Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Řidič chartista psal Husákovi a vyzýval ke kuráži

  15:13aktualizováno  15:13
Na oslavách svátku práce se v roce 1987 objevil neobvyklý a rozměrný transparent "Charta 77 vybízí k občanské kuráži". Z jedné strany ho držel disident Tomáš Hradilek, z druhé řidič autobusu ČSAD a signatář Charty 77 Rudolf Bereza. Vydrželi to asi třicet minut, pak byli zatčeni. Portál iDNES.cz přináší další díl Příběhů 20. století.

Bereza a Hradílek vybízejí k občanské kuráži (1987). | foto: Archiv Rudolfa Berezy

Rudolf Bereza se narodil v roce 1942 v Tovačově, dětství prožil v Mariánském Údolí u Olomouce, vyučil se frézařem, pracoval ve fabrice Moravia. Na vojně absolvoval poddůstojnickou školu. Po návratu se o něj poprvé začala zajímat Státní bezpečnost.

Verbovali ho jako tajného spolupracovníka, což Bereza odmítl. Razantně ho prý varoval strýc, který u StB kdysi krátce působil: "Strýc mi řekl: 'Rudy, jak nejsem tvůj tatínek, tak kdybys to udělal, já tě snad zabiju. Prasečárny a sviňárny dělat, opovaž se!'"

Bereza se po vojně oženil a žil v Jeseníku, kde organizoval motoristické závody a řídil náklaďák – nikoli jako podnikový zaměstnanec, ale jako řidič ve svobodném povolání, což na sklonku šedesátých let chvíli šlo.

Nebyl vyhraněný antikomunista, o politiku se moc nezajímal. To ale úplně změnila sovětská okupace v srpnu 1968. Bereza se zapojil do veřejných protestů, psal nápisy po zdech a po silnicích, provokoval okupační vojáky. Když přišla normalizace a společnost upadala do strachu a letargie, Berezu to štvalo. A poslední kapka dopadla, když se musel kvůli policejní šikaně podřídit staronovým poměrům a nastoupit do normálního zaměstnání.

Chartista z ČSAD

Našel si tedy místo u ČSAD jako řidič autobusu. A záhy se dostal do potíží. Na jedné straně byl svědomitý zaměstnanec, na kterého si nikdo neměl důvod stěžovat, na straně druhé soustavně "zlobil", odmítal kupříkladu svážet na různá zasedání a sněmování komunistické papaláše.

Dopis Rudolfa Berezy prezidentu Husákovi.
Setkání česko-polské opozice koncem 80. let
Příběhy 20. století: Rudolf Bereza.

V roce 1977 se dozvěděl z vysílání Svobodné Evropy o Prohlášení Charty a okamžitě se rozhodl, že dokument podepíše, což se mu povedlo až na podruhé, první podpis se kdesi ztratil. Pak už se ale Rudolf Bereza seznámil s chartisty, s Jaroslavem Šabatou a především s Tomášem Hradilkem. Začal pracovat pro disent, převážel materiály z Brna do Ostravy, dělal vlastně kurýra.

V roce 1987 vydala Charta ke svému desátému výročí Slovo ke spoluobčanům, které vyzývalo k aktivní účasti v boji za demokracii. Rudolf Bereza a Tomáš Hradilek tedy uspořádali několik veřejných akcí: "My jsme tenkrát tu chartovní výzvu vzali za svou a napsali jsme třeba dopis Gustávu Husákovi, který se jmenoval 'Dopis pěti dělníků z Moravy'. Obvinili jsme Husáka, že je zodpovědný za stav země a vyzvali ho, aby odstoupil. Potom jsme si připravili ten transparent v Olomouci na prvního máje a podařilo se nám ho držet asi pětadvacet až třicet minut před májovým průvodem, jak šel kolem nás. Samozřejmě jsme hned následně skončili ve vězení."

Příběhy 20. století

Osudu chartisty Rudolfa Berezy se bude věnovat dokument z cyklu Příběhů 20. století. Pořad uslyšíte na Rádiu Česko v neděli 22. ledna v 10:05, v repríze pak v sobotu 28. 1. ve 13:05. Na Radiožurnálu bude příběh vysílán také v sobotu 28.1, ve 20:05.

Za transparent na 1. máje v Olomouci byli Bereza s Hradilkem odsouzeni k podmíněným trestům. Represí se ovšem nezalekli a Rudolf Bereza napsal (mimo jiné) v květnu 1988 další dopis Husákovi, související se smrtí disidenta Pavla Wonky. Ve stejném roce, těsně před dvacátým výročím sovětské okupace, pak podal s Tomášem Hradilkem trestní oznámení na dalšího bolševického funkcionáře, Vasila Biľaka, za velezradu.

Dům Rudolfa Berezy neustále hlídala StB, několikrát byl zatčen a umístěn do cely, před každou opoziční akcí či plánovanou demonstrací proti režimu byl střežen, aby se nemohl dostavit. Často se mu to ovšem stejně podařilo: dostal se třeba na setkání československých a polských disidentů do Rychlebských hor a v lednu 1989 se mu také povedlo zúčastnit se pražských demonstrací během Palachova týdne. "Tenkrát to bylo brutální. Tam lidi mydlili hlava nehlava. Nešetřili ani ženy. Ženy, které se jen postavily na obranu manžela, tloukli a zkopali. (...) Tam jsem tehdy také dostal. Přijel jsem domů s velkým jelitem."

Po převratu v listopadu 1989 byl Rudolf Bereza krátce poslancem ČNR za Občanské fórum, pak se stal ředitelem Městské policie v Olomouci. Ale nebyl spokojený, a tak se vrátil k řízení autobusu. Dnes je v důchodu a žije v Hlubočkách. A rád jezdí na motorce: v létě 2011 se spolu se synem vydal na 3 500 kilometrů dlouhý výlet do Saint-Tropez.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.