Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Bratr bojoval v Anglii, sestry musely do lágru

  11:10
Sestry Drahoslava a Libuše Dostálovy přišly na svět v Olomouci, první roku 1922, druhá v roce 1925. Jejich bratr František odešel po německé okupaci do Anglie a létal u 311. československé bombardovací perutě. Po atentátu na Heydricha byli Dostálovi zatčeni a internováni. Portál iDNES.cz vám přináší další osud z cyklu Příběhy 20. století.

František Dostál, pilot v RAF, který zahynul 24. dubna 1943. | foto: Post Bellum

Rodina nádražáka a sokola Aloise Dostála byla vlastenecká, a tak nikoho příliš nepřekvapilo, že se syn František rozhodl v roce 1939 tajně odejít do ciziny a bojovat proti Hitlerovi.

"Moc před námi nemluvil, ale věděla jsem to. Když se s námi loučil, plakal," vzpomíná jeho sestra Libuše. Dodává, že rodiče byli z odchodu syna nešťastní, ale chápali jeho důvody.

František se přes Jugoslávii a Francii dostal do Anglie, stal se pilotem a sloužil jako rotmistr v RAF. 24. dubna 1943 zahynul spolu s šesti kamarády při cvičném letu s bombardérem Wellington, označeném X HE 496. To už byli jeho blízcí příbuzní, kteří o něm neměli žádné zprávy, ve věznicích.

Zatčení, výslech, propuštění, znovu zatčení...

Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942 bylo v Čechách a na Moravě pozatýkáno několik set lidí z rodin vojáků bojujících v zahraničí. Aloise Dostála s manželkou Josefou zatklo gestapo už předtím: otec, snad zapojený do odboje, prošel tvrdými výslechy a poté ho německá státní policie propustila.

Záhy, 18. září 1942, ale přijeli muži v kožených kabátech znovu a sebrali manžele i se dvěma dcerami. Libuše a Drahoslava měly ještě několik provdaných sester, které gestapo nesebralo. Doma zůstala jen patnáctiletá Božena. Nové zatčení prý Alois Dostál očekával.

Strávila noc v márnici

"Měli jsme všechno přichystané, a když pro nás přišli, nic jsme nemuseli hledat, bez řečí jsme chytli kufry a šli jsme. Já jsem měla vyvalené oči, držela jsem se maminky za ruku a jeli jsme pro Líbu. Ale ta dělala cirkus. Křičela, nechtěla do toho auta. Patama se zapírala. Táhli ji po těch cihlách a ona nechtěla," vypráví Drahoslava.

Fotogalerie

Dostálovi byli odvezeni do věznice v Olomouci, odkud otce Aloise deportovali do Brna a poté do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Libuši, Drahoslavu a maminku Josefu odvezli do internačního tábora ve Svatobořicích u Kyjova, kde bylo v té době internováno asi 2 600 lidí.

Tábor byl zřízen 17. září 1942 a jeho prvním velitelem se stal četnický poručík Franz Kaiser (do okupace československý občan František Císař), kterého vězni přezdívali Punťa. Za jeho vlády trpěli vězni hladem i nedostatečnou hygienou (přeplněné místnosti byly plné vší) a za každou maličkost dostávali muži i ženy tresty.

To se přihodilo třeba Libuši, která v osmnácti letech musela strávit celou noc v márnici. "Potrestal mě, že jsem seděla, když jsem sedět neměla. Musela jsem za trest do márnice… Byl tam železný stůl a na zemi dvě rakve, a protože jsem se bála znovu si sednout, prostála jsem celou noc v jedné z těch rakví, aby mi nebyla zima od nohou."

Drahoslava zase vzpomíná na židovské spoluvězně: "Mlátili je, pumpovali na ně studenou vodu a pak museli mokří běhat dokola po lágru."

Židé měli nesrovnatelně horší podmínky než ostatní. Bydleli v nedostavěném baráku, spali bez přikrývek, byli ponižováni a mučeni. "Jeden chlapec tam z hladu otrhal keř s červenými bobulemi. Byly jedovaté, ale vypadaly jako rybíz. Potom mu šla pěna z úst, zvracel, měl křeče. Ležel tam a nikdo mu nesměl pomoct." Židé byli ze Svatobořic záhy odvezeni do vyhlazovacích táborů.

Otec zemřel v Osvětimi

Příběhy 20. století

Příběh rodiny Dostálových zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. 

V neděli 8. května odvysílá vzpomínky sester Dostálových Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století.

Nezisková organizace Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Vězni museli často na nástupy před budovy, kde bez ohledu na počasí dlouho stáli a čekali, než četníci nebo gestapáci se psy prohledají místnosti. Kvůli nekonečným nástupům dostala Libuše těžký zánět pohrudnice a nakonec byla v lednu 1943 propuštěna. V březnu ji předvolali na gestapo a oznámili, že otec Alois zemřel v Osvětimi 25. února 1943.

Byla to tragédie pro celou rodinu a Aloisova stará maminka, která už za první světové války přišla o tři syny, zprávu nepřežila: "Když se dozvěděla, že umřel, tak prý spadla a byl konec. Asi ji ranila mrtvice. Už žádného syna neměla."

Libuše směla matce a sestře do Svatobořic psát, dokonce jí povolili i návštěvu. Josefa a Drahoslava Dostálovy, stejně jako většina dalších vězňů, byly z tábora propuštěny v dubnu 1945. Celá rodina pak čekala na návrat Františka z Anglie. Teprve po čase zjistili, že zahynul, že se předtím v Anglii oženil a že po něm zůstala vdova Oliva a dcera Joy.

Paní Oliva přijela později rodinu navštívit a zůstala v Československu sedm měsíců. Po únoru 1948 a po nástupu komunismu se ze strachu před zatčením vrátila do rodného Manchesteru a pak se odstěhovala do USA. Od té doby už o ní sestry Dostálovy nic nevěděly. Odřízl je od ní nový, tentokrát sovětský totalitní režim.

Autor:



Opel Astra 1.7 CDTI
Opel Astra 1.7 CDTI

r.v. 2011, naj. 166 600 km, diesel
194 999 Kč (s DPH)



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.