Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lisolete, Marlene, Helga. Příběhy odsunutých Němek zaujaly i Američany

  13:55aktualizováno  13:55
Za dvěma vyjeli do Německa, osud třetí mapovali v Olomouci. Autentickou výpověď tří žen, jichž se dramaticky dotkl poválečný odsun Němců, natočili studenti Slezské univerzity pro ostravské sdružení PANT jako školní pomůcku. Všiml si jí prestižní americký časopis, což položilo základ dalšímu výukovému dokumentu.
Poválečný odsun Němců je v Česku stále velmi citlivé téma. (Ilustrační snímek)

Poválečný odsun Němců je v Česku stále velmi citlivé téma. (Ilustrační snímek) | foto: archivMF DNES

Osudy Liselote Židové, Marlene Wetzel Hackspacher a Helgy Heller jsou součástí série snímků s názvem Dějiny na vlastní kůži. Nenahrazují výklad tématu, ale zaměřují se na každodennost, osobní prožitky a zkušenosti.

Činnost sdružení PANT

Zaměřuje se na historii dvacátého století. Na webu www.moderni-dejiny.cz zveřejňuje studie, videa, školní pomůcky i autentické prameny (dobový tisk, deníky, staré fotky). Se Slezskou univerzitou vytvořilo sedmidílnou sérii dokumentů Sami proti zlu o osobnostech regionu a pětidílné Dějiny na vlastní kůži.

"Ze začátku to pro mě bylo poměrně těžké téma. Sám jsem z bývalých Sudet. Nevěděl jsem, co si o tom myslet, a možná jsem byl i trošku předpojatý. To jsem si ale uvědomil až při samotných rozhovorech," přiznává jeden z tvůrců, student audiovizuální tvorby Jiří Vávra.

Sám během zpracování dokumentu došel k názoru, že předpojatost je zbytečná a hloupá. Je rád, že odsun poznal také z druhé strany - skrze zážitky jednotlivých pamětníků.

Dokument spatřil světlo světa letos v únoru. Teď jeho existenci zaznamenal i prestižní americký časopis The New York Review of Books.

Kanadský publicista a překladatel Paul Wilson tam výukové materiály, jejichž součástí jsou i pracovní listy, ocenil jako nejvýznamnější českou snahu v této oblasti. Dílko o odsunu zmínil jako příklad. Novinář také osobně přijel a o výuku moderních dějin v Česku se zajímal.

"Setkali jsme se a spolu se studenty jsme natočili rozhovor. Ten bude základem pro další výukový dokument. Věnovat by se měl tomu, jaká byla normalizace pohledem cizince žijícího v té době v socialistickém Československu," popisuje projekt vedoucí oboru Audiovizuální tvorba na Slezské univerzitě Monika Horsáková.

Paul Wilson totiž v Československu v letech 1967 až 1977 žil. Hrál s kapelou The Plastic People of the Universe a učil angličtinu. V roce 1977 byl vyhoštěn. V Kanadě pak vydával alba "Plastiků" a překládal české autory.

"Rychle se rozrůstající nevládní organizace vede semináře a vydává materiály, z nichž nejnovější je průvodce zabývající se odsunem Němců. Jsou určeny učitelům, aby jim pomohly prosadit zařazení tématu české poválečné historie do školních osnov," ocenil Wilson v článku aktivity ostravského sdružení PANT.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.