Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přiblížil se zlom v medicíně, lidské geny přečteny

  22:53aktualizováno  22:53
L o n d ý n - První etapa velkého vědeckého závodu o prvenství ve zmapování celého lidského genetického kódu skončila. Na včerejších tiskových konferencích konaných mimo jiné v Londýně a v Bílém domě představily americká firma Celera Genomics Corp. a výzkumná skupina Human Genome Project (HGP) první úplnou mapu lidského genomu.

Genom je označení pro soubor všech genů organismu. Obsahuje kompletní složení biochemických informací, jež určují, jak je lidské tělo uspořádáno, a jak funguje. Geny jsou krátké úseky DNA, nesoucí konkrétní informaci pro konstrukci určitého znaku nebo vlastnosti. Podle odhadů je na čtyři tisíce dědičných nemocí způsobeno chybou jediného genu, ale i další, závažné nemoci (mrtvice, srdeční onemocnění, Alzheimerova nemoc, rakovina) jsou ovlivněny dědičností. Pokud by se vědcům podařilo v budoucnu vyměnit určitý poškozený gen za zdravý, byly by tyto nemoci pro lidstvo již minulostí.

Podle odborníků jde o jeden z největších vědeckých počinů lidstva, jehož význam lze srovnat s rozštěpením atomu, přistáním člověka na Měsíci nebo vynálezem počítače. Vědci však varují před předčasným optimismem. "To, že máme náhradní součástky, ještě neznamená, že víme, jak postavit auto," charakterizoval situaci Peter Little z Imperial College Londýnské univerzity.

Další zkoumání by mohlo nalézt klíč k léčení například AIDS, Alzheimerovy choroby, Downova syndromu nebo různých typů rakoviny. Výrazně by se také mohla prodloužit i délka lidského věku - lidé by v průměru žili nejméně jednou tak dlouho než dnes.
V další fázi výzkumu vědci musí zjistit, co vlastně znamenají jednotlivé báze uvnitř DNA, kyseliny nesoucí genetické informace, a jak musí být vzájemně propojeny.
Zmapování lidského genomu, které bývá poněkud poeticky označováno jako přečtení "knihy lidského života", nebylo přivítáno jen s nadšením.

Nedávná mezinárodní konference ve španělském Gijónu například vyzvala, aby byla mapa lidského genomu vyhlášena dědictvím celého lidstva. Řada vědců se totiž obává, že by objev mohl být zneužit. A to nejen jejich neodpovědnými kolegy, ale například zaměstnavateli, kteří by mohli diskriminovat zaměstnance, u nichž by si z genetických informací přečetli, že jim hrozí nějaká nemoc.

Před zneužitím genetické mapy varoval včera i prezident Bill Clinton. "Dnes se učíme jazyk, v němž Bůh stvořil život," řekl a dodal, že by bylo zlé, kdyby byl tento významný vědecký úspěch užit k diskriminaci nebo ke vpádu do soukromí lidí. Clinton také navrhl, aby USA a další země společně definovaly etické a právní parametry pro využívání znalostí genomu.

Startovní výstřel k plné identifikaci lidského genomu zazněl před deseti lety. Dlouhou dobu to vypadalo tak, že jako první dosáhne svého cíle mezinárodní konsorcium HGP financované z veřejných zdrojů. Jeho členy jsou výzkumné instituce z padesáti zemí světa a největší finanční příspěvky získává ze Spojených států.

Ale šestého dubna letošního roku oznámila soukromá americká společnost Celera Genomics, vedená molekulárním biologem Craigem Venterem, že daný úkol splnila už z 99 procent. Obě společnosti včera prezentovaly mapu lidského genomu společně, přestože je mezi nimi řada rozdílů. Ten podstatný je především v přístupu k dalšímu využití výzkumu. Zatímco Celera si výsledky nechává patentovat a hodlá je prodávat, HGP je nabízí bezplatně k dispozici - i prostřednictvím internetu.

Od nových poznatků v genetice se například očekává, že revolučním způsobem ovlivní medicínu. Pět velkých světových farmaceutických společností už od Celery odkoupilo některé informace o posloupnosti genů, která hraje roli při vzniku různých nemocí. Tyto firmy doufají, že v budoucnosti bude možné připravovat léky s vysokými léčebnými a téměř nulovými vedlejšími účinky pacientům přímo na míru. V debatách týkajících se genetického výzkumu si vědci, politici a novináři kladou otázku, zda by tento výzkum měl být využíván k čistě vědeckým nebo i komerčním cílům. V poslední době byly zveřejněny i úvahy, zda by nebylo nejlepší výzkum lidského genomu vůbec zastavit.

Například prodloužení života by totiž mohlo znamenat kolaps sociálních systémů, což by vedlo k velkým společenským a politickým otřesům. Obavy vzbuzují fantastické nápady na "zdokonalování" lidí, vytváření "nových typů" domácích zvířat, ale i fakt, že čím rychleji se genetický výzkum rozvíjí, tím silnější je tlak na povolení zásahů i do genů dosud nenarozených dětí. To by mohlo přinést novou "péči o potomstvo" v jejímž rámci by rodiče mohli rozhodovat o tom, jaké vlastnosti bude mít jejich dítě.

Genetika podobně jako řada jiných vědních oborů dalece předstihla stávající zákony a etická pravidla. Vedení americké společnosti Celera Genomics a francouzské firmy GENSET proto včera navrhla vytvořit "světový parlament", který by vypracoval celosvětově platná etická kritéria k možnostem využívání lidského genomu.


Přehled hlavních objevů v genetice

1865 - Opat augustiniánského kláštera v Brně Johann Gregor Mendel svými objevy založil nauku o dědičnosti (genech).
1900 - Nizozemec Hugo Maria de Vries, Němec Karl Erich Correns a Rakušan Erich von Tschermak potvrdili Mendelovy zákony o dědičnosti a vytvořili klasickou genetiku.
1944 - Američan Oswald Avery s kolegy objevil, že deoxyribonukleová kyselina (DNA) je nositelkou dědičné informace.
1953 - Angličané Francis Crick a Maurice Wilkins a Američan James Watson vytvořili model DNA.
60. léta - Genetický kód byl rozluštěn.
1973 - Tým kalifornských vědců v čele s Herbertem Boyerem a Stanleyem Cohenem vyvinul postup výroby rekombinantních molekul DNA tím, že lidský gen připojil do molekul bakteriální DNA. Belgičtí vědci poté určili pořadí molekul v genech.
1991 - Začátek projektu zkoumání lidského genomu (soubor všech struktur nesoucích genetickou informaci ve formě DNA) HUGO (Human Genome Project), který si dal za úkol podrobně zmapovat všech asi 100 tisíc lidských genů.
1999 - Rozluštěn genetický kód prvního lidského chromozómu 22, jednoho z 23 párů lidských chromozómů.
2003 - Termín, do kdy mají být v projektu HUGO zmapovány všechny lidské geny.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.