Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Otce sebrali přímo na poli, vzpomíná syn kulaka

  18:44aktualizováno  18:44
Sedláci byli jednou ze společenských skupin, které komunistický režim nejhůře zasáhl. Teror rozpoutaný na venkově zničil stovky lidských životů a prosperující grunty odsoudil k devastaci. Své o tom ví i Jindřich Hašek, jehož otec hospodařil v Úhonicích u Prahy.

Statek rodiny Haškovy v Úhonicích u Prahy | foto: Post Bellum

Představitelé KSČ před uchopením moci dlouho prohlašovali, že "kolchozy u nás nebudou". Byla to jedna z mnoha účelových lží. Hned 21. března 1948 parlament schválil zákon o pozemkové reformě, jímž se zestátňovala půda statků s rozlohou nad padesát hektarů. A 23. února 1949 další zákon vyhlásil zřizování družstev.

Strana měla na venkově slabou podporu, navíc se vědělo o děsivých následcích kolektivizace v Sovětském svazu. Sedlákům se do družstev nechtělo, kolektivizace vázla - a tak přišel na řadu teror. 

Akce proti kulakům

Komunistická akce proti "kulakům" se evidenčně uzavírala v roce 1953 (podrobnosti se dozvíte na portálu Totalita.cz).

K 19. srpnu 1953 bylo v ČSR konfiskováno dva tisíce "kulackých" usedlostí, současně byl přemístěn stejný počet rodin.

Například v kraji Pražském akce postihla 219 rodin, v Pardubickém 168, v Jihlavském 207.

Ani tehdy však postihy kulaků neskončily. Na Slovensku bylo od 1. 7. 1954 do 31. 8. 1955 trestně stíháno 4641 rolníků. 

Komunisté museli najít "viníky" neúspěchů, potřebovali zastrašit vzpurné zemědělce a zbavit se zkušených hospodářů, kteří měli v obcích autoritu. Začali tedy ničit tzv. venkovské boháče nebo také "kulaky" či "vesnické upíry". Takto byl označen každý, kdo vlastnil patnáct i méně hektarů půdy.

Zůstalo jim jen to, co se vešlo na vůz

"Byli vyhnáni a vyvlastněni Rajdlovi, Blažkovi, Mrkvičkovi, Zadinovi... Všichni, kdo měli přes stodvacet měr, to je kolem čtyřiadvaceti hektarů... My jsme šli jako první," vypráví Bohuslav Rajdl, jehož děd do vísky Vlkánov na Vysočině přišel na začátku 19. století.  

"Prostě se objevili zmocněnci a estébák s automatem, dali nám dvě hodiny na stěhování, nic na voze nesmělo být přikryté. Třeba jsme měli v pytli připravený slepice a králíky, ale ty nám sebrali, od všeho nechali jeden kus. Zůstalo nám, co se vešlo na vůz.“

Otce nesměla ani chytit za ruku

Statkář Hubert Lánský vydržel v Petrůvce u Trnávky hospodařit do roku 1956, kdy ho jako kulaka zatkli a lidový soud v Moravské Třebové ho poslal na pět měsíců do vězení za to, že ohrozil jednotný hospodářský plán, čili že nedokázal plnit odvody státu konstruované tak, aby se splnit nedaly. Přišel o veškerý majetek, na pět let byl zbaven občanských práv a patnáct let se nesměl vrátit domů. 

Fotogalerie


Nejdřív ho věznili v Brně na Cejlu, kde ho dcera Dáša jako šestnáctiletá dívka navštívila: "Seděl na konci dlouhého stolu. Na každé straně byl esenbák s flintou, my s maminkou na druhém konci, mého mladšího bratra za tatínkem vůbec nepustili," vzpomíná Dáša Bičovská. "Ani jsem ho nemohla pohladit nebo ho chytnout za ruku. Prostě nic. Vůbec nic."

Maminka dokázala živit rodinu jen s obrovským úsilím. Na statek byl přidělen národní správce, neurvalý, agresivní a neschopný. "Mlátil naše koně. Stroje neuklízel, všechno bylo brzy zničené." Když Lánského propustili, vyhnali místní komunisté celou rodinu za hranice okresu.

"Stejně brzy domlátíte!"

Zatčen byl i otec Jindřicha Haška, sedlák z Úhonic u Prahy: "První zavřený sedlák byl náš otec. Když jsme hospodařili, tak tady byl předsedou místního národního výboru jakýsi Lomoz, to byl elektrikář. Když jsme mlátili, tak vypadával pořád proud. A dobré duše řekly otci, že to dělá Tonda Lomoz. A oni to byli s mým otcem kamarádi, tak otec za ním šel a řekl mu: 'Tondo, nedělej to, vždyť já nemůžu vymlátit!' A on mu na to řekl: 'Vy stejně brzy domlátíte!'"

Sedlák se nechal vyprovokovat, předsedovi MNV jednu vrazil a odveta na sebe nenechala dlouho čekat:

"Druhý den ráno jsme jeli na krmení, sekali jsme tam jetel a najednou vidíme, jak k nám jede auto. Sebrali otce přímo na poli a on mi ještě říká: 'Já se vrátím, odvez to krmení domů.' Nevrátil se, byl půl roku ve vazbě. Za to fyzické napadení předsedy. Bez soudu." Jindřich Hašek starší pobyl půl roku v Bartolomějské ulici ve vazbě, rodina pak přišla o hospodářství, syn byl vyloučen ze školy a poslán na nucené práce do pohraničí.

Proces proti kulakovi je procesem politickým

Komunistický režim se ke kulakům choval stejně jako nacisté k obyvatelům porobených zemí, stavěl je před kárné komise a soudy. V různých interních předpisech to ani neskrýval. "Je nutno míti na zřeteli, že každý soudní proces proti kulakovi je procesem politickým," píše se například v tajném pokynu ministra vnitra z 8. května 1953. 

Příběhy 20. století

Vzpomínky pamětníků zaznamenala nezisková organizace Post Bellum

Pořad Příběhy 20. století odvysílá Český rozhlas Plus v neděli ve 20:00. Reprízu naladíte příští sobotu na Radiožurnálu v 21 hodin. 

Pokud je vám Post Bellum sympatické, můžete se stát členy Klubu přátel Paměti národa a drobnými penězi pomoci jejich práci. 

"Ke zdárnému splnění účelu trestního stíhání potřebuje proto politickou přípravu často ve větší míře než vlastní přesídlení... Není důvodu, aby se trestné činy kulaka tajily až do vynesení rozsudku. Naopak je nutno o nich veřejně hovořit a spojovat je s minulostí kulaka jako vykořisťovatele, vesnického upíra, vyloženého nepřítele drobných a středních rolníků," stojí dále v tajném dokumentu.

V roce 1956 prohlásil prezident Novotný, že u nás stále ještě zbývá jediná vykořisťovatelská třída - kulactvo, ale ta že je nyní zbavena možnosti škodit.

Byl to skutečný Soumrak selského stavu, jak zní název knihy historika Karla Jecha. Ještě v 80. letech měly děti kulaků jako "kádrově nevyhovující" problémy se studiem i s prací. Po roce 1989 dostala řada rodin zpátky své statky. JZD je však přivedla do dezolátního stavu a někdejší výstavní grunty skončily jako ruiny s propadlými střechami.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.