Novinkou ve studii, kterou think tank IDEA při institutu CERGE-EI zpracoval pro společnost Gender Studies, je výpočet toho, jak si bývalí manželé po rozvodu přilepší či pohorší: ženy mohou v průměru měsíčně v důchodu mít o 7,1 % méně, než kdyby žily s manželem, rozvedení muži si bez dělení s manželkou o 2,9 % přilepší.
Čtvrtina rozvedených žen sice také v důchodu získá více peněz, zbylé tři čtvrtiny jsou na tom ale opačně. Čtvrtina penzistek dokonce ztratí 14,3 % oproti penězům, které by měla, kdyby žila s manželem.
V horší situaci než před rozvodem by naopak byla jen čtvrtina rozvedených mužů, ti by měli k dispozici o 3,4 % méně peněz, než kdyby žili s manželkou. Většina by si přilepšila, a to v průměru o 2,9 procenta. Čtvrtina mužů by pak měla k dispozici dokonce o 11,1 procenta financí víc, než kdyby žila se svou ženou.
Ženy se starají o děti, muži mohou vydělávat
Důchody a rozvody v ČeskuČešky mají v průměru o pětinu nižší penze než Češi (10 948 Kč proti 12 129). Méně totiž vydělávají a odvody platí kratší dobu, věk odchodu do důchodu se postupně srovnává. Ženám také víc hrozí nezaměstnanost, ve stáří se kvůli nižším penzím víc než muži propadají do chudoby. V Česku se rozpadá téměř polovina manželství, životní úroveň po rozvodu pak klesá. Každý z partnerů musí sám platit byt a další věci, které dříve hradili společně. Rozvedení nemají nárok ani na pozůstalostní penzi. |
Nerovnost vzniká zejména tehdy, kde jeden z manželů - statisticky jsou to převážně ženy - pečuje o domácnost, stará se o děti a starší příbuzné a vytváří tak partnerovi zázemí.
"České ženy tráví péčí o děti nejdelší dobu v Evropě," upozornila Lada Wichterlová ze společnosti Gender Studies. Zatímco tedy ženy několik let zůstávají doma s dětmi, muži mohou vydělávat peníze a tím platit i větší odvody na důchody.
Čísla, která studie uvádí, jsou přitom podle jejího autora Jiřího Šatavy podhodnocená. Výzkum totiž zahrnuje jen manželství, kde oba partneři pracují, ženy v domácnosti se do statistik tedy nepromítnou." Právě ony jsou přitom po rozvodu nejvíce znevýhodněné," uvedl Šatava.
Pomůže společné pojištění?
Majetek a úspory za dobu manželství se při rozvodu vypořádávají, netýká se to ale "budoucích příjmů od státu", tedy třeba důchodu, i když na ně má manželství vliv. IDEA a společnost Gender Studies tedy navrhují řešení této nerovnosti - sdílené důchodové pojištění.
Princip je podobný jako u společného zdanění manželů. V každém roce manželství by se sečetly doby odvodů, náhradní doby i příjmy obou manželů. Každému by se do jeho evidence pak přidala polovina. Muži i ženy by tak po rozvodu z manželství odcházeli se stejným vkladem do důchodového systému.
Tento postup by snížil průměrný důchod mužů o 2,6 procenta, penzi žen by naopak zvedl o šest procent. "Sdílení významně sbližuje starobní důchody manželů. Výše je tím bližší, čím déle trvalo manželství. Pokud trvalo celou pracovní kariéru, budou penze identické," popsali sdílené odvody autoři.
Obdobný model, který navrhuje nová studie, již podle Šatavy funguje ve Švýcarsku, Německu a Kanadě, ne všude jsou ovšem společné odvody povinné.
