Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Únos letadla, výkupné a skok na padáku. FBI uzavřela 45 let starý případ

  11:38aktualizováno  11:38
Americká FBI uzavřela po 45 let trvajícím vyšetřování legendární případ D.B. Coopera. Tajemný muž v roce 1971 v Seattlu unesl dopravní letoun a výměnou za cestující si od vyjednavačů vymohl 200 tisíc dolarů. S posádkou posléze odstartoval, poté vyskočil a na padáku zmizel neznámo kam.

Podobizna Dana Coopera | foto: Profimedia.cz

FBI o uzavření vyšetřování informovala v úterním tiskovém prohlášení. „Rozhodli jsme se, že je čas případ uzavřít, protože nic nového už v něm zřejmě nezjistíme,“ uvedl podle CNN speciální agent Frank Montoya. Podle FBI bylo vyšetřování případu D.B. Coopera jedním z nejtěžších v historii této organizace. Vyšetřovatelé dostávali v průběhu let stovky tipů, většina z nich se však stala slepými uličkami. Jeden z nejtajemnějších případů v dějinách USA tak zůstane nevyřešen.

Příběh únosu boeingu společnosti Northwest Orient se začal odehrávat 24. listopadu 1971. Jednosměrnou letenku z Portlandu do Seattlu si tehdy zakoupil nevýrazný muž ve věku okolo pětačtyřiceti let jménem Dan Cooper. Podle cestujících působil solidně. V černém kabátu, obleku a mokasínách vypadal spíše jako byznysmen, než únosce a lupič.

Když stroj odstartoval, Cooper neztrácel čas. Vyhlédl si jednu ze sympatických letušek Florence Schaffnerovou, která seděla u zadních dveří letounu hned za Cooperem. Usmál se na ni a do ruky ji strčil vzkaz načmáraný na kusu papíru. Schaffnerová byla zvyklá, že ji někteří muži tímto způsobem dávali číslo s vidinou milostného románku. Vzkazu od Coopera proto nevěnovala pozornost a schovala ho do kapsy.

Mám bombu!

Cooper se k ní naklonil a prohlásil: „Slečno, myslím si, že ten vzkaz byste si měla hned přečíst. Mám u sebe totiž bombu.“ Vyděšená letuška ho poslechla. Ve vzkazu si přečetla: „V kufříku mám bombu, hodlám ji použít, pokud to bude potřeba. Sedněte si vedle mě. Je to únos.“ Mimo výhrůžek se letuška ve vzkazu dočetla, že Cooper požaduje výkupné 200 tisíc dolarů a čtveřici padáků, uvádí server N467US, který se zabývá případem Coopera.

Cooper v textu také informoval, že výkupné a padáky chce převzít na letišti v Seattlu. Schaffnerová posléze požadavek tlumočila pilotovi Williamu Scotovi. Ten se zkontaktoval s řídící věží na seattleském letišti. Případ během několika minut převzala FBI. Pilot dostal instrukce, aby s Cooperem spolupracoval. Scott proto pověřil Schaffnerovou, aby zjistila, zda je bomba v kufříku pravá.

Cooper však na to byl připraven. Když kufřík otevřel, letuška v něm uviděla změť drátů, baterii a dvojici předmětů, které připomínaly nálože. Cooper ji posléze informoval, že letoun nemá přistávat, dokud na zemi nebude připraveno výkupné a padáky. Na zemi FBI mezitím připravovala vyplacení výkupného. Cooper měl z taktických důvodů obdržet bankovky vytištěné v roce 1969, jejichž sériové číslo začínalo písmenem L. Agenti pak všechny bankovky vyfotografovali, jak uvedl jeden z agentů v dokumentu D.B. Cooper: Case Closed?.

