V Česku přibylo příušnic, spalniček a zarděnek. Očkování časem slábne

Čeští lékaři evidují za loňský rok velký nárůst nemocí, proti kterým se povinně očkuje. Příušnic bylo téměř třikrát víc než v roce 2010, nemocných zarděnkami dokonce sedmkrát víc. Spalničkami onemocnělo 17 dětí, o rok dříve lékaři neřešili ani jeden případ.

Možným důvodem šíření příušnic je, že slábne ochranný účinek vakcíny. Ilustrační foto. | foto: AP

Před všemi třemi nemocemi chrání stejná vakcína, její účinnost ale časem slábne.

Údaje vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V ročence se uvádí, že spalničky a zarděnky "hlásí velmi sporadicky, ale v roce 2011 byl u nich zaznamenán nárůst až na 17 případů u spalniček a 28 případů u zarděnek". V roce 2010 přitom lékaři nemuseli léčit spalničky žádné, se zarděnkami se setkali ve čtyřech případech.

Velký nárůst byl také u příušnic. Zatímco v roce 2010 se toto virové onemocnění objevilo u 1 068 lidí, loni to bylo už 2 885 pacientů. "Nejvíce zasaženou skupinou byli dospívající muži ve věku 15-19 let. Více než pětina onemocnění byla zjištěna v průběhu května. Největší intenzita výskytu se projevila v Ústeckém, Plzeňském a Pardubickém kraji," uvádějí statistici.

Příznaky nemocí

Příušnice způsobují horečky, bolesti hlavy a zánět slinných žláz. Někdy se může objevit i zánět mozkových blan, u komplikovaných případů i trvalá hluchota a přibližně u jednoho z pěti dospívajících nebo dospělých mužů, kteří příušnicemi onemocní, i bolestivý zánět a otok varlat. V ojedinělých případech to může způsobit i sterilitu.

Spalničky jsou vysoce infekční virové onemocnění, které způsobuje horečky, vyrážku, kašel a zánět spojivek a řídkou rýmu. Komplikace provázející spalničky mohou být velmi nebezpečné, může se vyskytnout zápal plic a průměrně u jednoho dítěte ze dvou tisíc nemocných se vyvine zánět mozku. Ten končí asi ve 20 procentech úmrtím dítěte, až 40 procent dětí může mít trvalé následky.

Několik let po infekci spalničkami se může u dětí rozvinout velmi závažné, naštěstí vzácně se vyskytující onemocnění zvané subakutní sklerotizující panencephalis (SSPE). To je onemocnění, které rychle zničí mozek a pravidelně končí smrtí. SSPE se rozvine přibližně u jednoho z 25 tisíc případů spalniček.

Zarděnky jsou obvykle lehké onemocnění dětí, ale mohou jimi onemocnět také dospívající nebo dospělí. Příznaky jsou zvýšená teplota, zvětšené uzliny na krku, bolesti kloubů a vyrážka, která se objeví na obličeji a krku a trvá dva nebo tři dny. Uzdravení ze zarděnek je většinou rychlé.

Daleko nebezpečnější jsou zarděnky vrozené, kdy se při setkání těhotné ženy s nákazou infekce přenese na plod. U dítěte se pak vyskytují poruchy sluchu, zraku, vrozené srdeční vady, porucha duševního vývoje se závažným opožděním. Například v mělnické nemocnici proto provádějí tzv. prekoncepční screening, kterým ověřují přítomnost protilátek zejména proti zarděnkám u žen, které plánují otěhotnění.

Proti příušnicím se přitom povinně očkuje už od roku 1987. "Onemocní nejčastěji právě mladí lidé, kteří jsou řádně očkováni," uvedli pro iDNES.cz lékaři infekčního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice.

"Možným důvodem je, že vyprchal ochranný účinek protilátek. Účinnost vakcíny totiž po 15. roku věku klesá. Mohlo také dojít ke změně cirkulujícího viru a současná vakcína už na něj nemusí účinkovat," doplnila zástupkyně primáře infekčního oddělení mělnické nemocnice Markéta Dyrhonová. Na nové vakcíně se ale nepracuje.

Stejně tak proti spalničkám a zarděnkám se povinně očkuje od 80. let. Po zavedení plošné vakcinace nemoci téměř vymizely, například spalničky jsou ale stále jednou z hlavních příčin úmrtí v zemích se slabší ekonomikou. 

"Proočkovanost a s ní související kolektivní imunita je v Česku velmi vysoká, je ale nutné počítat s importy nemoci v souvislosti s nárůstem imigrantů," dodala Dyrhonová s tím, že od roku 2009 dochází i nárůstu počtu hlášených onemocnění i v mnoha evropských zemích.

"Napomáhá tomu i existence různých podskupin společnosti, ať jde o skupiny sociálně slabší, nebo s určitým náboženským vyznáním," upřesnila Dyrhonová. Tito lidé se totiž nenechávají očkovat.

O epidemii nejde, uklidňují lékaři

Zatímco u příušnic lékaři mluví o významném nárůstu, u spalniček a zarděnek jde podle nich jen o ojedinělé případy. "O epidemii v žádném případě mluvit nelze," shodli se oslovení lékaři. 

A jak je možné šíření nemocí zamezit? "Nemocní by měli dodržovat doporučený izolační režim, aby nemoc nešířili. Běžná hygiena, jako například mytí rukou atd., jsou samozřejmostí," řekli lékaři z Thomayerovy nemocnice.

Dyrhonová k tomu dodala, že je hlavně potřeba udržet proočkovanost populace na 95 procentech, což zaručuje kolektivní imunitu a zabraňuje rychlému a hromadnému šíření nemoci. "Také by podle mého názoru měli být vyšetřeni všichni imigranti ještě před vstupem na naše území," dodala.

Proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se očkuje stejnou vakcínou Priorix. Případně je možné aplikovat čtyřkombinaci, která obsahuje ještě virus planých neštovic. Děti dostávají první injekci v 15. měsíci, druhou dávku pak po šesti až deseti měsících, případně i později.