Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Můžeme tě roztrjeljať. Ty póňjal? řekli mu Rusové

  18:33aktualizováno  18:33
Protikomunistický odbojář, někdejší spolupracovník americké a britské tajné služby Jan Mašek, převáděl už v roce 1948 lidi na Západ. Hranici mezi komunistickým Československem a svobodným světem přešel jako takzvaný kurýr celkem třináctkrát. Nakonec ho zatkli sovětští vojáci a po roční pouti věznicemi v SSSR dostal doma doživotí. Server iDNES.cz vám přináší další z Příběhů 20. století.

Protikomunistický odbojář Jan Mašek | foto: Přemysl Fialka, ÚSTR

Propagandistický film Karla Kachyni a Rudolfa Kalčíka Král Šumavy z roku 1959 zná v Česku skoro každý. Stateční pohraničníci, přesněji řečeno esenbáci, vedení Radovanem Lukavským, v něm uchrání právě vzniklý komunistický ráj. Dopadnou Krále Šumavy, tedy narušitele hranic a převaděče.

Když se člověk na ten film dívá a souběžně zpracovává vzpomínky skutečných převaděčů a kurýrů, jako jsou Jan Mašek, Julie Hrušková nebo Otakar Rambousek, nemůže se u toho filmu ani smát. K tomu by se československé bolševické filmy hodily nejlépe, jen kdyby nebylo těch skutečných osudů.

Nejčastěji se píše, že titul Král Šumavy náleží Josefu Hasilovi, který patřil k pohraniční ostraze. Zběhl, byl zatčen, odsouzen na devět a půl roku, nicméně po několika měsících utekl a působil jako agent americké rozvědky. Jenomže (při vší úctě k panu Hasilovi) by ten titul mohla mít i spousta dalších lidí. Třeba právě Jan Mašek, kurýr, v terminologii Státní bezpečnosti "agent chodec", který se shodou okolností s Hasilem znal.

Byla to mizerná doba

Na rozdíl od Hasila si ovšem Mašek odkroutil mnoho let v sovětských a československých věznicích. Vypráví, jak prakticky celou jeho rodinu zničil komunistický aparát. "Maminka byla od roku 1950 v kriminále, a to až do amnestie v roce 1960. Sestru taky zavřeli a propustili ji z vězení týden před smrtí. Můj strýc byl zavřený deset let, jeho žena osm, teta deset let a její manžel také. Jejich syn si odseděl taky deset let. V kriminále zemřel i můj další strýc, zkrátka celou naší rodinu úplně rozvrátili. Byla to mizerná doba."

Jan Mašek

Jan Mašek se narodil 30. listopadu 1923 v Českých Budějovicích, jeho otec provozoval v jižních Čechách pohřební ústavy. Jan studoval Obchodní akademii, maturoval ve dvaačtyřicátém, o rok později byl nuceně nasazen na práce v Německu. Na Štědrý den 1943 uprchl ze Saska zpátky do Budějovic, kde pak do konce války pracoval v letecké továrně.

Po válce si Mašek odbyl vojnu a chtěl pokračovat ve studiu: Zapsal se na právnickou fakultu, ale nepustili ho ke zkouškám. Bylo už po únoru a Janův otec získal nálepku "vykořistovatele", neboť zaměstnával asi tři desítky lidí.

Už v dubnu 1948 začal Jan Mašek s Jaroslavem Kaskou, Janem Rachařem a dalšími vytvářet odbojovou skupinu. Tiskli a rozšiřovali protikomunistické letáky a především převáděli potřebné přes šumavskou hranici do západního Německa. StB část skupiny zatkla - a v únoru 1949 dostal Maškův kamarád Jaroslav Kaska varování od sympatizujícího policejního ředitele v Budějovicích, že je na něj vydán zatykač. Jelikož všechnu odbojovou práci dělali s Maškem společně, utekli spolu také z republiky. V Německu se spojili se zástupci západních zpravodajských služeb a jako kurýři se vraceli do ČSR s různými úkoly.

Do Československa (a zpátky na Západ) přešli Mašek s Kaskou třináctkrát. Klec spadla v roce 1951, kdy je v Rakousku, v sovětské zóně, zatkli ruští vojáci.

Letadlem do Moskvy

Dopravili je letecky do Moskvy, do smutně proslulé Ljubljanky. Po několika dnech byl Jan Mašek odveden k vyšetřovateli, od něhož se dozvěděl, že ho do Ruska eskortovali omylem.

Příběhy 20. století

Osudům Jana Maška – a dalších lidí, kteří přecházeli hranice na Západ – budou věnovány příští Příběhy 20. století. V premiéře je vysílá Rádio Česko v neděli 30. října 2011, krátce po 10:00 hodině.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení.

Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Následovalo důstojnické poučení, které Jan popisuje čistou slovanštinou. "My tě můžeme roztreljať, neboť tys porušíl demarkační linii a dopustil se banditismu. A na tyhle přečiny máme smertnou kázeň – ty póňjal?" Zhruba po téměř roce eskortovali Sověti Maška i Kasku zpět do ČSR, kde si je převzala Státní bezpečnost.

Jan Mašek pak strávil několik let ve vyšetřovací vazbě. Roku 1954 byl za velezradu a vyzvědačství odsouzen k doživotnímu trestu. Pobýval v nejrůznějších věznicích, pracoval na uranu na Příbramsku. Na svobodu vyšel jako "podmínečně propuštěný" v roce 1964.

Po sovětské okupaci v osmašedesátém vzhledem k bohatým zkušenostem se socialistickou spravedlností na nic nečekal a odjel do Rakouska, odkud s manželkou přesídlil do Švýcarska. V emigraci zůstal až do penze. Teprve nedávno se po krátkém pobytu v USA vrátil domů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.