Jednašedesát procent dotázaných si myslí, že by Česká republika neměla uprchlíky ze zemí postižených válečným konfliktem přijímat vůbec. Necelá třetina by pak uprchlíky přijala, ale jen do doby, než se budou moci vrátit do své domoviny. Pouze tři procenta respondentů by běžence přijala a nechala je v Česku usadit bez výhrad. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
„Negativně se k přijetí uprchlíků staví lidé, kteří situaci kolem uprchlíků vnímají jako bezpečnostní hrozbu nejen pro Českou republiku, ale i v globálním kontextu,“ píše se ve zprávě CVVM. Jako výraznou bezpečnostní hrozbu přitom situaci kolem uprchlíků považuje 82 procent lidí.
V porovnání s tím je například polská veřejnost méně vyhraněná, proti přijímání uprchlíků je tam 53 procent lidí.
Zájem o aktuální vývoj je v české společnosti velký, 78 procent respondentů se o aktuální informace okolo uprchlické krize zajímá. „To je nejvíce ze všech měřených významných událostí alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let,“ uvádí zpráva.
Postoje k přijímání uprchlíků z Ukrajiny se liší
Patrný rozdíl je vidět v přístupu k uprchlíkům z Ukrajiny a z Blízkého východu. Uprchlíky z Ukrajiny by přijímalo 40 procent dotázaných, 54 procent by je naopak nepřijímalo vůbec. Běžence z Blízkého východu a severní Afriky by však přijímalo „pouze“ 16 procent občanů, 78 procent je naopak proti.
Poláci jsou více otevření přijímání jak uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, tak z Ukrajiny. Ukrajincům by poskytlo útočiště 61 procent polské veřejnosti, přibližně třetina dotázaných v polském průzkumu je pro přijetí uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky.
Dotazování probíhalo od 8. do 15. února 2016. Průzkumu se zúčastnilo 1080 respondentů starších patnácti let.
