Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Poslechněte si, co o sobě stihl říci Václav Havel

  7:34aktualizováno  7:34
Václav Havel je nejvyhledávanějším jménem na českém internetu. Stovky portálů nabízí fotografie a životopis, Paměť národa ale má něco zcela unikátního. Právě na jeho internetových stránkách a na stránkách zpravodajského serveru iDNES.cz si mohou lidé stáhnout nijak neupravené zvukové vzpomínky Václava Havla.

Václav Havel na Hrádečku s přáteli filosofy Danielem Kroupou, Pavlem Bratinkou, Helenou Vebrovou, Zdeňkem Neubauerem, Radimem Paloušem, 80. léta 20. století | foto: Post Bellum

Krátce před smrtí Václav Havel vyprávěl lidem z Post Bellum svůj příběh. Jsou tak nejspíš posledními dokumentaristy, kteří s ním hovořili nikoliv pět minut, ale více než hodinu.

"Jmenuji se Václav Havel"

Audionahrávky

ve formátu mp3

"Václav Havel jméno mé. Narodil jsem se v Praze roku 1936," zní úvodní věta nahrávky pořízené 17. března roku 2010. Bývalý prezident, světově známá osobnost, hovoří o svých studiích, rodičích, strýci Milošovi, o kavárně Slavia, estébácích... A možná poprvé detailně i o svém dětství.

"Kupodivu si toho pamatuji dost. Jako malý jsem se setkával s hvězdami filmového plátna a to díky svému strýci Milošovi, který vedl barrandovská studia. Znal jsem se třeba s Adinou Mandlovou," vypráví někdejší prezident, než ho přemůže záchvat kašle. "Promiňte, že vám do toho kašlu. Jsem ještě nemocný," omlouvá se Havel. Je to jeden z nejdojemnějších okamžiků z celé nahrávky.

Odkašlávající Havel byl pod neustálým dohledem lékařů, přesto věnoval hodiny dokumentaristům. O natáčení pro Paměť národa a Příběhy 20. století velmi stál, říkají dnes lidé z Post Bellum. Když se s ním loučili, naléhavě prý prosil, jestli by se ještě k některým epizodám z jeho dětství mohli vrátit na dalším natáčení. Po hodinovém rozhovoru se dostal někam do poloviny šedesátých let 20. století. K dalšímu naplánovanému sezení nedošlo, lékaři mu to už nedovolili.

Komunisté si s Havlem nevěděli rady, vystoupil proti nim veřejně

Václav Havel provedl v roce 1956 československým komunistům něco na tu dobu nevídaného. Na začátku 50. let se odpůrci a odbojáři proti totalitnímu režimu nedokázali sjednotit a tvořili tajné ilegální odbojové skupiny. S těmi si StB vesměs uměla poradit.

Havel neměl v úmyslu jít do boje se zbraní v ruce, zvolil, zdá se, účinnější metodu. Už ve dvaceti letech veřejně vystoupil před slavnými prorežimními spisovateli na konferenci v Dobříši.

Václav Havel v roce 1957

Václav Havel v roce 1957

Václav Havel v březnu 2010

Václav Havel v březnu 2010

Pujmanovou, Drdu, Nezvala a další nařkl ze lží, zbabělosti a trval na tom, že chce žít a tvořit jako svobodný spisovatel. Mluvil o něčem zapovězeném: o svědomí.
"Ten projev se nedochoval. Nejostřejší myšlenečka v něm obsažená zněla, že by měli propustit zavřené spisovatele a že by měli umožnit publikovat těm nezavřeným, jako je Černý, Chalupecký, jmenoval jsem různé," vzpomínal Havel.

"Marie Pujmanová proti mně vystoupila s tím, že v Maďarsku v těchto dnech řádí fašistické bandy, které statečně pomáhá potlačit sovětská armáda, a že se tady já bavím o nějakých údajně zavřených básnících. Myslel se tím Zahradníček, Renč a jiní. Já jsem jí na to před celým plénem opáčil, že jestli si myslí, že není vhodná doba na rozpravu o poezii, tak nemají pořádat konferenci o poezii, že ano," řekl dokumentaristům bývalý prezident.

