NEPŘEHLÉDNĚTE: Exponáty z Tutanchamonovy hrobky ve fotografiích
Vše začalo v listopadu 1922, kdy britský archeolog Howard Carter při vykopávkách v Údolí králů objevil zapečetěnou hrobku krále Tutanchamona. Jak obrovský význam bude mít jeho nález pro celou egyptologii, netušil snad ani on sám.
Kdo byl Howard Carter

Mnohaletý výzkum
Carterovy výzkumy financoval filantrop lord Carnavon. Na stopu místa králova posledního odpočinku přivedly badatele drobné předměty z výbavy hrobky. Čtvrtého listopadu 1922 narazil Carter na první vchod, o den později odkryl schodiště. O necelé tři týdny později se dělníci dostali až ke zdi s královskými pečetěmi.
Až po třech dlouhých letech, v říjnu 1925, otevřel Carter dveře pohřební komory. Cestu k ní mu blokovaly desítky unikátních artefaktů.
Kdo byl Tutanchamon
Čtyři místnosti ukrývaly skvosty
Hrobka nebyla nijak rozsáhlá, tvořily ji pouze čtyři malé místnosti. V předsíni se našly čtyři rozmontované válečné vozy a tři pohřební lehátka. Právě pod jedním z nich se objevitelům zjevil i slavný Tutanchamonův trůn. Spoustu lehátek a židlí obsahoval i sklad.
Nejúžasnější pohled se však archeologům naskytl právě v pohřební komoře - zachovalý sarkofág i faraonova světoznámá posmrtná maska. Pohřební komora měla jako jediná z místností výzdobu. Sarkofág s královými ostatky byl zhotoven ze tří rakví. Jedna z nich byla z ryzího zlata a vážila přes metrák. Další dvě byly dřevěné.
Na nejvíc artefaktů narazili objevitelé v pokladnici. Všechny objevené předměty zaplnily celých dvanáct výstavních hal v káhirském muzeu.
Tutanchamonova kletba
Nález faraonovy hrobky byl obestřen řadou záhad. Patřila mezi ně i tzv. Tutanchamonova kletba.
Několik Carterových spolupracovníků totiž zemřelo krátce poté, co místo posledního odpočinku dávného faraona otevřeli. Mnozí tehdy uvěřili, že se jim panovník mstí. Záhadu se podařilo rozluštit až řadu let poté - vědci zjistili, že příčinou smrti byla nebezpečná plíseň.
Cesta kolem světa
Tutanchamonovy posmrtné předměty si mohou jednou za čas prohlédnout i lidé, kteří nemají šanci dostat se do muzea v Káhiře.
V roce 2004 se král vydal na cestu. Během čtyřletého putování kolem světa navštíví několik měst v Evropě i Spojených státech. Po švýcarském Bernu a německém Bonnu se památky z hrobky vydaly za oceán. Na "starý kontinent" se vrátí až v roce 2007, kdy budou vystaveny v londýnském Millenium Dómu.