Příměří v Gaze bude nejdřív za několik dní, míní Schwarzenberg

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg je přesvědčen, že klidu zbraní v Gaze nebude dosaženo dřív než za několik dní. Šéf diplomacie, který je na Blízkém východě v čele mise EU, to řekl po dopoledních schůzkách s izraelským prezidentem Peresem a premiérem Olmertem. Z Izraele se pak přesunul do Jordánska.

Společná tisková konference mise EU a francouzského prezidenta Sarkozyho po jednání s šéfem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. | foto: Reuters

"K příměří máme ještě několik dní, nelze ho očekávat dnes ani zítra," citovala Schwarzenberga ČTK. "Izrael trvá na tom, že akci dokončí," řekla iDNES.cz ministrova mluvčí Zuzana Opletalová. "Dokončit operaci" znamená podle židovského státu zničit palebnou sílu Hamasu, který ostřeluje izraelská města raketami.

Šéf české diplomacie je na Blízkém východě už od neděle. Vede unijní delegaci, jejímiž členy jsou i představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana, evropská komisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová a ministři zahraničí Francie a Švédska Bernard Kouchner a Carl Bildt.

Schwarzenbergův tým odjel do regionu v podstatě bez konkrétních návrhů, i když před odletem ministr řekl, že představu o řešení konfliktu má. "Šlo spíš o konzultace," řekla včera iDNES.cz Zuzana Opletalová.

Co se děje v Gaze

Hlavní článek čtěte zde

V pondělí mluvila delegace s izraelskými a také s palestinskými politiky. Zdůraznila, že příměří je nutné uzavřít co nejdříve, bez ohledu na cíle vojenské operace. Ničeho konkrétního ale nedosáhla. Izrael odmítá zastavit vojenské akce, dokud Hamas bude pokračovat v odpalování raket. Palestinští radikálové zase prohlašují, že s ostřelováním neskončí, dokud bude pokračovat izraelská operace v Gaze a dokud židovský stát neuvolní blokádu.

Schwarzenberg včera s šéfkou izraelské diplomacie Cipi Livniovou mluvil o možnosti poslat do Gazy mezinárodní pozorovatele. Ale Livniová, jež má šanci stát se po předčasných volbách 10. února premiérkou, odmítla. "Ničemu by to nepomohlo," řekla a místo vyslání pozorovatelů navrhla nasazení týmů, které by v Gaze pátraly po tunelech, jež Hamas využívá k pašování a ukrývání zbraní. - o včerejších schůzkách Schwarzenbergovy mise si přečtěte zde

Mluvčí premiéra Ehuda Olmerta Mark Regev navíc dnes řekl, že součástí případného příměří musí být i záruka, že Hamas nebude dál zbrojit. "Je otázka, jak by se toto dalo zaručit. Je to předmět dalších diskusí," uvedla Opletalová. Hamas mohutně zbrojil i během šestiměsíčního příměří, které loni dojednal Egypt a které vypršelo v prosinci.

Schwarzenberg: Hamas podle mě není autonomní

Schwarzenberg podle ČTK řekl, že "věci se dávají do pohybu, i když jen velmi pomalu". Podle něj není snadné předpovídat, zda se podaří dosáhnout klidu zbraní, až bude Hamas oslabený a neschopný dál bombardovat Izrael. "U takto neprůhledných organizací jenom těžko říci. Nemám dojem, že jsou autonomní," řekl na adresu Hamasu.

Nejen podle izraelských, ale také některých arabských zdrojů je pravděpodobné, že je Hamas řízen prostřednictvím Sýrie z Íránu, připomněla ČTK.

Neviditelná strana války

Špioni, tajnosti, dezinformace

Po dnešních dopoledních schůzkách se Šimonem Peresem a Ehudem Olmertem se Schwarzenbergova mise přesunula do Jordánska. Na tiskové konferenci v Ammánu po jednání s jordánským králem Abdalláhem II. ministr řekl, že vidí "pozitivní signály", ale opět hovořil o tom, že bude zapotřebí ještě několika dní, "aby bylo vidět světlo".

V komuniké z jednání s králem se uvádí, že obě strany se shodly na potřebě zapojit do řešení krize americkou vládu. Po návštěvě Jordánska se ministr vypravil zpátky do České republiky.

