Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: V lágru poznal Husáka i Havla, chtěla ho získat StB

  11:40aktualizováno  11:40
Josef Vlček poznal v komunistickém vězení budoucí prezidenty Husáka a Havla i kardinála Duku. StB se z něj snažila udělat kolaboranta, on to ale odmítl. Ultimátum přitom znělo: buď budeš spolupracovat, nebo tě čeká trest smrti. Portál iDNES.cz vám přináší ve spolupráci s Post Bellum další dokument patřící do cyklu Příběhy 20. století.

Josef Vlček, nejspíš poslední žijící mukl, který může jako někdejší vězeň obě totalitní období srovnat z vlastní zkušenosti, ukazuje Řád Tomáše Garrigua Masaryka, který mu byl propůjčen. | foto: Post Bellum

Komunisté Josefa Vlčka zavřeli v 50. i 80. letech minulého století. Je to tedy nejspíš poslední žijící mukl, který může jako někdejší vězeň obě totalitní období srovnat z vlastní zkušenosti. Kdyby se chtěl sejít s bývalými spoluvězni, zamířil by na Pražský hrad, nebo o kus dál do Arcibiskupského paláce.

V 50. letech čekal u soudu bývalý politický vězeň Vlček trest smrti. Potvrdil mu to advokát, vyšetřující estébáci i prokurátor. Na trestu se ještě před procesem dohodli funkcionáři KSČ. Vedením procesu pověřili "církevního" prokurátora, kdysi nacistického kolaboranta a v 50. letech loajálního komunistu Karla Čížka, který později spáchal sebevraždu.

Čížek byl pověstný svým řvaním a vulgárností. Nápaditý právě nebyl, každého souzeného kněze, řeholníka i katolického laika, jako byl Vlček, označoval za vatikánského špiona a vraha.

Nedávno archiváři Českého rozhlasu nalezli autentický záznam jednoho politického procesu s moravským knězem Jaromírem Pořízkem. Čížek na nahrávce mrazivě hřímá: "Nám je všem jasné, to nemusí soudit jen těchto pět členů senátu, celému sálu je jasné, že farář Pořízek se dopustil velezrady, že byl ve spojení s velezrádnou skupinou, která se cvičila ve zbraních, kradla, ničila cizí majetek a nakonec vraždila! A je nám to o to víc jasné, že je to zas jen jedna spojka na Vatikán. Tam si to přece zavedli ve velkém takovéto činy!"

Josef Vlček

Josef Vlček se narodil v roce 1920 v Kaňovicích u Frýdku. Studoval Teologickou fakultu v Olomouci, kterou nedokončil kvůli uzavření vysokých škol nacisty. Po válce se stal generálním tajemníkem Matice cyrilometodějské a v roce 1947 tajemníkem Ústředních svobodných škol.

V květnu 1948 se zúčastnil jednání biskupů a delegace Ústředního akčního výboru Národní fronty. Během jednání vytvořil návrh zákona o výjimkách ze státních škol. Při pokusu o útěk na Západ byl v roce 1950 zatčen.

V procesu "Valena a spol." byl odsouzen k trestu smrti a nakonec po odvolání 21 letům vězení. Bezmála 10 let strávil ve věznicích v Ruzyni a Leopoldově a uranových dolech na Jáchymovsku a Příbramsku. Propuštěn byl na amnestii v roce 1960.

V roce 1968 se stal tajemníkem Díla koncilové obnovy a pracoval v olomoucké pobočce tiskového družstva Logos. Od roku 1977 tiskl a distribuoval zakázanou náboženskou literaturu.

Znovu zatčen v roce 1981, odsouzen na 20 měsíců. Po listopadu 1989 obnovil Matici cyrilometodějskou. Ve svých 91 letech je stále šéfredaktorem týdeníku Světlo.

Josef Vlček zažil Čížka přesně v této roli. Za pokus o ilegální přechod hranic dostal tento někdejší předseda Matice cyrilometodějské trest smrti, který později zmírnili na jednadvacet let. Komunistům Vlček překážel, protože radil biskupu Trochtovi i kardinálu Beranovi, jak mají hájit před komunisty církevní školství.

