Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Osvětim přežila díky matce a opilému esesákovi

  17:28aktualizováno  17:28
V listopadu 1945 přijela patnáctiletá Anita Fischerová vlakem z Ruska do Prahy. Byla vyhublá a dezorientovaná, měla za sebou Terezín, Osvětim, Stutthof a kopání zákopů v Guttau. Úřady se o ni nepostaraly... Portál iDNES.cz vám přináší další dokument Rádia Česko z cyklu Příběhy 20. století.

Deportace do ghetta v roce 1943 | foto: Post Bellum

Shrnout příběh Anity Fischerové do několika odstavců je v podstatě nemožné, lze ho jen hrubě nastínit. První velkou ranou byla smrt otce v roce 1939. A pak, protože rodina měla židovské kořeny, přišel déšť antisemitských nařízení úřadů v zemi okupované nacistickým Německem.

Vlevo Anita Franková na fotce před několika lety, vpravo těsně před válkou

Anita Fischerová těsně před válkou

Perzekuce vyvrcholila deportací do ghetta Terezín. Dvanáctiletá Anita tam s matkou přijela 3. srpna 1942. Půl roku předtím se ve Wannsee nacistické špičky shodly na likvidaci židovského národa.

Anita vzpomínala: "Říkaly jsme si, že to snad tak hrozné nebude, nějakou dobu si tam pobudeme, pak skončí válka a pojedeme zase domů. Byl takový legrační optimismus… Jenže v Terezíně jsme s hrůzou zjistily, že lidé jsou odtud odváženi dál."

Transportu na východ se Anita a Eleonora Fischerovy vyhýbaly až do prosince 1943, kdy je nacistický aparát poslal v dobytčích vagónech do Osvětimi-Březinky.

Nebýt maminky, nepřežila bych to

"Příjezd do Osvětimi byl jako hororový výjev, to mám stále před očima... Když jsme přijeli, vytetovali nám číslo, vzali nám všechny zbývající věci, které jsme měli, jen dětem nechali spodní prádlo a boty. Nechali nás celou noc někde stát a pak nás dovedli do tábora, kde už byli terezínští vězni, kteří tam přijeli zářijovým transportem."

Osvětim- Birkenau

Nacistický koncentrační tábor Osvětim - Birkenau (foto Adam Drda, Post Bellum)

Anita se v Osvětimi dostala do tzv. Terezínského rodinného tábora, jehož pozdější likvidace v plynových komorách 8. března a 10.-12. července 1944 byla největší hromadnou vraždou československých občanů v době druhé světové války (podrobnosti najdete například na www.holocaust.cz).

V červnu 1944 vyhlásili Němci selekci: vybírání těch, kdo ještě mohou pracovat a těch, kdo zemřou jako nepotřební. Zúčastnily se jí i Anita a Eleonora Fischerovy: "Pochopitelně jsme neprošly. Maminka ano, já ne. Tak maminka šla na 'schreiberei' a nechala se vygumovat. Takhle jsme šly k selekci třikrát."

Potřetí rozhodoval o jejich životě opilý esesák, kterého rozesmála Anitina špatná němčina - a z náhlého rozmaru neposlal dceru do plynu, ale s matkou do ženského tábora a poté do lágru Stutthof. I tam se konaly selekce, i tam Anitu zachránila maminka: "Před tou selekcí mě schovala někam za plot. Ona pak vybíráním prošla, zpoza toho plotu mě vytáhla a odvedla mezi ty, které stály na 'správné straně'. Nebýt maminky, tak jsem to nepřežila."

Cedule Židům nepřístupno v protektorátu byla symbolem antisemitských nařízení.
Anita Franková třetí zleva

Dvě postavy na bílé pláni

Anitě ale ubývalo sil - byla zařazena do komanda, které v pobočném lágru Guttau kopalo zákopy. Eleonora Fischerová pracovala i za ni. Anita vyprávěla, že "pak přišla ta pravá krutá polská zima, která je horší než naše. Ležely jsme na podlaze, pod sebou měly jen proleželou slámu, když jsme se ráno probudily, měly jsme zmrzlo za hlavou. Voda tam nebyla".

Anita Franková

Anita Franková se narodila v roce 1930 jako Anita Fischerová. Pocházela z Litomyšle, z asimilované židovské rodiny. Otec Josef zemřel v listopadu 1939 na infarkt a maminka Eleonora zůstala s dcerou sama.

Po válce vystudovala Anita dějepis a archivářství, téměř čtyřicet let pracovala v pražském Židovském muzeu a podílela se na vytvoření Dokumentačního střediska, z něhož vzniklo současné oddělení holocaustu. Zemřela před třemi lety, 10. března 2008.

Když se přiblížila fronta, vyhnali esesmani zbývající vězně z tábora a zabíjeli ty, kteří se zdrželi vzadu.

"Začali nás pažbou pušky mlátit do hlavy, každá jsme dostala tři rány, maminka ztratila vědomí. Já jsem to ještě viděla a ještě jsem se tak pokořila, že jsem klekla, sepjala ruce a řekla německy: 'Pane SS, nechte mě už, já už nemůžu.' On mě praštil a zůstaly jsme tam ležet.... Ale neumrzly jsme a ani jedna z těch tří ran nás nezabila. Nějak jsme se pak dostaly do našich ubikací, ale jak, to jsme si nepamatovaly. Jen já mám před sebou širou sněhovou pláň, po které jdou dvě postavy, já s maminkou, vzájemně se podpírají a vpředu je ohromný kotouč slunce."

Přeživší vězně nakonec osvobodili sovětští vojáci, ale ani to nebyl konec útrap. Odvezli totiž Anitu a Eleonoru Fischerovy do Ruska a nakonec od sebe matku s dcerou oddělili. Eleonora Fischerová se vrátila do Prahy teprve v březnu 1946, několik měsíců po dceři. Zemřela o čtyři roky později na následky zranění hlavy.

Příběhy 20. století

Cestu Anity Frankové koncentračními tábory, zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli 14. srpna její vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století. Repríza je v sobotu 20. srpna.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přítel Paměti národa.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Hrozí předčasné volby? Strany nemají na volební cirkus, říká politolog

Na politické strany čeká obtížné povolební vyjednávání, které by v případě neúspěchu mohlo vést až k předčasným volbám. Podle politologa Josefa Mlejnka by ale...  celý článek

Karel Schwarzenberg a Jiří Pospíšil v pražském štábu TOP 09. (21. října 2017)
Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. Objevují se hlasy, že by ji měl vést

Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. O možné kandidatuře do vedení strany je ale podle něj předčasné mluvit....  celý článek

Kupčení s hlasy ve volbách
Za zakroužkovaný lístek 200 korun. Policie v Ústí prověřuje kupčení s hlasy

Policie v Ústí nad Labem prověřuje kupčení s hlasy při volbách v místní čtvrti Mojžíř. Podle Nadačního fondu proti korupci zde více než tři desítky lidí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.