Přímá volba prezidenta má šanci. Pro je 36 senátorů ČSSD i část ODS

Šance, že nástupce Václava Klause na Hradě zvolí všichni občané, prudce vzrostla. V den D, kdy senátoři rozhodnou o změně ústavy, která by přímou volbu prezidenta umožnila, slibuje ČSSD, že pro bude hlasovat 36 jejích senátorů z 41. Podle prvního místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky změnu ústavy podpoří i tři pětiny přítomných senátorů ODS.

Šance, že Senát schválí přímou volbu prezidenta, vzrostla. ČSSD přesvědčila většinu váhajících členů svého klubu a tři pětiny pro změnu ústavy se tak v Senátu mohou najít. | foto: Roman Vondrouš, ČTK

Pokud dvě nejsilnější strany v horní komoře parlamentu dodrží do puntíku to, co jejich politici tvrdí, přímá volba prezidenta má velkou šanci. Několik hlasů dodají i senátoři ze stran, které mají v Senátu menší zastoupení, což už by k sestavení potřebné třípětinové většiny přítomných pro schválení mělo stačit.

"Z našeho klubu se hlasování zúčastní 39 senátorů, dva jsou na zahraniční cestě. Pro bude hlasovat 36 senátorů ČSSD, pan senátor Krejča mi řekl, že bude proti a pro bez pozměňovacích návrhů nebudou paní senátorka Rippelová a kolega Lebeda," řekl iDNES.cz šéf senátního klubu sociální demokracie Petr Vícha. Zalitoval, že se s ním premiér a předseda ODS Petr Nečas nevsadil o to, která z obou největších stran podpoří přímou volbu prezidenta více.

Jak má vypadat přímá volba

Podle vládního návrhu by prezidenta lidé volili podobně jako senátory. Tedy ve dvou kolech; do druhého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Navrhnout kandidáta by mohlo 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc občanů v petici. Nástupce Václava Klause se bude vybírat v roce 2013.

Občanští demokraté budou podle vyjádření prvního místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky hlasovat tak, že jim nikdo nebude moci vyčítat, že změnu ústavy v dostatečné míře nepodpořili. "Pro budou hlasovat tři pětiny přítomných senátorů ODS," řekl Sobotka.

V ODS je ovšem řada přesvědčených odpůrců přímé volby prezidenta, mezi nimi například Jaroslav Kubera, Tomáš Jirsa či Jiří Oberfalzer, ale i řada senátorů, kteří ještě na začátku roku váhali, nebo svůj postoj tehdy tajili. To ukázala i anketa, kterou udělal iDNES.cz mezi všemi 81 senátory. (podrobnosti zde) Za omyl a populismus považuje přímou volbu i prezident Václav Klaus.

Nečas přesvědčoval senátory ODS

Senátory ODS nedávno kvůli přímé volbě přesvědčoval premiér Petr Nečas. "Na klubu zdůraznil, že přímá volba je koaliční smlouvě. Pokud by neprošla, znamenalo by to prý pád vlády," řekl LN jeden z odpůrců přímé volby, senátor Jirsa. "Absolutní nesmysl. To si někdo vymyslel," popřel to Přemysl Sobotka.

Vše ale přece jen nemusí jít úplně hladce. To ukázalo jednání ústavně-právního výboru horní komory parlamentu. Ten těsnou většinou doporučil upravit návrh změny ústavy tak, aby Senát schvaloval prezidentovy kandidáty na členy bankovní rady České národní rady, což se sociální demokracii nepodařilo prosadit ve Sněmovně. Po dobu, kdy by prezidentský úřad nebyl obsazen, by také pravomoci hlavy státu získal předseda Senátu. (více zde)

Schválení jakýchkoli pozměňovacích návrhů v Senátu by téměř stoprocentně vystavilo přímé volbě hlavy státu "stopku". Obě komory parlamentu se totiž musí shodnout na změně ústavy ve stejném znění. Fakticky by to pak znamenalo, že by v takovém případě příštího prezidenta znovu volil parlament, tak jako dosud.

Svého kandidáta pro volbu prezidenta má již TOP 09. Je jím předseda strany a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. ODS bude vybírat mezi šéfkou Sněmovny Miroslavou Němcovou a prvním místopředsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Lidovci by rádi do přímé volby nasadili europoslankyni Zuzanu Roithovou. Ostatní strany zatím jasno nemají. Přímé volby prezidenta se chtějí zúčastnit i bývalí premiéři Miloš Zeman a Jan Fischer.