Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Za ukradené razítko pro odboj mučili nevinného

  16:58aktualizováno  16:58
Světoznámý český básník František Listopad si s sebou z války nese jizvu tragické chyby. Do spárů gestapa nechal padnout člověka, který ho před nacistickou tajnou policií ukrýval. Portál iDNES.cz vám přináší dokument společnosti Post Bellum patřící do cyklu Příběhy 20. století.

Dokumenty Pavla Macháčka z protektorátu | foto: Post Bellum

Jiří Synek (později bude znám jako František Listopad) pocházel z židovské rodiny. V roce 1941 obdržel tzv. obsílku, povinný nástup do transportu, který pro Židy v této době znamenal jednosměrnou cestu na smrt.

Synek ale nacistický příkaz neuposlechl a začal se skrývat. Když musel svůj dosavadní úkryt opustit a zoufale hledal pomoc, náhodou potkal v Praze na ulici svého bývalého spolužáka Pavla Macháčka, který mu nabídl byt, poskytl své doklady a nosil potravinové lístky.

Pavel Macháček - dobové foto ze začátku války

Pavel Macháček - dobové foto ze začátku války

Pavel Macháček - foto z roku 2008

Pavel Macháček - foto z roku 2008

Dvaadvacetiletý Pavel Macháček tehdy pracoval jako poštovní úředník, měl dívku a plánoval s ní dovolenou. Výzva německých úřadů k nástupu na nucené práce do Říše mu udělala čáru přes rozpočet. Ale jeho zaměstnavatel prohlásil, že ho nemůže postrádat.

Pavel Macháček

Narodil se 15. 8. 1921 v Praze, zemřel roku 2008. Za války ukrýval Jiřího Synka, známého pod pseudonymem František Listopad.

Prošel Malou pevností v Terezíně, Flossenbürgem i pochodem smrti. Po válce vstoupil do KSČ a do armády, v roce 1970 vyhozen pro "politickou nespolehlivost". Krátce pracoval jako skladník, poté bezpečnostní a požární technik u Poštovní a novinové služby

Zdroj: www.pametnaroda.cz

Jediné, co mu chybělo, aby se vyhnul otrockým pracím v Německu, byl otisk "osvobozujícího" gestapáckého razítka v dokladech, který si měl vyzvednout na jedné pražské policejní stanici. Poštovní úřad mu ovšem nehodlal povolit odchod v době zaměstnání a Macháček nechtěl čerpat dovolenou.

Zavolal tedy Synkovi, který s doklady Macháčka vyrazil na policii. Úřednice otiskla razítko, když tu najednou zazvonil z vedlejší místnosti telefon. Jak se otočila a odešla telefonovat, Synka napadlo, že by bylo úžasné cenné razítko ukrást pro český domácí odboj. V okamžiku skončilo v kapse jeho saka a Synek utekl.

Až venku si uvědomil, co provedl svému zachránci Macháčkovi. Gestapo si pro poštovního úředníka přišlo ještě týž den.

Následovaly výslechy v Petschkově paláci a ve věznici na Karlově náměstí v Praze. Fyzické mučení, pěsti, kopání do tváře, když ležel nahý na zemi. Bití holemi a 'bejčákem'. A neustálé otázky: Kdo to razítko ukradl? Macháček mlčel, protože věděl, že by Synka i jeho samotného čekala jistá smrt. Zbytek války prožil  ve věznicích a koncentračních táborech. Zažil Terezín i Flossenbürg, kde ho osvobodila americká armáda.

František Listopad

František Listopad

Pravým jménem Jiří Synek, narozen 26. 11. 1921 v Praze. Básník, prozaik, překladatel, divadelní a televizní režisér. Studoval na pražské filozofické fakultě, za války žil jako účastník odboje v ilegalitě.

Po válce spoluzakládal deník Mladá fronta, v němž řídil kulturní rubriku.

Po únoru 1948 zůstal ve Francii. V roce 1959 odjel do Portugalska, kde dosud žije a pracuje. Byl mimo jiné ředitelem Národního divadla v Lisabonu.

Zdroj: Wikipedia

Následky výslechů nesl až do smrti. Zemřel v roce 2008 v sedmaosmdesáti letech - krátce po tom, co odvyprávěl svůj příběh lidem z Post Bellum. Nikdy Synkovi neodpustil, že ho zradil. "Listopad byl, abych tak slušně řekl, svérázný člověk. Když už byly mé doklady zapsané a stačilo vzít doklady a odkráčet, tak to razítko prostě ukradl," vyprávěl Macháček.

František Listopad dnes žije v Portugalsku a otázky, jak to bylo s razítkem, ho zaskočily: "Já jsem velmi opatrný a přesný na slova. Co se říká jen tak improvizovaně a není to připravené aspoň mentálně, vypadá podivně. V každém případě Pavel Macháček všechno, co říká, je pravda, ale věci jsou komplikovanější. Nebylo to tak jednoduché," vysvětluje nejasně.

Čím byly komplikované, nedokáže vysvětlit. Tvrdí, že se jednalo o kolektivní rozhodnutí jakési odbojové organizace, což je nedoložitelné.

František Listopad celý příběh zpočátku bagatelizoval argumenty, že nic není černobílé. Nakonec však přiznal, že ho Pavel Macháček zachránil a sám se obětoval. A dodal, že jeho slavné verše věnované "Pavlovi M." patří právě Pavlu Macháčkovi. Za své básně obdržel řadu ocenění.

Příběhy 20. století

Příběh Pavla Macháčka, muže, který na chybu Jiřího Synka doplatil mučením a koncentračním táborem, zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli jeho strhující vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přítel Paměti národa.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otevřená věznice Jiřice
VIDEO: V první otevřené věznici bydlí odsouzení v domcích a krmí klokany

U nápravného zařízení v Jiřicích na Nymbursku byla v pondělí představena první takzvaná otevřená věznice v České republice. Je to pilotní projekt, jehož cílem...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Po několikaměsíční rekonstrukci se v pondělí 31. října opět otevřel pro zájemce...
Rodiče posílali peníze na plavání dětí, šly ale do trenérovy firmy

Peníze, které rodiče poslali do znojemského plaveckého oddílu, nešly za dětmi, ale do soukromé firmy jejich trenéra. Tomu teď hrozí trestní stíhání za...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.