Přijímací testy se zřejmě pozmění

P r a h a - Vysoké školy budou muset řešit otázku, jak změnit přijímací zkoušky, aby byly objektivnější. Nutí je k tomu korupční skandál na pražské právnické fakultě a následná analýza testů prokazující, že studenti mají u zkoušek odlišné šance podle toho, v jakém termínu se dostaví.
"Únik testů na právech opravdu popíchl školy k tomu, aby se přijímacím řízením zabývaly," tvrdí ředitel odboru vysokých škol ministerstva škosltví Josef Beneš.

"Většina hodlá testy pozměnit, aby byly rozumné, nikoli loteriové.

Uvědomily si, že je třeba se ptát po důležitých věcech a netrvat na encyklopedických znalostech." Na školách se o tom ovšem zatím jen vedou diskuse. Například na Univerzitě Karlově proběhla internetová konference, do níž odborníci posílali názory, jak zkoušky upravit. "Je třeba změnit obsah a způsob zkoušení, aby výsledek o uchazeči říkal víc, než že se víceméně náhodou trefil do otázek. Křížkovací testy jsou sice objektivní, ale dají se ošvindlovat a testují celkem nahodile detailní znalosti. Ale ne studijní předpoklady či nadání uchazečů," napsal ve svém příspěvku vysokoškolský pedagog a poradce ministra školství Jan Sokol. Upozornil, že řada otázek je tak náročných, že by na ně nedokázala odpovědět ani značná část učitelů.

To, že se u zkoušek testují příliš podrobné znalosti, má další dopad: tlačí to učitele středních škol, aby nutili žáky biflovat hromady dat a údajů. Ty je ale snadné kdykoliv vyhledat v knihách či na internetu.

Sokol navrhuje, aby se zkoušky organizovaly ve dvou kolech. Nejprve by se měla jednoduchým testem - třeba z cizího jazyka a širších vědomostí - vytřídit skupina uchazčů, kteří by se pozvali na ústní pohovor. "Dá to sice víc práce, ale je to jediná pojistka proti podvodům," soudí Sokol.

Otázkou zůstává, jak sestavit testy, aby uchazeči s podobnými schopnostmi měli rovné šance.

"Tak tomu zatím není. Podíl na tom má právní úprava umožňující, že o přijímačkách rozhodují především fakulty, a není zaručena srovnatelná úroveň ani v rámci jedné vysoké školy," tvrdí člen školského výboru parlamentu Petr Matějů (US).

Ten předložil do sněmovny novelu vysokoškolského zákona.

Navrhuje v ní posílit pravomoci a odpovědnost rektora na úkor děkanů jednotlivých fakult.

"Rektor by pak mohl provedením přijímacího řízení pověřit i externí subjekt," říká Matějů.

Přípravy testů by tedy mohl mít na starosti tým specialistů, kteří by ručili za jejich kvalitu, srovnatelnost a objektivitu. Navíc by pak v případě zneužití nebylo těžké najít viníka. A ještě další možnost se školám nabízí - totiž jednotné, státem garantované maturity, které hodlá ministerstvo školství zavést za dva roky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue