Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Můžeme tě roztrjeljať. Ty póňjal? řekli mu Rusové

  18:33aktualizováno  18:33
Protikomunistický odbojář, někdejší spolupracovník americké a britské tajné služby Jan Mašek, převáděl už v roce 1948 lidi na Západ. Hranici mezi komunistickým Československem a svobodným světem přešel jako takzvaný kurýr celkem třináctkrát. Nakonec ho zatkli sovětští vojáci a po roční pouti věznicemi v SSSR dostal doma doživotí. Server iDNES.cz vám přináší další z Příběhů 20. století.

Protikomunistický odbojář Jan Mašek | foto: Přemysl Fialka, ÚSTR

Propagandistický film Karla Kachyni a Rudolfa Kalčíka Král Šumavy z roku 1959 zná v Česku skoro každý. Stateční pohraničníci, přesněji řečeno esenbáci, vedení Radovanem Lukavským, v něm uchrání právě vzniklý komunistický ráj. Dopadnou Krále Šumavy, tedy narušitele hranic a převaděče.

Když se člověk na ten film dívá a souběžně zpracovává vzpomínky skutečných převaděčů a kurýrů, jako jsou Jan Mašek, Julie Hrušková nebo Otakar Rambousek, nemůže se u toho filmu ani smát. K tomu by se československé bolševické filmy hodily nejlépe, jen kdyby nebylo těch skutečných osudů.

Nejčastěji se píše, že titul Král Šumavy náleží Josefu Hasilovi, který patřil k pohraniční ostraze. Zběhl, byl zatčen, odsouzen na devět a půl roku, nicméně po několika měsících utekl a působil jako agent americké rozvědky. Jenomže (při vší úctě k panu Hasilovi) by ten titul mohla mít i spousta dalších lidí. Třeba právě Jan Mašek, kurýr, v terminologii Státní bezpečnosti "agent chodec", který se shodou okolností s Hasilem znal.

Byla to mizerná doba

Na rozdíl od Hasila si ovšem Mašek odkroutil mnoho let v sovětských a československých věznicích. Vypráví, jak prakticky celou jeho rodinu zničil komunistický aparát. "Maminka byla od roku 1950 v kriminále, a to až do amnestie v roce 1960. Sestru taky zavřeli a propustili ji z vězení týden před smrtí. Můj strýc byl zavřený deset let, jeho žena osm, teta deset let a její manžel také. Jejich syn si odseděl taky deset let. V kriminále zemřel i můj další strýc, zkrátka celou naší rodinu úplně rozvrátili. Byla to mizerná doba."

Jan Mašek

Jan Mašek se narodil 30. listopadu 1923 v Českých Budějovicích, jeho otec provozoval v jižních Čechách pohřební ústavy. Jan studoval Obchodní akademii, maturoval ve dvaačtyřicátém, o rok později byl nuceně nasazen na práce v Německu. Na Štědrý den 1943 uprchl ze Saska zpátky do Budějovic, kde pak do konce války pracoval v letecké továrně.

Po válce si Mašek odbyl vojnu a chtěl pokračovat ve studiu: Zapsal se na právnickou fakultu, ale nepustili ho ke zkouškám. Bylo už po únoru a Janův otec získal nálepku "vykořistovatele", neboť zaměstnával asi tři desítky lidí.

Už v dubnu 1948 začal Jan Mašek s Jaroslavem Kaskou, Janem Rachařem a dalšími vytvářet odbojovou skupinu. Tiskli a rozšiřovali protikomunistické letáky a především převáděli potřebné přes šumavskou hranici do západního Německa. StB část skupiny zatkla - a v únoru 1949 dostal Maškův kamarád Jaroslav Kaska varování od sympatizujícího policejního ředitele v Budějovicích, že je na něj vydán zatykač. Jelikož všechnu odbojovou práci dělali s Maškem společně, utekli spolu také z republiky. V Německu se spojili se zástupci západních zpravodajských služeb a jako kurýři se vraceli do ČSR s různými úkoly.

Do Československa (a zpátky na Západ) přešli Mašek s Kaskou třináctkrát. Klec spadla v roce 1951, kdy je v Rakousku, v sovětské zóně, zatkli ruští vojáci.

Letadlem do Moskvy

Dopravili je letecky do Moskvy, do smutně proslulé Ljubljanky. Po několika dnech byl Jan Mašek odveden k vyšetřovateli, od něhož se dozvěděl, že ho do Ruska eskortovali omylem.

Příběhy 20. století

Osudům Jana Maška – a dalších lidí, kteří přecházeli hranice na Západ – budou věnovány příští Příběhy 20. století. V premiéře je vysílá Rádio Česko v neděli 30. října 2011, krátce po 10:00 hodině.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení.

Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Následovalo důstojnické poučení, které Jan popisuje čistou slovanštinou. "My tě můžeme roztreljať, neboť tys porušíl demarkační linii a dopustil se banditismu. A na tyhle přečiny máme smertnou kázeň – ty póňjal?" Zhruba po téměř roce eskortovali Sověti Maška i Kasku zpět do ČSR, kde si je převzala Státní bezpečnost.

Jan Mašek pak strávil několik let ve vyšetřovací vazbě. Roku 1954 byl za velezradu a vyzvědačství odsouzen k doživotnímu trestu. Pobýval v nejrůznějších věznicích, pracoval na uranu na Příbramsku. Na svobodu vyšel jako "podmínečně propuštěný" v roce 1964.

Po sovětské okupaci v osmašedesátém vzhledem k bohatým zkušenostem se socialistickou spravedlností na nic nečekal a odjel do Rakouska, odkud s manželkou přesídlil do Švýcarska. V emigraci zůstal až do penze. Teprve nedávno se po krátkém pobytu v USA vrátil domů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volby 2017 na iDNES.cz
ON-LINE REPORTÁŽ: Volby do Poslanecké sněmovny

Dostane se do Poslanecké sněmovny nějaká nová strana? Kdo se stane vítězem? A jaká bude letos volební účast? Sledujte on-line reportáž na iDNES.cz.  celý článek

Bývalý prezident Václav Klaus a jeho manželka Livia Klausová odvolili na Praze 8
Klaus volil svého syna Václava. Poprvé v životě dal preferenční hlas

Bývalý prezident Václav Klaus svoji volbu vůbec netajil. „Prvně v životě jsem dal preferenční hlas. Tentokrát nám to usnadnil náš syn,“ řekl v pátek, když i se...  celý článek

Na otevření krajského úřadu v Jihlavě čekalo 20. října s žádostí o dotaci na...
Internetu nevěřili, na kotlíkové dotace stálo v Jihlavě frontu 300 lidí

Ačkoli mohli poslat žádost třeba e-mailem, čekalo ráno na otevření krajského úřadu v Jihlavě asi 300 lidí. Přišli se ucházet o „kotlíkové dotace“, někteří před...  celý článek

Jobs Contact
Seřizovač CNC (18.000 - 25.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina
nabízený plat: 18 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.