Kdo bude na Pražském hradě po Václavu Klausovi? A kdo ho vybere? Politici slíbili přímou volbu, ta se zatím ale neblíží.

Kdo bude na Pražském hradě po Václavu Klausovi? A kdo ho vybere? Politici slíbili přímou volbu, ta se zatím ale neblíží. | foto: Radek Petrášek, ČTK

Přímá volba prezidenta je ohrožena, přiznala vláda. ČSSD podá návrh znovu

  • 316
Příjemný vánoční dárek to není, ale ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil přiznal, že šance volit prezidenta v roce 2013 přímo je ohrožena. Vláda totiž nedávno zamítla návrh ČSSD a čelí kritice, že svůj vlastní, k němuž opozici potřebuje, nepředložila. ČSSD zvažuje, že znovu předloží vlastní návrh "osekaný" o sporné body.

Jen pro připomenutí: politici se k přímé volbě zavázali po volbě hlavy státu v roce 2008. Při ní zákonodárci nečekaně absentovali kvůli nemoci, dostávali obálky s náboji či se hroutili a odjížděli do nemocnice. Výrok ministra vnitra Ivana Langera "Já ti řeknu, jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet!" věrohodnosti klání o Pražský hrad nepřidal.

ZMĚNA ÚSTAVY

Abychom mohli volit prezidenta přímo, musí se změnit ústava. To znamená shodu koalice (které k třípětinové většině ve Sněmovně chybí dva hlasy) s ČSSD (která má absolutní většinu v Senátu).

Pravice a levice se také dosud neshodly na principu navrhování kandidátů a mechanismech volby.

Téměř dva roky poté se politici nemohou shodnout, jak k přímé volbě dojít: vlastní představu má jak koalice, tak opoziční sociální demokracie. Pro prosazení se přitom vzájemně potřebují.

"Budu zcela upřímný. ČSSD se pouští do změn pravomocí prezidenta. Při více změnách těžko dosáhneme shody ústavní většiny ve Sněmovně i v Senátu. Takto je ohrožen vůbec samotný návrh," připustil pro iDNES.cz ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

ČSSD totiž chce, aby prezident sám rozhodoval o jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, naopak jmenování členů bankovní rady ČNB má podle sociálních demokratů nově kontrasignovat člen vlády. Prezident by také musel přijmout demisi vlády vždy, nikoliv jen v případě, kdy vláda demisi podat musela. Podle návrhu ČSSD by navíc prezident musel demisi vlády přijímat "bez zbytečného odkladu" (více o změnách v důvodové zprávě návrhu zákona).

Čas na změnu ústavy se krátí

Času je přitom méně, než by se mohlo zdát. "Aby mohl být návrh projednán do konce roku 2011, měl by být předložen v první polovině příštího roku," říká Jeroným Tejc z ČSSD. A vysvětluje: "Pak se budou blížit volby. Čím blíže jim budeme, tím účelověji se strany budou snažit ten zákon sestavit."

Tejc, jeden z autorů sociálnědemokratické předlohy zákona o přímé volbě - Sněmovna ji začátkem prosince zamítla - nyní říká, že by sociální demokraté mohli svůj návrh předložit znovu, oproštěný od sporných bodů, které koalici vadí.

ÚSTAVNÍ ZMĚNY VÁŽNĚ I NEVÁŽNĚ

Poslední dobou to ve Sněmovně vypadá, jako by poslanci předkládali ústavní návrhy spíše "pro média" - tedy aby hlavně psala, kdo co navrhl, kdo to zamítl a kdo to zkritizoval - přičemž ani nepočítají s jejich schválením.

Když například Sněmovna hlasovala o tom, zda zamítne návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta, bylo proti zamítnutí jen 28 z 56 poslanců ČSSD. Sami socialisté přitom předtím na poslance apelovali, aby návrh zamítnut nebyl.