Tím, že vystoupil veřejně a na místě, kde byl slyšet, způsobil poprask. Nacházel se na sjezdu spisovatelů, kde ho nebylo možné jednoduše odvést v želízkách, nebylo možné ho ani přerušit, protože se komunističtí spisovatelé stavěli do role morální autority a hráli hru na svobodnou diskuzi.

Havel ještě nemohl tušit, jaká stavidla se otevírají. Stavidla, která komunisté nikdy nezastavili. Dnes se jim říká disent. Havel jen trval na svých lidských a občanských právech. Tím strhl lavinu...

Projev nemohl nikdo zastavit, komunisté byli bezradní

Disent nebyla instituce, ani organizace, ani politická skupina, ale veřejný postoj. K němu se mohl svobodně přihlásit kdokoliv: politický vězeň, komunista, starý nebo mladý člověk.

Opozice v čele s Havlem trvala na něčem samozřejmém - aby režim dodržoval lidská práva, ke kterým se zavázal listinou OSN. Aby se choval podle svých vlastních zákonů. Za to se těžko zavíralo.

"Ten projev na sjezdu jsem napsal s vědomím, že mi ho nikdo nemůže zcenzurovat, zkrátit, přepsat. Prostě ho proslovím a bude. Vyvolal jsem rozruchy. Furt tam o tom mluvili a nevěděli, co se mnou udělat. Částečně souhlasili. Například Jiří Hájek, nejznámější sekerník té doby, mě dialekticky pochválil a odsoudil zároveň. Byla to prostě kuriózní situace.  Všichni se mnou chtěli komunikovat a vysvětlovat, že se mýlím nebo přeháním. Cítili, že jsem z jiného těsta," popisoval Václav Havel.

"Pánové, budeme pokračovat příště," nekompromisně vstupuje do Havlova vyprávění tajemník Martin Vidlák. V předsálí už netrpělivě čekala další delegace.
Václav Havel zemřel 18. prosince 2011. K pokrčování už nedošlo, zdravotní stav prezidenta se zhoršil.

"Bez paměti není identity," řekl Havel národu

Dokumentaristé sdružení Post Bellum natočili v roce 2009 Havlův vzkaz, nebo z dnešního pohledu spíše poselství. Měla to být zdravice pro diváky České televize, posluchače Českého rozhlasu a publikum v žofínském sále k prvnímu ročníku Udílení cen Paměti národa.

"Dámy a pánové. Bez paměti není identity. Musíme ručit za to, čím jsme byli včera, i za to, čím jsme byli někde jinde. Teprve tímto ručením se stáváme odpovědnou lidskou bytostí. Obzvlášť důležité samozřejmě je, aby se s minulostí seznamovali mladí lidé, aby už od mlada reflektovali to, co předcházelo době, v níž žijí, orientovali se, vnímali ji," prohlásil Václav Havel krátce před smrtí.

Příběhy 20. století

Příběh Václava Havla zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli jeho vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století. V repríze Radiožurnál v sobotu 31.12. v 21:05.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení.

Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Kvůli filmařům, kteří u Lipna točili dva příběhy do seriálu Modrý kód, si...
Filmaři točili u Lipna seriál Modrý kód i s olympijským vítězem Svobodou

Filmový štáb, který točí televizní seriál z lékařského prostředí Modrý kód, vyrazil o víkendu na jih Čech. Jako komparz využil účastníky běžeckého závodu i...  celý článek

Ludmila Havránková poblíž dálnice D11 v Hradci Králové (21.8.2017).
O dostavbu D11 jim nešlo, hrálo se o pozemky, říká statkářka Havránková

Statkářka Ludmila Havránková bude už navždy spojována s dálnicí D11 u Hradce Králové. Odmítá, že to byla ona, kdo na roky zastavil výstavbu, ačkoli pro mnohé...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.