Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy bezpráví žáky dezorientují, řekla poslancům komunistka Semelová

  13:21aktualizováno  13:21
Komunistická poslankyně stalinistického ražení Marta Semelová na sebe znovu upozornila. Projekt Příběhy bezpráví, který se věnuje vzdělávání žáků základních a středních škol s důrazem na období komunistického Československa, podle Semelové dezorientuje žáky a měl by být nahrazen příběhy bezpráví za pětadvacet let režimu po listopadu 1989.

O projektu Příběhy bezpráví, který vznikl jako reakce na často nedostatečnou výuku moderních dějin na základních a středních školách a na němž se podílí společnost Člověk v tísni, začala při písemných interpelacích na premiéra Bohuslava Sobotku mluvit poslankyně ODS Miroslava Němcová.

„Tento projekt je ohrožen, protože v letošním roce končí dotace evropského operačního fondu administrovaného Ministerstvem školství. Tento projekt byl především financován právě z tohoto fondu. Žádný nový grant nebyl vyhlášen,“ řekla Němcová. Připomněla, že v rámci projektu se 250 tisíc žáků seznámilo s příběhy aktivních odpůrců a obětí komunistického bezpráví.

A pak si vzala slovo komunistka Semelová. „Souhlasím s paní poslankyní Němcovou v tom, že výuka moderních dějin na našich školách je na velmi špatné úrovni a že by se určitě mělo přispět ke zlepšení a k větší objektivitě výuky historie. Bohužel už nemůžu souhlasit s tím, že k tomu přispívá program Příběhy bezpráví,“ řekla nejprve Semelová, která na sebe už dříve upozornila tím, když obhajovala justiční vraždu národněsocialistické političky Milady Horákové tím, že se před rozsudkem podle Semelové přiznala k podvracení komunistického režimu.

Příběhy bezpráví pak Semelová označila za „velmi dezorientační formu“ výuky dějin. „Ale možná by bylo dobře v programu opravdu pokračovat a příběhy bezpráví dělat zase z této nové společnosti, která tady je, to znamená ukazovat příběhy bezpráví, které se dějí teď, tady, za těch 25 let, kdy jsou lidi bez práce, kdy jsou lidi na ulici, protože nemají na bydlení, kdy jsou lidi, kteří nemají na zdravotnictví, na léky a tak dále, kdy jsou žebráci,“ řekla poslankyně KSČM.

Němcová: Myslící lidé vědí, v jakém marasmu jsme žili

Popudila tím jak Němcovou, tak ministra kultury Daniela Hermana z KDU-ČSL. „Její rétoriku znám jako kafemlýnek. Já rozumím tomu, že paní poslankyně Semelová cokoliv potřebuje obrátit, tak obrátí způsobem, který nám tady předvedla, ale nikdy u myslících lidí, kteří vědí, v jakém marasmu jsme žili,“ reagovala Němcová.

 „Předpokládám, že je vám známý výraz chucpe. Výraz chucpe znamená například, když to vezmu do nacistické reality, že nacisté popravili rodiče malého dítěte, které pak deportovali s argumentem, že je sirotkem. Tak toto mně připomnělo vystoupení paní poslankyně,“ řekl ministr Herman.

Připomněl, že komunisté mají v Československu na svědomí 248 poprav z politických důvodů, mezi nimi Miladu Horákovou, že na hranici obehnané ostnatými dráty zahynulo zhruba 760 lidí a dalších osm a půl tisíce bylo bez soudu ubito ve věznicích. „Dvě stě třicet tisíc rehabilitačních rozsudků po roce 1989 hovoří o tom, kolik lidí bylo v době komunistické vlády nespravedlivě odsouzeno,“ řekl Herman. To, že jsou dnes někteří lidé bez práce či na ulici, se podle něj nedá srovnávat s tisíci mrtvými a statisíci nespravedlivě odsouzenými.

Nebudeme komplikovat činnost ÚSTR, sliboval premiér

Diskuse se odehrála během interpelace k situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. „Vláda se nechystá žádným způsobem komplikovat život Ústavu pro studium totalitních režimů. Jsme připraveni na spolupráci,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

Vláda má podle něj zájem na tom, aby byl ústav renomovanou nezávislou vědeckou instituci. Sobotka reagoval na obavy Němcové, podle níž je ústav v rozkladu a případnou reorganizací hrozí omezení badatelské práce a zpomalení nebo zastavení digitalizace.

Ministr Herman, který ÚSTR dříve vedl, řekl, že je přesvědčen o tom, že nynější vedení ústavu bylo dosazeno nelegitimně. „Já jsem přesvědčený o tom, že část členů dnešní rady ústavu jsou lidé, kteří porušují své pravomoci, a určitě se budu snažit jako člen vlády dozorovat do té míry, do které je to možné to, aby ústav fungoval správným způsobem,“ prohlásil Herman. Připomněl, že v první instanci vyhrál soudní spor, kdy žaloval ústav, respektive radu proto, že byl propuštěn ze zaměstnání v ÚSTR nezákonným způsobem.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.