Finanční náhrada, jejíž výše není zatím jasná, by se týkala části českých Němců, kteří nebyli po válce vyhnáni z Československa.
Byli však nuceně přesídleni uvnitř státu a měli také srážky z platu. "Je to příležitost, kdy se to gesto dá udělat, kdy se o tom dá mluvit. Ale musí se na tom shodnout sociální demokracie," řekl v souvislosti s připravovanou cestou německého kancléře do Prahy MF DNES český vysoce postavený diplomatický zdroj, který si nepřál být jmenován.
"Rozhodující bude stanovisko pana premiéra," domnívá se však ministr Svoboda. Potvrdil, že Schröder by měl do Česka přijet 4. října.
Sociální demokraté zatím v této věci nebyli jednotní. Zatímco vlivný šéf zahraničního výboru sněmovnv Vladimír Laštůvka myšlenku humanitárního gesta podporuje, například místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach je proti.
"Sociální demokracie s tím nemá problém," řekl přitom ve středu MF DNES předseda vlády Stanislav Gross. Zatím není jasné, jak přesně by humanitární gesto mohlo vypadat.
Ministr zahraničí Svoboda před pár dny v rozhovoru pro německou agenturu DPA řekl, že by se mohlo týkat velmi omezené skupiny lidí. Když humanitární gesto chystal bývalý vicepremiér Petr Mareš, mluvilo se asi o patnácti stech lidech.
Zástupci německé národnostní menšiny v Česku hodnotí plány na humanitární gesto, o kterých politici mluví již delší dobu, zdrženlivě. "Podívejte, mluví se o tom už tři roky, ale stále je to na začátku," řekla Irena Kuncová, která stojí v čele Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Na otázku, jestli věří, že se alespoň část českých Němců nějakého odškodnění dočká, však odpovídá: "Naděje umírá nakonec." Podle lidoveckého ministra zahraničí Cyrila Svobody všichni vědí, že ta otázka stále nebyla vyřešena.
Říká: "To, že se o tom povede debata, se dá očekávat." Zdůrazňuje, že on sám je zastáncem určitého gesta, ale že zatím žádný konkrétní návrh připraven není.
Bývalý šéf vládní US-DEU, vicepremiér Petr Mareš, který měl ve Špidlově vládě na starosti agendu národnostních menšin a jenž už nestihl svůj návrh prosadit kvůli sporům se sociálními demokraty a výhradám tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly, uvažoval o částce asi 1,5 milionu eur.
Tedy o necelých padesáti milionech korun. Postižení by tak měli nárok řádově na 40 tisíc korun.
