Sociálnědemokratický europoslanec Jiří Havel na tiskové konferenci minulý pátek varoval, že existuje reálné riziko, že vlažný postoj Česku neprospěje v očích ostatních Evropanů a že o svého komisaře přijde.
lisabon, nebo nice?Když nevstoupí v platnost Lisabonská smlouva nově upravující fungování rozšířené Unie, bude platit smlouva z Nice. Podle ní každý nový člen dostane po jednom komisaři až do doby, kdy Unie bude mít 27 členů. To se stalo v roce 2007 a podle smlouvy z Nice se počet komisařů musí snížit alespoň o jednoho. Křesla v komisi by měla nadále mezi členskými zeměmi rotovat. O počtu komisařů rozhodne na návrh Evropské komise příští Evropská rada (vrcholný summit hlav států a vlád členských států EU) pod vedením švédského předsednictví. Ta se sejde až po druhém irském referendu, které začátkem října určí další osud Lisabonské smlouvy. |
K ratifikaci Lisabonu chybí ještě souhlas Irů v referendu a podpisy polského a německého prezidenta. Politolog Jiří Pehe v deníku Právo varoval, že všechny tyto kroky budou úspěšně dokončeny do začátku října.
Prezident Klaus ovšem před nedávnem prohlásil, že o smlouvě, kterou ratifikovaly obě komory parlamentu, rozhodne až jako poslední v Evropě. Senátoři ODS navíc připravují na smlouvu už druhou ústavní stížnost.
"Češi tak zůstanou nejspíš poslední zemí, která smlouvu neratifikovala, což z naší země učiní snadný terč při rozhodování o tom, která země by neměla mít komisaře," dodává.
S tím však nesouhlasí europoslanec za ODS Jan Zahradil. Tvrzení, že Evropská unie Českou republiku "potrestá" za to, že nepřijala Lisabonskou smlouvu, je směšné, uvedl minulý týden pro ČTK.
Tezi o trestu odmítá i tajemník prezidenta Klause Ladislav Jakl. "Není možné se tvářit, že Lisabon vlastně už měl platit a že země, které ho dosud neratifikovaly, budou nějak postiženy. To je demokracie? Ratifikace je zcela vnitřní věcí každé členské země. Bude potrestáno i Německo, Británie, Finsko, Polsko a Irsko? Pokud se má EU vyvíjet tímto směrem, pak máme důvod se budoucnosti obávat," napsal iDNES.cz. Ve všech zmíněných zemích se Lisabonské smlouvě postavily do cesty větší či menší překážky.
Europoslanci Havel i Zahradil se navzdory rozdílným postojům shodují v názoru, že post komisaře je klíčový pro hájení zájmů ČR.
Rupnik: Eurokomisař neslouží zemi, obavy jsou zbytečné
S tím ovšem kategoricky nesouhlasí francouzsko-český politolog Jacques Rupnik: "Nesmíme zapomínat, že evropský komisař nepředstavuje svou zemi, ale jedná v zájmu EU jako celku. Takže je zcela zbytečné dramatizovat debatu o tom, kdo by případně evropského komisaře měl, a kdo nikoliv."
Argumentuje, že prestiž ČR není spjatá s tím, jakého má komisaře, ale například s tím, jak vedla EU v době svého předsednictví.
"Eurokomisař musí být kompetentní a hlavně musí mít reálný zájem, podílet se na procesu evropské integrace," řekl Rupnik pro iDNES.cz s tím, že by to nemělo být místo pro odklízení vysloužilých činitelů.
"Eurokomisař má přímo a doslova zakázáno konat v zájmu státu, jímž byl delegován. ... Důkazem je i fakt, že jsme tu pět let o ‚svém‘ eurokomisaři Špidlovi vůbec neslyšeli," přidává se prezidentův tajemník Jakl. "Bylo by pro nás tragédií, kdybychom v minulých letech v Bruselu "svého" Vladimíra Špidlu neměli?" dodává řečnickou otázku.
Ačkoli spolu otázka ratifikace Lisabonu a postu eurokomisaře přímo nesouvisejí a slouží spíš jako téma v předvolebním období, jedno pozitivum Rupnik vidí: "Pokud by však takovýto účelový argument povzbudil české politické elity k rychlejší ratifikaci Lisabonu, budu za ten výsledek rád."
Jisté je, že Česká republika by co nejrychleji měla mít jasno v tom, koho bude chtít na případný post eurokomisaře vyslat."Pokud brzy nezačneme jako ostatní země vyjednávat se staronovým předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem, připravíme se o nejlepší portfolia," potvrdil ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.
Špidla by musel změnit portfolio
ČSSD, která je zatím v návrzích kandidátů nejaktivnější, si podle svého místopředsedy Bohuslava Sobotky ve funkci eurokomisaře umí představit profesora ekonomie Jana Švejnara či nynějšího českého eurokomisaře pro sociální politiku Vladimíra Špidlu.
Toho v bruselských kruzích obvykle chválí jako pracovitého úředníka, jehož silnou stránkou je spíše odbornost a píle než mediální komunikace.
"Každodenní práce Vladimíra Špidly byla pro prestiž České republiky mnohem důležitější než to, kolikrát se objevil v médiích," myslí si Jacques Rupnik. Kdyby však Vladimír Špidla obhájil post eurokomisaře, s nejvyšší pravděpodobností by musel změnit portfolio - stejné portfolio totiž dosud žádná země dvakrát za sebou neměla.
