Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Proti KSČ brojil doma i v exilu, do ČR se nevrátil

  15:30aktualizováno  15:30
V letech 1945 až 1948 pracoval s Pavlem Tigridem v časopise Vývoj. Sovětský svaz tehdy kritizovat nesměli, varovali však před nebezpečím, které hrozí od KSČ. Po převratu raději ilegálně emigroval na Západ. Jiří Kovtun, historik a znalec T. G. Masaryka, básník, prozaik, někdejší redaktor Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky, zemřel 8. září.

Básník, prozaik a historik Jiří Kovtun zemřel letos 8. září, dožil se 87 let. | foto: Post Bellum

Narodil se 23. března 1927 v Horinčevu na Podkarpatské Rusi, ale když mu byl rok, přestěhovala se rodina do Čech, nejdřív na Strakonicko, poté do Prahy. Otec Jiřího Kovtuna pracoval v pražských mlékárnách, maminka šila, prodávala v knihkupectví a dělala účetní.

Gymnázium začal Kovtun studovat za protektorátu - a jedna z jeho silných vzpomínek patří „ztrácejícím se“ židovským spolužákům (mnohem později se v knize Tajuplná vražda - Případ Leopolda Hilsnera zabýval českým antisemitismem). Jeho strýc se během okupace dostal do vězení za pomoc při organizaci sbírky na podporu rodin bezprostředně postižených nacismem.

Jiří Kovtun

  • Věnoval se psaní beletrie. Z jeho próz lze jmenovat například Pražskou eklogu nebo Zprávu z Lisabonu
  • Sepsal také několik odborných prací: Masarykův triumf, Tajuplná vražda. Případ Leopolda Hilsnera, Republika v nebezpečném světě - Éra prezidenta Masaryka 1918-1935
  • Jeho vzpomínky zazní v Příbězích 20. století na ČRo PLUS tuto neděli krátce po 20. hodině

Zdroj: Post Bellum

V únoru 1945 byli gymnaziální studenti nasazeni na kopání zákopů poblíž Nového Jičína - Kovtunovi bylo tehdy osmnáct.

„Každou noc přiletělo malé ruské letadlo, které shazovalo bomby nebo střílelo z kulometu na různé objekty. Byly to jen takové doteky války. Musím říct, že místní němečtí obyvatelé se k nám chovali celkem přátelsky. To místní obyvatelstvo už mělo takovou náladu, že válka brzo skončí. A v těch vesnicích už měli lidi připravené naložené vozy,“ vzpomínal s odstupem.

V květnu téhož roku stavěl Kovtun barikádu v pražském Břevnově. Mrtvé viděl poprvé poslední den v Bělohorské ulici, zasáhlo ho tehdy řádění lůzy a mučení Němců v pražských ulicích.

Poprvé s Tigridem v časopise Vývoj

Po maturitě v šestačtyřicátém roce studoval Kovtun práva na Karlově univerzitě a souběžně pracoval v časopise Vývoj, který vydávala Československá strana lidová. Byl katolík, ovšem práce v časopise podle něj nevzešla „z náboženských důvodů, lidová strana byla velice laické společenství“.

Soutěž s Příběhy 20. století

Zeptejte se babičky a vyhrajte 50 tisíc korun!
Už jste se zeptali svých rodičů, příbuzných nebo známých jak prožili 20. století? Tak neváhejte a nahrajte jejich příběhy a vyprávění vašeho dědečka nebo babičky a pošlete nám ho do 5. října na www.pribehy20stoleti.cz! Porota vybere 10 vítězů a nejlepší získá 50 000 korun. Soutěž pořádá společnost Post Bellum a sdružení Pant.  

Šéfredaktorem Vývoje se stal Kovtunův celoživotní přítel Pavel Tigrid. Sdíleli protikomunistické zaměření, neboť podle jejich soudu „bylo jisté, že jestliže převládne komunistická strana, půjde o ten pervertovaný druh socialismu, který se praktikoval v SSSR…“

A jak řekl Kovtun v jiném rozhovoru pro týdeník Respekt: „V letech 1945 až 1948 už jsme nemohli kritizovat Sovětský svaz, ale mohli jsme kritizovat jeho filiálku KSČ a dělali jsme to bez zábran jako něco normálního.“

Po převratu v únoru 1948 komunisté Vývoj okamžitě rozprášili. „Přišel jsem do redakce a dole na schodišti stál takový celkem méně agresivní policista, který mi sdělil, že tam už žádná redakce není. Ještě jsem tam vkročil z jiného vchodu přes půdu a odnesl jsem si nějaké věci,“ vybavuje si Kovtun. 

Krátký čas pak ještě setrval na vysoké škole, protože všechny podle něj nemohli „vyhodit ze dne na den“. Už v prvních dnech po převratu byl však vyloučen ze svazu novinářů. „Únorový puč byl akt násilný, i když netekla krev po ulicích. Režim neměl žádnou legitimitu,“ odsoudil Kovtun striktně počínání komunistů.

Exil a Svobodná Evropa

„Čím víc jsem o situaci přemýšlel, tím víc mi bylo jasné, že volba je zřejmá: že nechci-li žít jako druhořadý člověk, musím pryč,“ líčil Kovtun své tehdejší rozpoložení v roce 2010 v rozhovoru pro Post Bellum. Hranice na Západ přešel pěšky jako ilegální uprchlík v noci u Znojma. Krátký čas strávil v utečeneckých táborech ve Vídni a v Německu, poté už zamířil do Frankfurtu za Tigridem.

Jiří Kovtun pracoval dlouhá léta v českém vysílání Svobodné Evropy (RFE).

Jiří Kovtun pracoval dlouhá léta v českém vysílání Svobodné Evropy (RFE).

Kovtun prý patřil ke „šťastnějším lidem“, kteří i v emigraci mohli žít „v kontaktu s českou řečí, v mikrokosmu exulantské komunity“.

Neměl velké materiální problémy. Za malý plat zpočátku pracoval ve Frankfurtu v Czechoslovak Relief Committee (organizace pomáhající československým uprchlíkům) a krátce pobýval v Norsku jako průvodce transportu žen a dětí uprchlíků, které „dostaly možnost několikaměsíčního ozdravného pobytu“.

Po návratu do Německa pracoval dlouhá léta v českém vysílání Svobodné Evropy, úzce také spolupracoval i s Tigridovým pařížským časopisem a nejvýznamnějším českým exilovým periodikem Svědectví.

Když se po letech rozhodl změnit zaměstnání, dostal odstupné a zamířil do Spojených států. Vystudoval vysokou školu knihovnickou, zhruba rok pracoval ve vysílání Hlasu Ameriky a nakonec od roku 1977 v knihovně Kongresu USA. Do Česka se natrvalo nevrátil. „Po pádu režimu jsem přestal být exulantem a návrat přestal být skutečná alternativa - jsem Čech, který může žít tam i zde,“ svěřil se.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Policie dopadla Čecha, skrývajícího se 8 let v Thajsku
VIDEO: Thajsko deportovalo Čecha, který se tam osm let vyhýbal trestu

Policie vypátrala muže, který se přes osm let vyhýbal vězení za leasingové podvody. Dvaačtyřicetiletý muž byl v červenci dopaden v Thajsku a ve středu byl...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.