"Jeho bezpečí budeme střežit minutu po minutě po celou dobu," potvrdila mluvčí policejního prezidia. K Rushdieho ochraně odmítá policie říci cokoli bližšího, stejně jako organizátor festivalu Michael March: "Vše je tajné, je to výhradně záležitost českých bezpečnostních složek."
Lidé, kteří se ochranou osob zabývají, tvrdí, že návštěva patří do nejrizikovější skupiny. "Pro ochranku to znamená tutéž pohotovost, jako by přijížděl důležitý státník," uvedl člen elitního policejního komanda. Na spisovatele budou dohlížet česká i jeho osobní ochranka a početný tým policejních specialistů.
V Rushdieho programu jsou jen dvě jistoty: v pondělí večer se ve společnosti spisovatele Arnošta Lustiga či ministra Jana Kavana objeví v pražském studiu Ypsilon. Den na to má být "ozdobou" festivalového galavečera. Právě podobné akce patří mezi rizikové záležitosti.
"Neumím odhadnout, zda bude třeba kontrolovat i hosty. U nejstřeženějších to tak je," říká policejní důstojník. O tom, jestli se Rushdie stejně jako v roce 1993 setká i s prezidentem Havlem, není podle mluvčího Martina Krafla zatím rozhodnuto. "Pokud se setkají, bude to soukromá záležitost," uvedl.
Je to vážná práce pro elitní mužstvo
Návštěvě Salmana Rushdieho nebudou dělat kulisu desítky ostřelovačů na střechách ani kordony policistů v ulicích. Přesto patří tento muž do podobné skupiny jako americký prezident nebo papež.
"Z mého pohledu je to kategorie jedna - tedy ta nejrizikovější. Do podobné patřil v roce 1989 třeba Václav Havel," říká František Kolman, někdejší člen prezidentovy ochranky.
Pro policii taková návštěva, jako je Rushdie, znamená celodenní pohotovost. "U nejvýznamnějších lidí se dopředu monitoruje pohyb všech, kteří by pro návštěvníka mohli představovat nebezpečí.
Stejně tak se před návštěvou prověřují příjezdové trasy, místa schůzek a případně i jejich okolí. Místnosti obvykle předem prohledají pyrotechnici. Potom celý prostor neprodyšně uzavřou a hlídají až do příjezdu hosta," popisuje člen speciální jednotky české policie.
Nebývá výjimkou, že specialisté před schůzkou zkontrolují i připravené občerstvení. "Občas se testuje, zda se do jídla nedostal nějaký jed. Ne vždycky, záleží na situaci," dodává. Náklady podobných akcí se podle tohoto člověka počítají v milionech korun.
Ani sebelépe vymyšlená akce podle expertů nevylučuje překvapení, při nichž se ochrance "rosí čelo". Tak jako v lednu 1994, kdy přijel do České republiky tehdejší prezident Spojených států Bill Clinton.
"Když se při procházce Prahou spolu s prezidentem Havlem několikrát zastavili v hloučku mávajících lidí, měli jsme co dělat," vzpomíná policista. Rushdie se má po Praze pohybovat "volně", riziko neplánovaných situací bude tudíž vyšší.
Podle Kolmanových zkušeností nejvíc záleží na spisovatelově osobní ochrance - soudí, že by jej měli bezprostředně chránit minimálně tři, v ideálním případě až čtyři profesionálové.
"Každé bezpečnostní opatření, i kdyby se připravovalo měsíce, se dá překonat. Osobní ochranka by měla člověka co nejtěsněji chránit ze všech stran a případně sloužit vlastně jako terč pro atentátníka," říká Kolman.
Obvykle je čtveřice rozmístěna tak, aby jeden z mužů v případě nebezpečí mohl chráněného člověka "zalehnout". Zbylí ozbrojenci vestoje nebo v pokleku vytvoří hradbu okolo něj.
Práce elitní ochranky je podle Kolmana velmi dobře placená, u lidí jako Rushdie si bodyguardi své peníze zaslouží. "Možná už není v takovém nebezpečí jako v prvních letech, kdy na něj tu klatbu uvalili. Pořád mu ale hrozí, že se objeví sebevražedný atentátník.
Možností je neskutečně mnoho. Profesionální zabiják má vytvořené návyky, chce se z akce dostat se zdravou kůží. U islámských fanatiků to neplatí. Mají jeden cíl. Pro ochranku je to nejhorší případ - takový člověk je prostě neřízená střela."
