Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příčinou důlního neštěstí bylo vadné odvětrávání

  19:02aktualizováno  19:02
Vadné odvětrávání šachty spolu s dalšími vlivy bylo zřejmě příčinou neštěstí, při němž ve čtvrtek na dole Schöller u Kladna zahynuli tři horníci. Ze stěny šestého úseku ve druhém patře dolu unikl metan, který však neexplodoval, ale jen rychle shořel. Ohnivá vlna přitom sežehla havíře v čele chodby a těžce popálila muže, obsluhujícího razící kombajn, řekl předseda vyšetřovací komise Vojtěch Rašplička.

"Zjistili jsme nedostatky v počínání organizace (Kladenských dolů, o. s.). Větrání, které nejvíce ovlivňuje vznícení metanu, nebylo úplně v pořádku. Mohlo to mít vliv na děj, který se poté odehrál, zatím to ale nemohu tvrdit jako kategorický soud," řekl.

Vysvětlil, že pokud se metan zředí se vzduchem v koncentraci nižší než pět procent, nenastane výbuch, ale jen rychlé hoření. Přesně to se v dole odehrálo, neboť na místě zůstalo téměř neporušené zařízení, dodal Rašplička. 
 

Metan u Kladna, diví se horníci
V dole Schoeller u Libušína na Kladensku vybuchl ve čtvrtek ve čtvrt na dvanáct v noci metan. Mluvčí Českomoravských dolů Radek Chalupa řekl, že exploze zabila tři lidi, jednoho horníka zranila těžce a dva lehce. Vedení dolů neštěstí vyšetřuje jako neobvyklý přírodní úkaz. Metan se totiž na Kladensku dosud nikdy neobjevil. Nesignalizovala ho ani čidla umístěná ve štolách.

Podle prvních závěrů odborníků expodovala 600 metrů pod povrchem metanová směs. Její prudké hoření vyvolalo pro tento druh nehody typickou tlakovou vlnu. "Domníváme se proto, že příčinou exploze byl právě metan," řekl mluvčí dolů. 

To předběžně potvrdil i předseda Obvodního báňského úřadu v Kladně Vojtěch Rašplička, který stanul v čele vyšetřovací komise.

"Výbuch metanu je něčím naprosto netypickým a ojedinělým pro kladenské poměry. Za celou více než stopadesátiletou historii těžby na Kladensku nebyl zatím nikdy zaznamenán," řekl.

Uvedl, že nepatrný výron metanu z uhelných slojí byl vždy výhodou kladenských dolů. "Zdejší vyhláška proto nepožaduje tak velkou hustotu analyzátorů metanu jako třeba v Ostravě. Tato výhoda se však ve čtvrtek ukázala být nevýhodou," konstatoval.

Horník je v kritickém stavu
Oběti zemřely na místě na následky těžkých popálenin a udušení. Bylo jim 26, 29 a 39 let. Podle jejich kolegů to byli zkušení horníci, kteří v dolech pracovali už několik let.

Čtyřiatřicetiletý horník, který leží v nemocnici s těžkými popáleninami, bojuje o život. "Má popáleniny na 90 procentech těla, jeho stav je kritický," řekl iDNES primář oddělení popálenin Vinohradské nemocnice Ludomír Brož.

Jen s odřeninami a šokem vyvázli dva odsouzení z věznice ve Vinařicích, kteří patřili do šestičlenné party havířů, připravující ranní těžbu.

Rodinám pomůžeme, slíbilo vedení
Vedení dolu už kontaktovalo rodiny obětí. "Ihned budeme zjišťovat jejich potřeby a jsme připraveni jim vyjít maximálně vstříc," řekl mluvčí společnosti. Doplnil, že o odškodnění se v podobných případech mluví i v kolektivní smlouvě.

Místní lidé říkají, že takové neštěstí tu nepamatují. V bráně u dolu je parte a pod ním svíčka. Smrt tří havířů oznamuje i černá vlajka nad těžební věží.

Druhé patro dolu je uzavřené a větrá se v něm, ve zbytku ale směna sfárala.

Na místo okamžitě po explozi dorazili důlní záchranáři. Nehodu šetří havarijní komise jejímiž členy jsou i lidé z vedení dolů, místní odboráři a policie.

"Kvůli přetrvávajícímu nebezpečí ale nebyli policisté dosud vpuštěni na místo exploze," řekla mluvčí kladenské policie Michaela Nováková s tím, že výsledky šetření budou zřejmě známy až za několik týdnů.

Na dolech v Kladně a ve Stonavě na Karvinsku zaměstnávají Českomoravské doly 5058 lidí, kteří ročně vytěží přes tři miliony tun uhlí.

Velká důlní neštěstí (od roku 1990)

18. října 1990 - Výbuch s následným požárem na Dole 1. máj v Karviné si vyžádal 30 obětí.
8. ledna 1992 - Při horském otřesu na jednom z pracovišť Dolu Doubrava na Karvinsku zemřeli dva horníci.
31. srpna 1995 - Čtyři čeští horníci zahynuli v uhelném dole na severozápadě Španělska. Neštěstí způsobila exploze třaskavého důlního plynu. Šlo o největší důlní neštěstí ve Španělsku od roku 1949, zahynulo při něm 14 horníků.
5. dubna 1997 - Při zásahu na dole Tuchlovice na Kladensku zahynuli po vdechnutí toxického plynu dva členové báňské záchranné služby.
29. listopadu 1998 - Tři životy si vyžádala nehoda v závodě Jan-Karel dolu ČSA v Ostravě. Horníci zahynuli při prohlídce uzavřených překopů. Podle báňského úřadu bylo příčinou tragédie hrubé porušení řady bezpečnostních předpisů.
29. listopadu 2001 - V dole Schoeller u Kladna vybuchla zřejmě směs metanu se vzduchem. Výbuch zabil tři lidi, jeden člověk byl zraněn těžce a dva lehce.

Autoři: , , ,


Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Čepel nože, kterou útočník bodl poškozenému do břicha (březen 2017).
Soud řeší loupež s nožem, napadený říká o útočníkovi, že je dobrý člověk

Vězení na dva až deset let je hrozí čtyřicetiletému prodavači kebabu za napadení svého kolegy ve stánku s občerstvením. Událost se stala letos v dubnu v...  celý článek

(ilustrační snímek)
Řidiče, který policistům ujížděl stoosmdesátkou, poslal soud za mříže

Německého řidiče, který po D5 ujížděl policistům z Rudné u Prahy až na Tachovsko, poslal Okresní soud Plzeň-jih na 3,5 roku do vězení. Při honičce se střílelo...  celý článek

Celníci našli ve Svatém Kříži padělky známých značek za 1,5 milionu korun.
Trhovci opět prodávali kabelky i peněženky jako Korse nebo Pradu

Celníci zabavili při kontrole v jednom ze stánků na tržnici Asia Dragon Bazar ve Svatém Kříži na Chebsku, nedaleko hranic s Německem, desítky padělků luxusních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.