Letní idylu potom "zkazí" Medard. "Přibližně od začátku června do poloviny července začne více pršet a mohou přijít i bouřky. Způsobuje to chladný mořský vzduch, který začne ochlazovat vyhřátou pevninu," vysvětluje meteorolog Jan Horák.
To však neznamená, že v červnu a červenci je nějak chladno: tyto měsíce naopak patří k těm nejteplejším v roce. Jen v nich více prší. Pranostika "Medardova kápě čtyřicet dní kape" se podle meteorologů vyplní přibližně v sedmdesáti procentech.
Je to stav počasí typický pro celou střední Evropu. "Je typické, že prvních čtrnáct dní prázdnin je deštivo. Lidé dobře vědí, že dovolenou je lepší plánovat na druhou půlku července nebo až na srpen," říká Horák.
Pravidlo "medardovského" počasí potvrzují i lidé, které léto živí. "Je pravda, že v květnu nebo červnu bývá hezky. V červenci je to většinou slabší, počasí se zlepšuje vždycky až v srpnu nebo v září," říká Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy.
Venkovní vodní park, který město provozuje, byl loni otevřen od začátku června do poloviny září. "Patnáct dní jsme měli zavřeno kvůli vyloženě špatnému počasí. A to bylo jen v červenci a v srpnu," vzpomíná Málek.
Klimatolog Ladislav Metelka to vidí jinak. "Je to spíše náhodný stav poslední doby, že v květnu a červnu padají rekordy a v červenci je počasí horší," míní. Za posledních třicet let je podle něho červenec sušším, na srážky chudším měsícem, zatímco v červnu prší mnohem více.
Ale vždycky to tak nebylo. Dříve platilo, že červenec je deštivým měsícem. "Ty změny v posledních třech dekádách způsobují cirkulační nerovnosti. Podle některých teorií za to může globální oteplování, ale na to bude potřeba ještě pár let výzkumu," říká Metelka.