Podle personálu na palubě působil Cooper klidně. Jedna z letušek Tina Mucklowová vypověděla, že únosce byl ohleduplný a milý člověk. Před půl šestou večer dostal pilot informaci, že peníze i padáky jsou připraveny. V 17:39 už letoun dosedl na plochu letiště v Seattlu. Cooper vydal rozkaz, aby stroj zastavil v odlehlé části letiště a v pilot v kabině i v prostoru pro cestující ztlumil světla.

Skok do neznáma

Únosce si následně poručil předání peněz a padáků, které mu o několik minut později donesl jeden ze zaměstnanců aerolinek. Cooper propustil všech 36 cestujících a Schaffnerovou. Oba piloti, technik H. E. Anderson a letuška Mucklowová však museli zůstat na palubě.

Po doplnění paliva stroj v 19:40 opět vzlétl. Agenti FBI v tu chvíli netušili, jaké má Cooper plány. Únosce však měl vše pečlivě připravené. Pilotům dal přesné instrukce. Měli letět ve výšce 3 000 metrů minimální možnou rychlostí s klapkami pod úhlem 15 stupňů. Požadoval také, aby prostor v letounu nebyl natlakovaný. Takový postup mu měl umožnit otevřít zadní dveře letounu bez výrazného přetlakového rázu.

Když se stroj dostal do požadované letové hladiny, Cooper letušce nařídil, aby se přesunula do kabiny pilotů. Po několika minutách se rozsvítila kontrola indikující změnu tlaku uvnitř letounu. Jeden z pilotů se přes interkom Coopera zeptal, zda nepotřebuje s něčím pomoct. Cooper odvětil: „Ne!“. Po pár sekundách se mu podařilo otevřít zadní dveře a s padákem na zádech se ztratil kdesi u pobřeží státu Washington.

Letoun přistál až po desáté hodině večer na letišti v Renu. Během chvíle na palubu vstoupili policisté a agenti FBI. Při ohledání kabiny nenašli dva padáky, výkupné ani Cooperův kufřík. V oblasti možného seskoku pátraly po osmnáct dní stovky policistů. Nenašly však žádnou stopu. V souvislosti s únosem agenti FBI vyslýchali také muže z Portlandu jménem D.B. Cooper, s případem však neměl nic společného. Kvůli špatné komunikaci policie však média začala únosce označovat jako D.B. Coopera a toto jméno je s případem spojeno dodnes.

Nález bankovek a nevyřešený případ

Jediným vodítkem tak pro vyšetřovatele mohly být zaevidované bankovky z výkupného. I přes několik tipů a spolupráci s médii však dlouho nikdo ani jednu z bankovek nevypátral. V roce 1978 byl v předpokládaném místě seskoku nalezen informační leták s postupem, jak spustit schodiště na zádi Boeingu 727.

Po jeho prozkoumání vyplynulo, že pocházel z uneseného letounu. O dva roky později pak osmiletý Brian Ingram nalezl 8 km severozápadně od Vancouveru rozkládající se dvacetidolarové bankovky. Jejich sériová čísla se shodovala s bankovkami z výkupného.

Vyšetřovatelé usoudili, že Cooper při seskoku zřejmě zemřel. Argumentovali tím, že jinak by na místě nikdy nenechal část výkupného. V následujících letech případ uvázl na mrtvém bodě. Až v roce 2011 jeden ze svědků uvedl, že Coopera znal a že je již 11 let po smrti. Definitivní rozuzlení záhadného únosu však tato informace nepřinesla.

Středeční ukončení vyšetřování tak z případu D.B. Coopera zřejmě udělá stejnou záhadu, jakou je bezvýsledné pátrání po tajemném Zodiacovi, který vraždil v šedesátých a sedmdesátých letech v Kalifornii (více o případu zde).

„Rádi bychom tenhle případ vyřešili, o tom nepochybujte. Aby bylo učiněno spravedlnosti za dost. Není to dobrý pocit vědět, že se jedná o jediný nevyřešený případ únosu letounu v americké historii. Tam venku je spoustu záhad a tento případ se stane jednou z nich,“ myslí si Montoya.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.