Scénáře neříkají, že takto budou vypadat naše zítřky, jen se snaží na základě nejrůznějších dat a jejich modifikace, způsobem používaným v řadě zemí světa, stanovit možné cesty do budoucnosti.
| OTÁZKY PRO BUDOUCNOST V nedělní příloze německého deníku Berliner Morgenpost vypracovali na podzim loňského roku deset otázek týkajících se budoucnosti. Jednou by si je měli klást školáci, pro které se podle představy novinářů jednou stanou některé dnešní vize, ale i obavy realitou. Současně otázky naznačují, kam by se lidstvo mohlo ubírat a jaké překážky ho na této cestě čekají. 1. Budou s námi chodit mimozemšťané do školy? 2. Bude možné někdy někam bezpečně ukládat jaderný odpad? 3. Budou odstraněny chodníky, protože automobily potřebují více místa? 4. Čím bude nahrazena válka? 5. Jak se budou rozlišovat klonovaní a přirozenou cestou narození lidé? 6. Budu mít vyšší kapesné? 7. Kolik zaměstnání budeme muset najednou vykonávat? 8. Bude existovat voda pro bohaté a voda pro chudé? 9. Upadne móda do zapomnění, protože budeme muset všichni užívat ochranné obleky? 10. Dostaneme do těla čipy, které nás budou stoprocentně kontrolovat? Jedna otázka ještě chybí. Pravděpodobně ta nejpodstatnější. Přežije lidstvo rok 3000? |
Existují tedy i jiné verze než ta optimistická. Podle jedné se za několik let začnou projevovat nevyhnutelné důsledky strategie, jež akcentuje celkové uzavření společnosti do sebe: průmysl je orientován na méně náročné trhy, technologické zaostávání České republiky trvá, životní úroveň je nižší než ve vyspělých státech, lidé jsou stále méně přístupní kulturním a společenským vlivům ze zahraničí. Narůstá sociální neklid a touhy po rychlém a "zaručeném" řešení.
Ale může to být ještě horší. Na sklonku volebního období nejširší koalice posílí vliv výrazně nacionální Strana Čech a Moravy, která v preferencích nahradila KSČM. SČM v podzimních volbách 2006 získá 35 procent hlasů a sestavuje vládu národní jednoty a silné ruky... V jejím programu je mimo jiné přehodnocení členství v NATO a nutnost potlačení kriminálních a podvratných živlů.
ÚSPĚCHY A NEDODĚLKY
Co vlastně čeká lidstvo od prvních let třetího tisíciletí? Jaké sny a představy bude naplňovat? V plnění úkolů, které mu pro toto období stanovily prognózy, má jistý skluz. Už před dvěma lety měla být otevřena další část lunární stanice a vystřídána posádka na základně Mars 1. Stavba zařízení na jiných kosmických tělesech se už v tomto roce nestihne a je sporné, zda tomu tak bude v příštích deseti letech. Vina nespočívá v technologické neschopnosti lidstva, ale spíše v nereálných prognózách futurologů z 60. let, podle kterých mělo být takového stadia výzkumu kosmu dosaženo před dvěma lety.
Možná, že i současné výhledy do budoucna jsou v řadě ohledů a oblastí podobně nepříliš reálné. A v jiných naopak příliš při zemi. Obyvatelé Země mají totiž vedle zaostávání vůči prognózám z druhé poloviny dvacátého století v mnoha oblastech i předstih - například v biotechnologiích (například klonování) a také ve výpočetní a komunikační technice. Třeba takový internet měl přijít do jednotlivých domácností teprve po roce 2000. Úvahám o budoucnosti starým více než třicet let dostál člověk i v některých oblastech medicíny - například transplantacích orgánů (srdce, ledvin) nebo operační technice (laser, rozbíjení ledvinových a žlučníkových kamenů ultrazvukem a podobně). Na druhé straně neexistuje lék na rakovinu, s nímž řada vizí zaručeně počítala už před pěti či šesti lety, přibyla nová smrtelná a nevyléčitelná nemoc AIDS a neexistují ani léky na rýmu.
To už je ale pole pro futurology (uvedená data jistě vyvolají ve vědeckých kruzích úsměvy - mají však pouze orientační účel): Účinné léky proti AIDS by se měly objevit v roce 2010. Zlom v boji s rakovinou má nastat po roce 2000 (tato data uvádí delfská studie - výsledek dotazů téměř 2000 špičkových vědců v Německu), přičemž v roce 2014 by měla být používána vakcína proti některým nejčastějším druhům. V roce 2009 se mají užívat umělé svaly a šlachy, o rok později oční implantáty s propojením na nervový systém. Souběžně má být urychlen vývoj umělých uší, jater, krve, nervů a kůže.
Zvláště znatelný pokrok v mnoha oborech přinese podle všeho využití nanotechnologií. V roce 2013 by měly být všeobecně používány tranzistory o velikosti atomů, o čtyři roky později mají mikroprocesory nutit buňky, aby se dlouhodobě samostatně zásobovaly energií. V roce 2015 se má objevit biologický čip s tisíckrát větší kapacitou, než jakou disponují nejlepší čipy dnešní.
Nejpozději od roku 2020 mají lidé mít možnost cestovat mezi kontinenty v obřích letadlech pro 800 cestujících, jejichž tvary budou připomínat staré bombardéry. Za dva roky se má v Evropě vyzkoušet první kryoplán, upravený Airbus A 310 poháněný místo leteckého benzinu vodíkem. V roce 2014 mají jezdit vlaky nového typu rychlostí až tisíc kilometrů v hodině. Plně automaticky řízené automobily se mají objevit na trhu v roce 2006, v roce 2007 pak nové elektromobily s palivovými články, které budou získávat z benzinu vodík.
