Ochránci lidských práv z výboru se opírají o statistiky, které zveřejňuje policie ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí. Ze zprávy vyplývá, že kromě týrání dětí bylo dalších 824 sexuálně zneužíváno a rukou či vinou dospělých zemřelo loni 26 dětí.
"Na vzniku nepřípustného rodičovského chování, které může nabýt podoby týrání, má obvykle podíl více faktorů - osobní, rodinné, sociální, komunitní," píše se ve zprávě. Roli hraje také chudoba.
Některá opatření vlády podle Českého helsinského výboru způsobila propad dalších skupin obyvatel do hmotné nouze a stále větší je podle aktivistů za lidská práva počet dětí ohrožených absolutní chudobou.
"Za jednu z nejvážnějších diskriminací je třeba jmenovat diskriminační vzdělávání romských dětí. V roce 2010 po nástupu ministra školství Josefa Dobeše se práce na opatřeních, která by měla tento nežádoucí stav překonávat, zastavila," píše se ve zprávě Českého helsinského výboru.
Znepokojivá je situace vězeňství, cely jsou přeplněné
Výroční zpráva ČHV za loňský rok upozorňuje také na zhoršující se situaci v českém vězeňství, které dlouhodobě vykazuje trend rostoucího počtu vězňů, přičemž ubývá peněz na fungující vězeňství.
Na konci roku 2010 bylo již 22 tisíc vězněných osob, v dubnu 2011 ještě o tisíc víc a dalších 5 500 čeká na nástup do výkonu trestu odnětí svobody. Ochránci lidských práv kritizují příliš represivní zaměření trestní justice a neúčinné využívání alternativních trestních opatření.
"České věznice jsou zatíženy neúnosnou přeplněností, podle oficiálních údajů Vězeňské služby činí naplněnost 120 až 130 procent, nelze vyloučit, že je de facto mnohem vyšší," kritizuje zpráva Českého helsinského výboru.
Znepokojivý je postoj politiků, upozornila Šabatová
Podle předsedkyně výboru Anny Šabatové je znepokojivý i postoj politiků a jejich personální politika. Šabatová zmínila například to, že si premiér za poradce pro lidská práva vybral šéfa konzervativního Občanského institutu Romana Jocha a že poradcem ministra školství se stal předseda konzervativní iniciativy D.O.S.T. a někdejší kandidát nacionalistické Národní strany Ladislav Bátora.
Prezident Václav Klaus zas podle Šabatové odmítá podepsat dodatek k sociální chartě, kterou už před lety schválil parlament.
