Matka, otec a syn z Kroměříže. Přežil pouze syn Pavel, který byl mimo dosah živlu.
"Neznám. Neznám. Neznám." Takové jsou odpovědi desítek lidí, kteří se ve Wanaburí snaží odklízet trosky, když jim ukazuji fotografie Manďákových.
Ani jeden z nich nepatří k bývalému personálu. Když vidím neuvěřitelnou spoušť kolem, je zbytečné se ptát, kde ten personál teď je.
Wanaburí se nachází na jihu Thajska, na dvacet kilometrů dlouhých proslavených plážích Khao Lak v provincii Phang-nga, které jsou nejpostiženějším místem v celé zemi.
Na tomto krátkém úseku zahynulo přes 6000 lidí. Polovinu z nich tvoří zahraniční turisté, zejména Švédové. Ale i Němci, Norové, Dánové, Britové či Japonci. A nejspíš i Češi.
Další dva pohřešovaní
V sobotu se na thajských seznamech pohřešovaných objevila další jména. Jedním z nich je český emigrant Jaroslav Kudrnowski (56 let), žijící ve Švýcarsku. Kromě něj přibylo v seznamu Červeného kříže i jméno Miroslava Kočera (38) z Českých Budějovic.
Pátrání po zmizelých se nevzdává ani česká ambasáda. V pátek vyšly v deníku Bangkok Post fotografie rodiny Manďákových (i další české pohřešované Kristýny Jedlinkové). Jejich snímky visí i v buddhistickém klášteře Jao Jan ve městě Takua Pa.
Právě tam se odehrává závěrečné dějství tragédie. V igelitových pytlích či jen tak na zemi tam za pomoci suchého ledu skladují na 3000 těl, která se tým odborníků pokouší identifikovat. - více
Co se přesně osudného dne na Khao Laku stalo? Podle toho, jakou spoušť moře zanechalo (na některých místech udeřilo až čtyři kilometry do vnitrozemí), je těžké si to představit.
Vlny byly vysoké jako palmy
"Vlny zde byly vysoké jako tyto palmy," ukazuje ve středisku Pakarang, jenom několik kilometrů od Wanaburí, muž jménem Wičit Tonglim, jemuž zde zahynulo jedenáct členů rozvětvené rodiny. Palmy, z nichž většina ničivým vlnám odolala, jsou vysoké šest až deset metrů.
Přírodní živel zde na rozdíl od jiných míst jižního Thajska řádil s neobyčejnou silou. Záchranáři na Khao Laku zpočátku ani neprohledávali sutiny staveb a zdevastované pobřeží.
"V prvních dvou dnech to ani nešlo, mrtvá těla zde ležela úplně všude," říká Ekkačaj Čančalor z thajské humanitární organizace Poh Teck Tung. I proto se na zdejších plážích, na rozdíl od jiných míst, kde bylo tsunami, ani včera neobjevil jediný turista.
Majitel restaurace: Z mých lidí nepřežil nikdo
"Já jsem tady v ten den naštěstí nebyl, ale z mých zaměstnanců nepřežil ani jeden," vysvětluje jeden z majitelů restaurace ve středisku Pakarang, který se však nechce představit.
Jenom pouhých několik stovek metrů od tohoto místa, jenže ve stále nepřístupné a odříznuté části Pakarangu, jsou další poničené domy pro turisty.
Tam pracovala i slečna Ning, přítelkyně českého novináře Pavla Zvolánka.Také on o víkendu dlouze obcházel postiženou oblast a hledal alespoň nějakou zmínku a svědectví, které by mu prosincovou tragédii pomohly trochu objasnit.
Khao Lak, turistický ráj, který se v průběhu pouhých několika minut změnil kvůli vlnám tsunami v peklo, však už většinu svých obětí vydal. Další, zřejmě i tři členy rodiny Manďákových z Kroměříže a Jaroslava Kudrnowského, švýcarského občana českého původu, si vzala s sebou.
 Obyvatelé Acehu se v provizorním uprchlickém táboře dívají na plakáty s informacemi o pohřešovaných lidech. (7. ledna 2005) |
 Lékař ošetřuje zraněnou obyvatelku Acehu. (7. ledna 2005) |
 Malý chlapec se v nemocnici zotavuje ze zranění, která utrpěl, když na indonéskou provincii Aceh udeřily tsunami. (7. ledna 2005) |
 Banda Aceh - zničená metropole indonéské provincie. (6. ledna 2005) |
 H.G. Sirisen ze Srí Lanky přežil podle listu The Sunday Times celých 13 dní od smrtícího úderu tsunami pod troskami domu. Záchranáři ho našli v polobezvědomí. (9. ledna 2005) |
 Buddhistický mnich stojí poblíž thajských vojáků, kteří konzervují mrtvoly v chrámu Jan Jao. (9. ledna 2005) |