Asad: Izraelský útok je válečný zločin

Souběžně se Schwarzenbergem se klidu v Gaze snaží dosáhnout i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ten se na Blízký východ vypravil nezávisle na misi EU, za což byl mnohými kritizován. On ale argumentuje, že má na jednání právo, neboť jeho země má v regionu "mimořádnou pozici". Včera se cesty obou misí protnuly v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu - při jednání s palestinským prezidentem Abbásem.

Dnes jel Sarkozy jednat do Sýrie, která je na Blízkém východě jedním z klíčových hráčů, a také do Libanonu. V Damašku se setkal prezidentem Bašárem Asadem, podle něhož je izraelský útok "válečným zločinem". Sýrie je spolu s Íránem považována za spojence Hamasu.

Odborníci předpokládají, že Sarkozy v Sýrii, kde sídlí exilové vedení Hamasu, žádal, aby se Damašek vložil do rozhovorů o propuštění izraelského vojáka Gilada Šalita. Hamas ho v pásmu Gazy zadržuje jako rukojmího od roku 2006 a odmítá ho vydat. Šalit má kromě izraelského také francouzské občanství.

Sarkozy: Dohoda o ukončení bojů "není daleko"

Sarkozy pak zamířil za francouzskými vojáky do Libanonu. Na vojenské základně prohlásil, že dohoda o ukončení izraelské ofenzivy v Gaze "není daleko". Dodal, že se vrací do Egypta k jednání s prezidentem Husním Mubarakem, protože "malá naděje" na dohodu je.

Francie se angažuje také na půdě Spojených národů. Navrhla text prohlášení, kterým se dnes na další schůzce ke Gaze bude zabývat Rada bezpečnosti. První setkání patnáctičlenné rady se odehrálo hned v sobotu, pár hodin poté, co Izrael v Gaze spustil pozemní operaci. S formulací prohlášení přišla Libye, momentálně jediný arabský stát v radě, ale dohody dosaženo nebylo. Dnešní francouzský návrh volá po okamžitém příměří.

Na jednání RB OSN dnes míří i palestinský prezident Abbás a také ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Vůbec poprvé se ke konfliktu v Gaze vyjádřil také příští americký prezident Barack Obama. Prohlásil, že ho velmi znepokojují civilní oběti v pásmu Gazy. 

Hamas má jednat v Egyptě

Hamas včera poprvé vyjádřil ochotu o konfliktu v Gaze jednat. Reagoval na výzvu Egypta a poslal tam své vyjednavače. Káhira k podmínkám, k nimž patří ukončení bojů a otevření hraničních přechodů z Izraele, připojila také požadavek, aby hraniční přechod Rafáh, který je jediný na egyptské hranici, střežily jednotky palestinské samosprávy. Ta nyní oddíly v pásmu nemá, protože toto území od roku 2007 ovládá výlučně Hamas.

Blair: Hamas musí přestat pašovat zbraně

Jakékoliv příměří v Gaze bude vyžadovat "jasnou a definitivní" akci k zastavení pašování zbraní a peněz do pásma. Řekl to bývalý britský premiér Tony Blair, který se po předloňském odchodu z Downing Street stal vyslancem takzvaného Blízkovýchodního kvartetu.

"Pokud dojde na této frontě k silnému činu, a Izrael tak pocítí, že něčeho dosáhl, potom si myslím, že je možné to vyřešit vcelku rychle," řekl Blair americké televizi CNN. "Ale pokud se tak nestane, boje budou zjevně pokračovat," prohlásil.

Expremiér se dnes setkal s izraelským předsedou vlády Ehudem Olmertem. Ten už včera mluvil s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, jenž se ho snažil tlačit k 48hodinovému humanitárnímu příměří. Což je idea, kterou Olmertův kabinet jednou - minulý týden - zvažoval a nakonec zamítl. Dnes se pak Olmert setkal s delegací Evropské unie pod vedením Karla Schwarzenberga.

Tony Blair odešel z čela britské vlády v červnu 2007 a stal se vyslancem takzvaného Blízkovýchodního kvartetu - tedy OSN, USA Rusko a Evropské unie. Kvartet se snaží najít řešení desítky let se táhnoucího izraelsko-palestinského konfliktu.