Podle informací MF DNES mají italští radikálové překročit hranici 20. listopadu, tedy den před summitem.
"Víme o tom, ale zatím to nebudeme komentovat. Tuto zprávu jsme dostali pouze ústní formou od italské policie," uvedl pro deník 5. listopadu šéf protiextremistického oddělení policie Jiří Weishäupl.
Odpůrci globalizace ze sdružení Ya Basta! patří k nejlépe organizovaným demonstrantům a nechybějí při žádných násilných protestech proti politice velmocí.
Nosí bílé kombinézy a na demonstrace si berou hole, plynové masky, oči si chrání plastikovými brýlemi.
Také při předloňském jednání Mezinárodního měnového fondu bojovali v pražských ulicích s policejními těžkooděnci.
Čeští anarchisté o příjezdu Ya Basty nic nevědí. "Myslím, že celá Ya Basta! je nafouknutá mediální bublina," řekl iDNES mluvčí Československé anarchistické federace Ondřej Slačálek.
"Nejde o žádné radikály. Zatímco před dvěma lety probíhaly v Nuslích boje s policií, létaly molotovovy koktejly, oni se na mostě pošťuchovali s policií. Nevím, jestli přijedou a ani mě to nezajímá," dodal Slačálek.
Ministr vnitra Stanislav Gross prohlásil, že agresivní extremisty, jejichž jména jsou známa z minulosti, policie přes hranice nepustí.
Podle úterní informace cizinecké policie nevpustily úřady v souvislosti se summitem NATO do republiky od 19. září do 18. listopadu 234 cizinců.
"Byli to převážně občané Německa, Polska, Rakouska, Velké Británie a Slovenska," řekla iDNES mluvčí cizinecké policie Klára Krejčí. Dva z těchto lidí vrátila policie z letiště.
Nejčastějším důvodem pro odepření vstupu do země je podle Krejčí důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí.
|
CO JE YA BASTA! |
|
Italské sdružení Associazione Ya Basta! (ze španělštiny: už toho máme dost!) bylo založeno v roce 1996 jakožto podpora tzv. zapatistickému hnutí v Mexiku. Zapatisté se inspirovali ideály mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, který v roce 1911 vedl mexické Indiány - zemědělské nádeníky - v boji za jejich základní sociální a občanská práva. Jejich následovníci pak v 90. letech minulého století bojovali za práva Indiánů Chiapas proti ekonomickému útisku. Jako vojenská síla poprvé vystoupili v lednu 1994, kdy začala platit dohoda o volné obchodní výměně NAFTA, která otevírá mexické trhy výrobkům z USA a Kanady. Na podporu boje zapatistů se pak za dva roky v Itálii zrodilo sdružení Ya Basta!. Sympatie s mexickými revolucionáři májí v Itálii tradici. Socialisticky smýšlející otec fašistického diktátora Mussoliniho dal synovi jméno Benito podle slavného mexického revolucionáře Benita Juáreze. Vzhledem k okolnostem svého vzniku se Ya Basta! od počátku vymezovala odporem proti neoliberalistické politice, která převládala v Americe i v západní Evropě. Sdružení svými akcemi navazuje na řadu extrémně levicových organizací prosperujících v Itálii od počátku 70. do poloviny 80. let minulého století, které se rozpustily po teroristické ofenzivě Rudých brigád. Na rozdíl od těchto organizací Ya Basta! nemá žádnou pevnou strukturu. Funguje na základě takzvaných městských shromáždění (největší jsou v Miláně, Římě a Padově), která pracují nezávisle, bez volených funkcí. K původnímu boji proti mezinárodním holdingům se připojil boj za ochranu životního prostředí, proti biotechnologiím a geneticky manipulovaným potravinám a NATO. Ya Basta! teoreticky hlásá občanskou neposlušnost, ale její členové, kteří se přímo hlásí k tradicím anarchismu, pod rouškou občanské neposlušnosti hledají úmyslné srážky nejen s policií, ale i s oficiální levicí, která plně přijala pravidla parlamentní demokracie. |
