápe, proč se Hrad zachoval tímto způsobem.

Ovčáček na dotaz iDNES.cz, jak Hrad postupoval a kdo mail vyhodnotil jako nebezpečný, uvedl, že postup byl zcela standardní. „Předmětné záležitosti se věnoval Bezpečnostní odbor Kanceláře prezidenta republiky, který věc následně postoupil policii. Důvod byl dvojí. Prvním byl fakt, že prezident republiky nemá žádnou působnost v oblasti služebního poměru příslušníků policie. Druhým byly pisatelkou zmíněné varovné souvislosti s osminásobnou vraždou v Uherském Brodě,“ řekl mluvčí Hradu.

Následovaly další psychotesty, kterými už ale Lhotáková neprošla. Sama připomíná, že to paradoxně bylo v době, kdy udělala státnice na vysoké škole. Šéf středočeské policie Václav Kučera ji loni v červenci propustil. I proti tomu se Lhotáková odvolala a na výsledek čeká.

Na dotaz, zda a jak rozhodla komise, která se kvůli její stížnosti na propuštění letos v lednu sešla, ale policejní prezidium uvedlo, že nemůže případ komentovat. „S ohledem na § 178 odstavec 3) zákona číslo 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je řízení neveřejné, proto k němu není možné poskytovat jakékoliv informace,“ uvedl v reakci mluvčí prezidia Jozef Bocán. Stejně tak se policie podle něj „k dění před soudem zásadně nevyjadřuje.“

Za celou řadu chybných rozhodnutí ve svém případu viní Lhotáková především šéfa právě středočeské policie Václava Kučeru. Tomu navíc vyčítá, že za ní přijel domů a vyhrožoval jí už po zmlácení v roce 2007. Kučera se k nařčením nevyjádřil a odmítl případ policistky jakkoli komentovat. Omluvil se s tím, že ho Lhotáková žaluje a je schopná proti němu obrátit cokoli, co řekne.

Policie šikanu odmítá, žalobu navrhuje zamítnout

Středočeská policie jakoukoli šikanu Lhotákové odmítá. Uvedla to ve vyjádření adresovaném soudu, v němž navrhla žalobu nyní už expolicistky zamítnout.

„Žalovaný zcela vylučuje, že by byl na žalobkyni vyvíjen jakýkoliv nátlak a že by vůči ní bylo postupováno šikanózně, což však nelze říci o žalobkyni a jejím zástupci. Ten přílišnou korespondencí, napadáním a urážkami zaměstnával žalovanou i její nadřízenou složku a odváděl ji od běžně vykonávané práce. Žalobkyně sice stále tvrdí, že chce pracovat u policie, fakticky ale uvažuje zcela jinak,“ citoval stanovisko policie pražský městský soud.

Lhotákovou zastupuje advokát Jan Brázda, bývalý náměstek policejního prezidenta. Její právní podporu financuje Nezávislý odborový svaz policie. „Je naší členkou a splnila podmínky, aby podporu získala,“ uvedl předseda svazu Milan Štěpánek.

Brázda sepsal podněty například pro policejní ombudsmanku Blanku Besserovou. Ta uvedla, že se na ni Lhotáková a její právník obrátili s jedním konkrétním případem šikany. „Dá se říci, že se v této věci jednalo o jeden konkrétní problém v souvislosti s výkonem služby na místním oddělení policie Čechtice, ke kterému mělo dojít v listopadu 2013,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra, pod který ombudsmanka spadá.

V rozhodnutí, které má iDNES.cz k dispozici, se uvádí, že kontrola „žádné skutečnosti, které by svědčily o diskriminaci a šikaně“, neobjevila.

Lhotáková se obrátila také na GIBS, inspekce podle ní prošetřovala jak její podněty, tak i ji samotnou. Mluvčí GIBS Radka Sandorová ale na dotaz, zda se o Lhotákovou zajímala a s jakými výsledky, pouze uvedla, že žádná konkrétní jména inspekce komentovat nemůže.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video