Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Případ kardinála Berana končí

  9:08aktualizováno  9:08
Za to, že český arcibiskup Josef Beran strávil čtrnáct let v domácím vězení a pak ještě na nátlak komunistů musel opustit svou vlast, nebude nikdo potrestán. Policie ukončila několik let trvající vyšetřování a případ odložila.

"Trestný čin se stal, ale nelze zahájit trestní stíhání,“ řekla pro MF DNES policejní komisařka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Marie Veselá.

Ta zkoumala podezření z trestných činů zneužití pravomocí veřejného činitele a vydírání. Československo navíc postupem vůči Beranovi porušilo mezinárodní úmluvy.

Veselá však narazila na nedostatek důkazů a na fakt, že většina aktérů je už po smrti. Jedním z podezřelých byl například už nežijící Karel Hrůza z takzvaného Úřadu pro věci církevní, který však jen zřejmě plnil pokyny.

"Tento případ vznikl a až do konce byl v režii nejvyšších představitelů země," uvedla Veselá. Upozornila na nedostatek důkazů, neboť klíčové pokyny se dávaly ústně. Případ bude nyní zdokumentován.

Pražský arcibiskup Beran se stal jedním ze symbolů odporu proti komunismu. Protestoval proti postupnému potlačování církve. Poté, co se v létě 1949 komunistická tajná policie vloupala do Arcibiskupského paláce, zabavila veškeré spisy a účty, byl arcibiskup zavřen v domácím vězení.

Nejdřív přímo v paláci, později jej posílali z místa na místo po celém Česku. Střežili jej, cenzurovali poštu, odposlouchávali a dokonce jej natáčeli na kameru.

"Vzhledem k tehdejší době na něj byla nasazena mimořádná technika," řekla Veselá.
V roce 1963 se sice věznění uvolnilo, ale Beran byl stále pod přísným dohledem úřadů až do roku 1965, kdy se šokovaní českoslovenští komunisté dozvěděli, že jej papež jmenoval kardinálem.

Vycítili však příležitost zbavit se ho, a když odjel do Říma, nepustili jej zpátky. Beran v roce 1968 onemocněl rakovinou a žádal, aby mohl umřít ve vlasti, ale na žádost, kterou měl v rukou i prezident Ludvík Svoboda (je na něm značka, že jej viděl), nedostal odpověď.

Vyhnanství trvalo až do Beranovy smrti roce 1969.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Interaktivní mapa volebních výsledků
Dali vaši sousedé hlas Pirátům nebo ODS? Projděte si podrobnou mapu

Zajímá vás, kde dopadli nejlépe při letošních volbách Piráti nebo SPD Tomia Okamury. Redakce iDNES.cz připravila unikátní interaktivní mapu, díky které si...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
S výsledky voleb Češi spíš spokojeni nejsou, ukázal bleskový průzkum

Češi nejsou spokojeni s výsledky voleb. Ukázal to průzkum společnosti Median. Podle něj většina lidí sice nemá obavy o budoucnost demokracie v zemi, dotázaným...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD

Politické strany a hnutí si letos přijdou díky hlasům voličů na 482 milionů korun ze státní kasy. Peníze se rozdělí mezi deset uskupení, která získala alespoň...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.