Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Případ ochrnutého Belgičana by se u nás stát nemohl, říká lékařka

  5:02aktualizováno  5:02
Belgičan Rom Houben nešťastně strávil třiadvacet let na nemocniční posteli. Po autohavárii se nemohl hýbat ani mluvit. Lékaři proto došli k závěru, že je v kómatu a není mu pomoci. "Vysvobodil" ho až tým lékařů z Univerzity v Lutychu, který před třemi lety zjistil, že mu mozek funguje. "Tohle by se u nás nemohlo stát," říká lékařka Jarmila Drábková.

Belgičan Rom Houben dnes komunikuje pomocí počítače. | foto: AP

Rozlišit, zda je pacient v kómatu, nebo totálně ochrnutý, je někdy těžké. "Ale musíme to zjišťovat, jinak by to bylo trápení pacientů," říká Jarmila Drábková, primářka oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče v pražském Motole.

Jak se může stát něco takového, co zažil Belgičan Rom Houben?
To by mě také zajímalo. Určovat diagnózu na dálku je těžké, ale nejspíše šlo o takzvaný akinetický mutismus nebo o locked-in syndrom – z anglického lock, zamknout. Ten člověk je jakoby zamčený do sebe. Postižení nemohou komunikovat s okolím, ale dobře ho vnímají. Je to třeba následek ochrnutí. Někdy se i ta komunikace povede, pokud je postižení lehčí – když se dá vedle krku speciální přístroj, který dokáže reprodukovat řeč. Takhle kdysi po operaci komunikoval i Václav Havel. Někdy lidé zřetelně komunikují očima.

Belgický pacient nekomunikoval nijak. A na to, že je toho schopný, se přišlo až díky vyšetření pomocí pozitronové emisní tomografie (PET).
Samozřejmě. Vyšetření to vždy ukáže a my ho v Motole běžně děláme, abychom odhalili, zda pacientům mozek funguje. Je to standardní postup.

Bloger: Belgičan mi otevřel oči

Zastánce eutanazie změnil po přečení tohoto článku názor 

Vyšetřujete takto všechny pacienty v kómatu?
Jistě, protože to ukáže mnohem více než magnetická rezonance. Ale teď připadá v úvahu i funkční magnetická rezonance, která také zobrazí, jaké části mozku fungují. A když pacient na začátku nereaguje, po čase ho překontrolujeme, zda se jeho stav nezměnil. Používáme k tomu i kontrastní radionuklidy, které přesně zobrazí, jak a kde se mozek prokrvuje. Některým zraněným se třeba dobře prokrvuje část pro řeč nebo třeba pro matematiku, takže k ní získají přechodné nadání.

A když se vyléčí, zase o ně přijdou?
Je to smůla, ale je to tak, chvíli vypadají jako géniové, ale když se jejich stav zlepší, nadání je opustí.

A na vyšetření PET se dostanou všichni pacienti?
Je to drahé vyšetření, které se musí objednávat a musí k němu být důvod. Ale ti, co ho potřebují, se na ně dostanou. Center je ale jen několik, protože to musí dělat odborníci, kteří mají s tímto vyšetřováním zkušenosti.

Takže by se u nás podobný případ jako v Belgii nestal?
Ne. Tohle jsou rizika, o kterých se ví, jinak by to bylo trýznění pacienta. Byli bychom jako mozkomorové z Harryho Pottera, kteří z lidí vysávali duši. Dříve se to stát mohlo, ale už naši předchůdci na fakultě se snažili podobné případy odlišit od lidí, kteří jsou skutečně v dlouhodobém kómatu.

V tisku se objevila zpráva, že podobně chybně může být diagnostikováno 30 až 40 procent pacientů.
To mi přijde přehnané. Nebyla bych dobrým lékařem, kdyby se tohle stávalo.

Jak se člověk ocitne v kómatu?
Nejčastější příčinou jsou autonehody, pády z výšek, dlouhodobé dušení, může to být následek resuscitace, oběšení, hypoglykemie při cukrovce, předávkování heroinem, situace, kdy se mozku po určitou dobu nedostává kyslíku, cukru a hemoglobinu.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.