Zhruba polovina uchazečů o střední školy v Česku vyzkoušela minulý týden testy od ministerské organizace Cermat, které by nejspíš za dva roky měly rozhodovat o přijetí na střední školu.
Ukázalo se, že u testu z matematiky by minimální bodovou hranici doporučenou Cermatem nedokázaly překročit tři procenta uchazečů o čtyřletá gymnázia, u odborných škol by to bylo 19 procent žáků, u odborných učilišť 30 procent.
V češtině byla situace o pár procent lepší, rozdělení podle typů škol zůstalo stejné. „Mě to nepřekvapilo, zhruba takové rozdělení úspěšnosti jsem čekal,“ komentoval výsledky Jiří Zíka, ředitel ministerské organizace Cermat, která testy připravovala.
„Základní školy velmi často opustily povinnost naučit žáky alespoň minimum z toho, co vzdělávací program pro základní školy předepisuje. Pak na odchodnou rozdají žákům dobré známky, i když neodpovídají tomu, co žáci umějí,“ hodnotí zástupce Svazu průmyslu a dopravy Miloš Rathouský, který na jednotné zkoušky velmi tlačí.
Pokud by skutečně platil původní záměr ministra školství Marcela Chládka a testy by letos nebyly zkušební, tak by to znamenalo, že neúspěšní uchazeči o maturitní obor by museli do učení.
Z této kontroverzní myšlenky však ministr nakonec ustoupil. Testy od Cermatu zůstanou pouze jednou z možností, kterou budou moci ředitelé středních škol pro přijetí žáků využít. A to nejspíše až za dva roky – na jaře 2017. Hranici nutnou pro přijetí si určí ředitelé sami.
U osmiletých gymnázií, kam se žáci hlásí z pátých tříd, byla úspěšnost překvapivě nízká. V češtině by propadlo skoro 17 procent žáků, v matematice čtyři procenta.
„Může to být tím, že se hodně žáků v tomto věku hlásí jen tak, na zkoušku,“ odhaduje ředitel Gymnázia Mozartova v Pardubicích Martin Výborný.
Podle předsedy Unie školských asociací ČR Jana Zajíčka to spíše dokazuje, že se tam hlásí děti, které tam nemají co dělat.
