Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy stovek lidí zabitých při útěku na Západ budou na webu

  15:43aktualizováno  17:25
Osudy lidí utíkajících přes železnou oponu a zákroky pohraniční stráže budou na internetu. Zmapuje je Ústav pro studium totalitních režimů. Na československých hranicích zemřelo v letech 1948 až 1989 při pokusu o útěk z komunistické diktatury přinejmenším 288 lidí.
Autoři projektu budou na webu postupně zveřejňovat portréty usmrcených „narušitelů státních hranic“ i autentické dokumenty pohraničníků.

Autoři projektu budou na webu postupně zveřejňovat portréty usmrcených „narušitelů státních hranic“ i autentické dokumenty pohraničníků. | foto: Ústav pro studium totalitních režimů

Českoslovenští vojáci zabíjeli prchající civilisty proto, že jim velitelé pohraničníků vymývali mozky a strašili je ozbrojenými bandami diverzantů. V oficiální terminologii pak vojáci bránili narušení státní hranice.

"Velitelé vojákům základní služby tvrdili, že všichni uprchlíci jsou ozbrojení agenti, připravující se na teroristické útoky," tvrdí historik L'ubomír Morbacher ze slovenského Ústavu paměti národa. Cíl této ideologické masáže byl jediný - přimět vojáky, aby bez rozpaků stříleli na neozbrojené civilisty.

OBĚTI ŽELEZNÉ OPONY

na webu Ústavu pro studium totalitních režimů

Teď se příběhy obětí objeví na webu. Jeden z dokumentů například popisuje akci ze začátku 50. let, při které vojáci zabili bezbranného invalidu. Později pohraničníci zjistili, že se blízko místa, kde byl muž zabit, skrývala jeho manželka a dvouletá dcera. Velitel proto při hodnocení akce vytkl vojákům, že nepoužili granáty, aby měla akce "lepší výsledky."

Abeceda komunistických zločinů - Hranice - náčrt

Devatenáctiletý Polák byl od krve a ohořelý

Web v současné době popisuje prvních 13 případů usmrcení na hranicích z 50. a 60. let. Nejmladší z těchto obětí byl devatenáctiletý Polák Jan Bryzychci. Jeho tělo našli pohraničníci v katastru obce Pernarec v okrese České Budějovice v září 1959. Mladíka zasáhl elektrický proud, když se snažil překonat hranice směrem do Rakouska.

Polák ležel v drátěném zátarasu, pohraničníci zjistili jeho totožnost z občanského průkazu, který byl ohořelý a zakrvácený tak, že byly čitelné pouze základní údaje. Podle denního hlášení stráže u sebe mladík měl "mapu Polska a Evropy, buzolu a další propriety".

Mezi lidi usmrcené na československé státní hranici patřili nejen Češi a Slováci, ale také lidé z Maďarska, NDR, NSR, Rakouska a Sovětského svazu.

POHRANIČNÍ STRÁŽ A ŽELEZNÁ OPONA

Pohraniční stráž SNB vznikla 1. června 1949. V červenci téhož roku vyšla směrnice, které mimo jiné uváděla, že úlohou jejích členů je likvidovat vše, co směřuje proti lidově demokratickému státnímu zřízení a vůbec všechno, co je proti bezpečnosti republiky po stránce "vnější i vnitřní". Ozbrojená stráž měla zabránit ilegálním přechodům do ciziny "všemi možnými způsoby". Cílem nebylo lidi zastavit, ale zabít.

Od roku 1951 se podle sovětského vzoru začal budovat model vojenského systému střežení hranic, který ve své podstatě zůstal beze změn až do listopadu 1989. Později byly vystavěny trojstěnné drátěné zátarasy, přičemž střední zátaras byl pod napětím 4 000 až 6 000 voltů, a terén na hranici byl zaminovaný. Zátarasy byly pod vysokým napětím až do roku 1965.

Na západních hranicích zemřelo v letech 1948 až 1989 přinejmenším 288 lidí.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.