Vládní koalice nezůstala pozadu: když se 17. prosince ve Sněmovně řešilo omezení imunity, bylo ke schválení třeba tří pětin všech poslanců, tedy 120 z 200. Jenže ze 118 zákonodárců koalice bylo pro jen 85.

Přitom byli pro i čtyři zástupci opozice - Petr Hulinský, Milan Urban, Antonín Seďa (všichni ČSSD) a Marie Rusová KSČM). Kdyby tedy tehdy koalice podpořila změnu ústavy plnou silou 118 poslanců, návrh by 122 hlasy prošel.

Upozorňuje ale: "Byl by v tom stejný problém, jako když nám koalice předloží svůj vlastní hotový návrh. Buď si sedneme a dohodneme se předem, co chceme, nebo se nad tím pak budeme přít."

Odvolá lid prezidenta, nebo padne Sněmovna?

Jeden z poměrně neobvyklých prvků, který ČSSD do svého návrhu zapracovala, je možnost odvolání prezidenta během funkčního období. Koalice nic takového nepožaduje. "Je to jeden z problémů," říká ministr Pospíšil na otázku, zda tento návrh byl hlavní překážkou.

Návrh z dílny ČSSD zasluhuje hlubší pozornost. Počítá s tím, že poslanci budou moci navrhnout referendum, v němž by se lidé k odvolání hlavy státu vyjadřovali. Není to úplně neobvyklé, podobný systém mají například v Rakousku.

Pojistka proti opakovanému vyhlašování referend, dokud "nepohodlný" prezident nepadne, bude podle ČSSD v tom, že pokud by občané v referendu dali za pravdu hlavě státu, naopak by byla rozpuštěna Sněmovna.

"V Rakousku to funguje tak, že dolní komora parlamentu navrhne referendum nadpoloviční většinou všech a zároveň dvoutřetinovou většinou přítomných členů. O vypsání referenda pak rozhodují obě komory dohromady," popisuje odborník na volební systémy, politolog Tomáš Lebeda.

Pokud Rakušané prezidenta v referendu nesesadí, počítá se to jako nové volby (začíná mu nový mandát) a Národní rada (dolní komora parlamentu) je rozpuštěna.

Možnost odvolat prezidenta ve všelidovém hlasování však Lebeda označuje za nestandardní. "Nemyslím si, že by možnost odvolání prezidenta z politických důvodů byla správná. Jsou věci, které se dají populisticky velmi snadno zneužít," argumentuje. Něco jiného podle něj jsou trestní důvody. "Myslím, že absolutní beztrestnost prezidenta také správná není, to se hlava státu stává monarchou" řekl Lebeda iDNES.cz.

Ústava se bude měnit spíš po kouscích

Ačkoliv Tejc tvrdí, že v kompetencích prezidenta "je řada věcí, které by se měly upřesnit", čímž je v rozporu s Pospíšilem, otázka odvolatelnosti prezidenta podle něj zásadní není. "Nemyslím si, že by dohoda měla být komplikovaná ultimáty. Reagovali jsme na poptávku, která tu chyběla," hájí oranžový návrh Tejc.

JAK VOLBU NAVRHLA ČSSD...

... a jak koalice návrh sociální demokracie zatrhla

Na přímou otázku, zda předloží ČSSD návrh znovu, ale nezahrne do něj změny kompetencí hlavy státu, Tejc reaguje: "Dovedu si to představit. Ministr Pospíšil by si ale měl ujasnit, co vlastně chce - zda měnit ústavu postupně po kouscích, nebo jít cestou komplexní změny."

Vzhledem k rozložení politických sil nás v novém roce čekají spíše dílčí a malé změny ústavy. Pokud vůbec nějaké. "Předložit to chceme určitě do podzimu," tvrdil totiž o vládním návrhu přímé volby prezidenta už v červnu premiér Petr Nečas (více o plánech Nečasovy vlády z června zde).

Věříte, že si příštího prezidenta vyberou v přímé volbě občané?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 17. ledna 2011. Anketa je uzavřena.

NE
NE 2385
ANO
ANO 338

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video