Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dočká se Aleppo příměří? Přítomnost džihádistů naděje zmenšuje

  20:03aktualizováno  20:03
O půlnoci z pátku na sobotu má v Sýrii začít platit příměří oznámené Ruskem a USA. Není ale zřejmé, má-li se týkat i těžce zkoušeného Aleppa, kolem nějž se v posledních dnech odehrávají klíčové boje. Struktura místních povstaleckých skupin umožňuje dál útočit s argumentem, že na džihádisty se příměří nevztahuje.

Šedý dým nad městem Anadan v syrské provincii Aleppo po leteckých útocích z 3. března. | foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval podmínky příměří podle RT takto: do pátečního poledne musí každá frakce zájem o příměří oznámit, načež Rusové a Američané společně vytyčí, kdo drží jaké území. O půlnoci na sobotu mají utichnout zbraně všech připojivších se stran včetně syrské vlády, ruských sil i koalice vedené USA.

Kde chtějí příměří

Přibližná mapa situace v severní Sýrii z dílny ruského ministerstva obrany ukazuje, že zájem o příměří (modrá barva) ke 24. únoru jevili spíše povstalci jižněji od Aleppa.

Mapa Sýrie podle ruského ministerstva obrany: červeně jsou zóny kontroly syrské vlády, zeleně a modře povstalecké (modře ty, kde se povstalci připojují k příměří), šedě Islámský stát, pískovou barvou Kurdové.

Aleppo, největší syrské město, leží ve východním bílém „zářezu“ do zelené plochy (povstalci, kteří k příměří zatím nepřistoupili).

Zdroj: Ministerstvo obrany Ruské federace

Ovšem Putin taktéž výslovně řekl, že se příměří netýká Islámského státu, Fronty an-Nusra a „dalších organizací, které Bezpečnostní rada OSN pokládá za teroristické“ (shoduje se v tom s USA). A výslovně dodal, že útoky na ně budou pokračovat.

OSN sice neumí jednat tak hbitě, aby svůj seznam teroristických skupin udržovala zcela aktuální s ohledem na dynamiku uvnitř desítek povstaleckých frakcí, Fronta an-Nusra na něm ovšem nechybí.

Samotnou intervenci v Sýrii Moskva oficiálně označila za boj (především) proti Islámskému státu, nicméně v praxi Rusové pragmaticky útočí na jakékoliv protivníky autokratického režimu Bašára Asada, ať už to jsou umírněné sekulární síly či už zmíněná an-Nusra.

Ostatně i po minulém pokusu o příměří z 11. února mohli podle Institute for the Study of War Rusové „pokračovat v útocích na spojence USA v Aleppu pod záminkou, že bombardují alkajdistickou an-Nusru“. Což se také dělo, za bezzubých protestů Západu.

Džihádisté a ti další

Institut se ve své zprávě věnuje právě podrobnému rozdělení hlavních z přibližně padesátky skupin, které v severní Sýrii působí a bojují.

Obtížnou pozici Západu ilustruje rozdělení těchto skupin podle síly: z těch, které stály za zmínku, tvoří šest „umírněně sekulárních“ formací nejslabší zaznamenáníhodnou množinu. O úroveň výše, mezi „potenciálně klíčové hráče“, zařadil ISW salafisticko-džihádistickou an-Nusru (která v Aleppu není dominantní a opírá se spíše o západnější provincii Idlíb), jednu o něco mírnější islamistickou formaci (Núr al-Dín Zenkí) a spolu s nimi „umírněně sekulární“ uskupení brigád etnických Turkmenů Firkat Sultan Murad.

Na nejvyšší úrovni klíčových hráčů v Aleppu dle ISW figuruje salafisticko-džihádistické hnutí Ahrar aš-Šam a čtyři formace z řad „islamistických“ (název sám nevypovídá o míře radikalismu, protože anglický výraz „islamist“ má oproti zažitému českému protějšku širší spektrum významů, pozn. red.).

Ahrar aš-Šam odvíjí svou sílu z kontroly pohraničních pozic s Tureckem a tedy značného vlivu na zásobování povstaleckých protiasadovských skupin - zvláště poté, co ofenzíva syrské armády a Kurdů z kantonu Efrin odřízla hlavní zásobovací trasu z Turecka kolem města Azaz.

17.února 2016 v 20:35, příspěvek archivován: 25.února 2016 v 15:51

#Syria #Aleppo #Azaz control map #Kafr_Kalbin, #Kaljibrin, #Mare (Marea) Feb. 17, 4pm https://t.co/akNY7E9dOJ pic.twitter.com/yjNa0aXNka

Silnice z Azazu na jih směřuje k Aleppu. Ještě před několika týdny ji ovládali povstalci (oranžová barva), nyní je vytlačili Kurdové z Efrinu (žlutá) a vládní vojáci (zelená).

Ze zmíněných čtyř dalších silných uskupení pak nejméně dvě vystavují na internetu záběry dokladující držení protitankových raket TOW amerického původu. Jednak Džabat al-Šamíja, nejnovější inkarnace Syrské svobodné armády v oblasti Aleppa, dále Džajš al-Mudžáhedín, uskupení o pěti tisících bojovníků zaměřených výrazně na boj s Islámským státem. Zbylé dvě skupiny - Fejlák al-Šám a Favdž al-Aval - podporuje zejména Turecko.

Jenže být nezávislou bojovou skupinou na severu Sýrie je prakticky nemožné a zejména nejfanatičtější skupiny, tedy džihádisté, se takové síly snaží donutit k poslušnosti. Když loni už zmíněná Núr al-Dín Zenkí začala více spolupracovat s Ankarou, přišli jim příslušníci an-Nusry do Aleppa důrazně vysvětlit, že přílišnou nezávislost nemíní tolerovat - a 35 Turkmenů po tomto „vysvětlování“ přísahalo věrnost Nusře, píše ISW.

Boje o Chanasír

Syrské vládní jednotky sváděly v uplynulých dnech tvrdé boje v oblasti města Chanasír. To leží na jediné silnici, spojující vládní síly v okolí Aleppa s režimem kontrolovaným zbytkem území. Oblast Chanasíru se podařilo dobýt Islámskému státu a přetnout tak důležitou dopravní spojnici. Syrská armáda tvrdí, že už město má zpět pod kontrolou.

Nusra, přestože přímo v Aleppu výrazně nepůsobí, přisunula do provincie koncem ledna značné posily v předtuše dalších bojů. A protože obránci téměř obklíčeného Aleppa sjednotili svá velení do štábu, jehož součástí jsou Západem i Tureckem podporované frakce, stejně jako salafistická Ahrar aš-Šam, Rusko i Asad budou nadále moci zdůvodňovat případné útoky po uzavření příměří palbou na džihádisty. Ti ostatně zabírají značnou část palety bojové síly všech protivládních povstalců.

Z Aleppa prchají desítky tisíc lidí, 150 tisíc může následovat

V to, že se za této situace obyvatelé Aleppa dočkají tolik očekávaného příměří, lze doufat jen těžko. Z města přitom za poslední týdny prchly desítky tisíc lidí, dalších 150 tisíc bydlících v povstalci ovládaných čtvrtích by je podle OSN mohlo brzy následovat.

Západ proto zatím v to, že příměří bude fungovat, příliš nevěří. Podle britského ministra zahraničí Philippa Hammonda Rusko dosud vždy tvrdilo, že útočí jen na teroristy, v kteréžto praxi může i po formálním začátku příměří pokračovat. Hammondův americký protějšek John Kerry zmínil, že pokud příměří selže, může nastoupit „plán B“ v podobě rozdělení Sýrie, uvedl The Guardian.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.