Fischera by podle průzkumu v prvním kole volilo 32,5 % dotázaných a Zemana 24, 5 % respondentů. Na třetím místě se umístil Karel Schwarzenberg se 7,5 %.
Podpora Miloše Zemana od minulého výzkumu mírně vzrostla. Rozdíl v podpoře byl v říjnu jen osm procent proti čtrnácti v září. "Lze to - zatím jen v omezené míře - přičítat oznámení KSČM, že nenominuje Vladimíra Remka ani jiného kandidáta, které přišlo až v posledním týdnu sběru dat," komentoval to sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median.
Diskuse šesti kandidátůPřímý přenos můžete od 18:00 sledovat na iDNES.cz |
Sblížení může podle něho být částečně způsobeno i oscilací v rámci statistické odchylky. "Ta na úrovni Jana Fischera dosahuje cca +/- 3,5 % a na úrovni Zemana cca +/-3 %. Zřejmě je v něm obsaženo i skutečné sblížení jejich podpory, které může být dáno mimo jiné tím, že Fischera více oslabuje vzestup alternativních nestranických kandidátů - Vladimíra Franze či Táni Fischerové," dodal pro iDNES.cz Prokop.
Posílení podpory Táni Fischerové a Vladimíra Franze lze vysvětlit mimo jiné medializací jejich úspěšného sběru podpisů a zvýšením pravděpodobnosti jejich kandidatury během října.
Dotazovaní v průzkumu mohli vybírat i Kláru Samkovou, Karla Randáka, Vladimíra Remka, Tomáše Vandase, Ladislava Jakla, Petra Cibulku či Jiřího Karase, kteří nakonec sítem podmínek pro kandidaturu neprošli. Tito uchazeči si ve volebním modelu připsali dohromady podporu sedmi procent dotázaných.
V otázce přijatelnosti vedou Fischer, Zeman a Dlouhý
Metodika výběruAgentura vybírala vzorek respondentů takzvaným "stratifikovaným náhodným adresným výběrem". Při této metodě výzkumníci náhodně zvolí určité adresy, přičemž dbají na zastoupení lidí podle struktury krajů a velikosti obcí. Tím se výběr liší od tzv. kvótních výzkumů, kdy má tazatel jen předepsáno, kolik lidí z jaké sociální skupiny (podle věku, pohlaví atd.) má sehnat. Kvótní výzkumy jsou snadnější na realizaci a v politických průzkumech v ČR běžnější. "Naše metodika výrazněji omezuje vliv tazatele na výběr respondenta a můžeme lépe sledovat, kolik lidí nám odpovídá a kolik se odmítá zúčastnit, což výsledky také může ovlivňovat," říká Prokop. |
Jan Fischer je v současnosti kandidátem přijatelným pro nejširší skupinu voličů. "Mezi tři nejpřijatelnější ho zařadila více než polovina pravděpodobných voličů," vypočetl Prokop. Na druhém místě v tomto ukazateli, důležitém pro druhé kolo volby, skončil Miloš Zeman.
V otázce širší přijatelnosti je dlouhodobě poměrně úspěšný i Vladimír Dlouhý, kterého stejně jako v září mezi tři nejpřijatelnější kandidáty vybralo 14 % pravděpodobných voličů.
V nabídce kandidátů v říjnovém průzkumu však ještě chyběl Tomio Okamura, který svou kandidaturu podmiňoval výsledkem senátních voleb. "Rozhodl se až v druhé polovině října a v době před začátkem výzkumu nevyvíjel veřejně aktivitu směřující ke splnění kvalifikačních podmínek," vysvětlil Prokop.
Z průzkumu vyplynulo, že k volebním urnám by přišlo 69,5 % respondentů. Volba hlavy státu by tak mohla přilákat více lidí než poslední volby do Sněmovny.
