Ramadán, jeden z nejdůležitějších muslimských svátků, by měl být obdobím klidu zbraní. Přesto se dá čekat, že na mnoha místech boje neustanou: například v palestinském pásmu Gazy, kde spolu bojují přívrženci radikálního hnutí Hamas a umírněného Fatahu. Anebo ve válkou zmítaném Iráku a Afghánistánu.
Také Izraelci se bojí. Oslavují Roš hašana neboli Nový rok a mají strach, že by mohly zesílit palestinské sebevražedné útoky. Úřady židovského státu proto na dobu oslav zpřísní bezpečnostní opatření.
Pokud jde o ramadán, o začátku půstu rozhodne okamžik, kdy se na večerním nebi objeví srpek nového měsíce. Podle islámských duchovních by to mělo být 12. či 13. září.
Gaza bude letos slavit tento svátek, spojený s vírou a odříkáním i s nočním hodováním, poprvé pod vládou radikálního Hamasu, který před třemi měsíci vyhnal z pásma hnutí Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse.
Příležitost k oslavám se ve středu naskýtá i Etiopanům, kteří podle svého upraveného juliánského kalendáře vstoupili do nového milénia v úterý hodinu před půlnocí SELČ.
Etiopský kalendář má rok rozdělený na třináct měsíců - dvanáct z nich trvá 30 dní a poslední pět nebo šest dní podle toho, zda je daný rok přestupný.
Systém má kořeny v etiopské ortodoxní církvi, jež podobně jako ostatní pravoslavné církve nepřijala zrušení juliánského kalendáře, který zavedl římský císař Gaius Julius Caesar už v roce 46 před naším letopočtem.