Komunisté nakonec všechny dohody zrušili a církevní představitele buď zavřeli, nebo internovali.

Estébaci mu dali utimátum: spolupráce, nebo smrt

Vyšetřovaný Vlček byl mučen asi sedmiměsíční samovazbou. Těsně před soudem mu dala StB nabídku: buď trest smrti, nebo spolupráci s StB. Pokud by konfidentství podepsal, byl by prý do tří týdnů propuštěn domů za ženou a dcerou, kterou viděl jen těsně po porodu. Vlček říká, že to byl nejhorší okamžik jeho života. Pomohla mu prý modlitba. Vyšetřovatelům nevěřil a spolupráci odmítl.

Odseděl deset let v Ruzyni, Leopoldově a na lágru Vojna. Ve vězení se seznámil mimo jiné se sekretářem prezidenta Beneše Václavem Sýkorou, budoucím komunistickým prezidentem Gustavem Husákem, biskupy, profesory a slavnými důstojníky z 2. světové války.

Po propuštění se znovu pustil do konfliktu s totalitním režimem, začal vydávat samizdaty, zakázanou duchovní literaturu. Státní bezpečnost ho zatkla v roce 1981. Bylo mu jeden a šedesát let a trpěl srdeční arytmií. Tentokrát dostal jen 20 měsíců za nedovolené podnikání, přestože tiskem pro sebe nezískal ani korunu.

Poznal Havla i Husáka, ocenil ho Klaus

Za jeho propuštění se přimlouval dokonce papež Jan Pavel II. Ve vězení poznal dalšího budoucího prezidenta Václava Havla a kardinála Duku. Na oba vzpomíná jako na skvělé lidi, se kterými "to táhl" ve společnosti zlodějů a vrahů.

"V 50. letech to bylo horší, trpěli jsme hlady, bachaři byli většinou surovci, a také jsem seděl deset let. V těch osmdesátých letech, kdy mě zavřeli jen na dva roky, jsem to snášel hůř, trpěl jsem bolestmi na srdci. Na stravu a dozorce si ale nemůžu stěžovat," porovnává věznice ze dvou totalitních období Vlček.

"Kriminální vězni nás celkem respektovali. Výjimečně si na nás něco dovolili. Jednou jsem šel do sprchy a najednou mě surově odstrčil nějaký kriminálník s hrdelním výkřikem: To je moje sprcha! Málem jsem upadl, člověk tam snadno přišel k úrazu," vypráví Vlček, který spolu s vězni na Borech třídil kovový šrot.

Prezidentské ocenění Řád TGM za zásluhy o demokracii, humanitu a lidská práva dostal až v roce 2010 od Václava Klause.

Příběhy 20. století

Příběh Josefa Vlčka zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli jeho vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v dokumentu Příběhy 20. století. V repríze Radiožurnál následující sobotu v 21:05.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

     

Autor:




 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mezi ulicí U Hřbitova a Telečská dnes vede provizorní cesta z panelů přístupná...
Jihlava stopla stavbu 30 metrů dlouhé silnice. Kvůli hygieně, zlobí se

Mělo to být pouhých třicet metrů nové silnice, která by ulevila přetíženým ulicím na jihu Jihlavy. Magistrát však nakonec propojku ulic Telečská a U Hřbitova...  celý článek

Bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák (vlevo) a výtvarník David Černý
Trest za „kriploidního ču...a“ platí, Ústavní soud Černého stížnost odmítl

Ústavní soud odmítl stížnost výtvarníka Davida Černého proti rozsudku, podle kterého má zaplatit bývalému řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi 100 000...  celý článek

V kapli Božího Těla olomoucké univerzity se konal vědecký seminář o magii a...
Vědci z celé Evropy v olomoucké kapli rozebírali čarodějnictví a magii

Čarodějnictví, magie nebo vampyrismus nejsou ani v 21. století témata, kterým by se už vědci nevěnovali. Vydala dokonce na samostatný seminář, na který se do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.