První, co vás totiž při pohledu na diskutující a počítající meteorology napadne, je, že si bez špetky emocí zahrávají s osudy lidí. Dívají se zkoumavě na digitální mapu Česka a pak Marian Sandev ukáže rukou a nevzrušeně podotkne: "Tady na Šumavě bych přidal kroupy. Podle všeho to tam bude dnes pěkná mela."
"Ale až odpoledne. Určitě ne večer," upřesňuje Jan Pavlík.
A mladý meteorolog Pavel Borovička ihned na počítači koriguje text své střednědobé předpovědi. Chvíli se ještě diskutuje, zda bouře budou trvalé, či přechodné... a aktuální prognóza je hotova.
Kolik litrů? Devadesát, nebo padesát?
Ve velínu je sice k ruce pět numerických modelů předpovědi počasí a k dispozici jsou on-line záběry satelitů či radarů, ale konečné slovo mají vždy lidé. "Zkušeného meteorologa nic nepřekoná," vysvětluje šéf centrální předpovědi Marian Sandev.
Každý z numerických modelů předpovědi má své slabiny: jeden neumí nízkou oblačnost, jiný naopak tu vysokou. A je na odbornících, aby vybrali optimální variantu.
"Já bych předpověď přitvrdil. Pokud jim tam spadne devadesát litrů na metr čtvereční, tak to bude pro tu vesnici katastrofa," říká Sandev.
"No jo, ale to je možný extrém. Držme se raději středu. Padesát litrů na metr čtvereční je podle mne jistých," oponuje Stanislav Racko.
Sandev námitku zvažuje a pak souhlasí. Včera odpoledne však obloha natolik potemněla a přidaly se i blesky, že meteorologové předpověď okamžitě upřesnili a dali za pravdu tvrdší variantě.
Hra na svatého Petra
Nehrají si tihle pánové a dámy tak trochu na bohy, když podle svého míchají s informacemi počítačů, satelitů, radarů, ale také se slovíčky? Vždyť i nepatrné opomenutí v předpovědi může v životě lidí způsobit tragédii.
"Je to tak. Pokud například neodhadneme, že v určitém místě hrozí po prudkých deštích lokální záplavy a domky nic netušících vesničanů zmizí pod vodou," souhlasí František Šopko.
Je to vlastně dost zvláštní profese. Lidé ze směny hydrometeorologického ústavu se včera radovali, že jim do puntíku vyšla předpověď, ale třeba na Šumavě by je ve stejnou chvíli promočení rekreanti nejspíš prokleli.
"Někdy si proto v duchu přejeme – když vidíme, co se na nás hrne –, aby nám to nevyšlo," připouští Sandev. Spokojenost z přesné předpovědi je však z jeho slov patrná.
. Bouřky vážné škody nepřineslyčtěte o čtvrtečním přechodu fronty přes Česko |
A nezapomeň na Slezsko
Hydrometeorologický ústav má až obdivuhodně dlouhé "prsty". "Fušuje" do obrany země, integrovaného záchranného systému, řízení letového provozu, dopravy, energetiky i stavebnictví. Pokud by ústav na několik dnů "vysadil", ekonomika země by asi zkolabovala. A platí to především v zimě.
Avšak i v létě je například energetický gigant ČEZ hladový po informacích o předpovědi počasí.
"Když se blíží tropická vedra, tak je klimatizace pro energetickou síť natolik obrovskou zátěží, že se ČEZ musí na tento skok v odběru elektřiny připravit," vysvětluje František Šopko.
Platí to i jindy: přednedávnem měla slovinská jaderná elektrárna technické potíže a meteorologové v patnácti minutách spočítali, nakolik může případný radiační mrak ohrozit Česko. A obdobně tomu bylo i při požáru pardubické chemičky.
I tehdy dostali hasiči s armádními záchranářskými prapory přesnou informaci o proudění vzduchu, aby věděli, které části Pardubic a jejich okolí mají evakuovat, pokud do vzduchu uniknou prudce jedovaté sloučeniny.
"Zejména pro hasiče mají naše informace značný význam. Zesilují podle nich směny, když varujeme před požáry či záplavami," říká náměstek hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Loučíme se s meteorology, ale oni nás vnímají už jen tak napůl. Opět stojí u svých digitálních map a se zaujetím diskutují, jakým směrem se zřejmě vydá bouřka a kterým krajům hrozí krupobití či lokální záplavy. "A dej tam prosím ještě to Slezsko," radí Marian Sandev mladšímu kolegovi.
