Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Jen menšina nás týrala lidi, hájí StB někdejší major

  21:07
Komunistická StB používala vydírání, zastrašování i fyzické mučení vzpurných občanů. I proto estébáci o minulosti jen neradi mluví. Reportérům Post Bellum se jich přesto podařilo vyzpovídat přes třicet. Portál iDNES.cz vám přináší další dokument z rozhlasového cyklu Příběhy 20. století.

V každé společnosti se najdou lidi, kteří mají sadistické sklony, omlouvá Ulč praktiky StB. Na snímku těsně po promoci | foto: Post Bellum

Fotogalerie

Svědectví pamětníků o brutalitách, které se odehrávaly ve vyšetřovnách StB zvláště v 50. letech minulého století, nejsou zdaleka tak výjimečná, jako výpovědi někdejších důstojníků a konfidentů tajné policie. Ti se často odvolávají na zpravodajský slib mlčenlivosti, kterého je údajně dosud nikdo nezprostil.

Jaromír Ulč

Narodil se 20. května 1950 v Plzni v rodině vojáka z povolání. Oba rodiče byli členy KSČ. Odmaturoval na střední zemědělsko-technické škole. V roce 1971 nastoupil na vojnu k radistům. Čtvrt roku před koncem vojny mu nabídli práci na ministerstvu vnitra u 10. správy SNB. Po pěti letech služby u techniků začal studovat Vysokou školu SNB a dostal místo u kontrarozvědky, vnitřní ochrana v oddělení církví. Vedl agenty a konfidenty v evangelické církvi, u jehovistů, Hare Krišna a jiných náboženských společnostech a sektách. Od StB ho vyhodili v roce 1990 a  začal podnikat v cestovním ruchu, později si pořídil několik pražských vináren.

Mezi těmi, kteří promluvili, jsou někdejší major StB Vratislav Herold, který měl v 50. a 60. letech na starosti Rakousko a později americkou ambasádu, a bývalý major Jaromír Ulč, jenž vstoupil do služeb ministerstva vnitra v době normalizace a vedl určitou dobu agendu proti církvím a sektám.

Rozcházejí se v důvodech, proč své osudy lidem z Post Bellum vyprávěli. Vratislav Herold angažmá u StB lituje: "Mrzí mě to. Když jsem byl mladej kluk, tak jsem chtěl bojovat proti fašistům, nechápu, že jsem pak dobrovolně vlezl do jiné totality. Měl jsem dobrodružnou povahu a to mé hledání pofidérního dobrodružství mě přivedlo až k StB. Je to můj životní úlet. Dneska si myslím, že komunismus byla mnohem horší totalita než fašismus."

Chránili jsme vlast před kapitalismem

Druhý vypravěč Jaromír Ulč byl ochoten se několikrát setkat jen proto, že se snaží, jak říká, "oddémonizovat" komunistickou zpravodajskou činnost. "Tuhle práci dělal a dělá každej režim, dneska dokonce mnohem hůř. Chránili jsme Československo před kapitalistickými zeměmi, před válkou."

Vratislav Herold

Narodil se v roce 1927 v Rakovníku. Po válce vstoupil do KSČ, v roce 1948 odmaturoval na obchodní akademii, na vojně sloužil u pohraniční stráže, pak nastoupil do Rudého práva. K StB nastupuje někdy v roce 1952 a měsíc slouží jako bachař v jáchymovských lágrech. Poté je přidělen na 2. správě StB do oddělení proti Rakousku, později proti americké ambasádě. Po roce 1970 je od StB vyhozen, neprošel prověrkami, jelikož odsuzoval okupaci Československa ze srpna 1968. Za normalizace pracoval ve skladu alkoholu, později se odstěhoval z Prahy a stal se účetním v bytovém družstvu. Loni zemřel.

Rozdíl mezi režimem, který potlačuje lidská práva, a demokratickými zeměmi nevidí: "To tedy nevidím, podívejte se na americkou nebo britskou službu co vyvádějí, to je mnohem horší, než co jsme dělali my," ospravedlňuje komunistickou tajnou policii Ulč, který používal "nevybíravé" metody, jak někoho donutit ke spolupráci.

Rozlišuje je na ideové, hmotné výhody a "kompro" materiály. "Když jsme někoho opravdu potřebovali a on se jaksi zdráhal, najali jsme pracovníky sledovačky. Ti zjistili, jestli má všechno v pořádku. Jestli třeba nepodvádí ženu nebo nenavštěvuje pánské záchodky, aby okukoval děti nebo něco takového. Když jsme ho načapali, tak pak zněla nabídka: Jestli nás nebudete informovat, tak to uvidí vaše manželka. A bylo. Málokdo nás poslal někam. Většina se bála. Měli jsme i mnoho zájemců, kteří si chtěli díky nám udělat kariéru třeba v církvi, stát se nějakým vyšším představeným, nebo cestovat do zahraničí, to jsme mu zařídili, jen když pro nás pracoval."

Fyzického násilí jsem se štítil

Vratislav Herold složil přísahu v roce 1953 a byl jako kdysi většina nováčků odeslán "na zkušenou" mezi dozorce jáchymovských lágrů. "Tam jsem byl měsíc, naštěstí, nesnášel jsem uniformu, víte. Za měsíc jsem byl už v místní kanceláři StB a měl své donašeče, většinou rekrutované z bývalých vězňů lágru. Ale to jsem teprve začínal, takže jsem se vyptával tak obecně, co víte a tak," líčí Herold.

Státní bezpečnost

StB byla tajná politická policie, kterou od počátku kontrolovala KSČ. Sloužila k ovládnutí mocenských pozic a likvidaci protivníků komunistického režimu. Vznikla už na konci června 1945 jako jedna z neuniformovaných složek SNB, později měla být sloučena s kriminální policí. Místo toho posílila, byly k ní přičleněny zpravodajské složky. Vybudovala si rozsáhlou síť spolupracovníků a agentů, kteří sbírali informace podle evidence zájmových osob na více než 777 tisíc lidí. Zanikla rozkazem ministra vnitra v únoru 1990.

Fyzického násilí se podle svých slov štítil: "Heleďte, já jsem byl pacifista, mě by ani ve snu nenapadlo dát někomu facku. Stačil mírný nátlak. Musíte si uvědomit, že jsem nebyl vyšetřovatelem, ale operativcem, vedl jsem své agenty, vyvíjel akce, a kdybych je k tomu nutil fyzickým násilím, tak by pro mě nedělali, že jo. Ale samozřejmě nevylučuju, že kolegové mučili, to vím. V každé společnosti se najdou lidi, kteří mají sadistické sklony. Ale to byla vyloženě menšina. Menšina týrala lidi," tvrdí Herold.

Jaromír Ulč byl zverbován na vojně u radistů. Původně nastoupil k technické 10. správě k odposlechářům, po vystudování Vysoké školy SNB pak dostal na starosti svou agendu a povýšil. Velmi se ohrazuje srovnávání normalizační StB s tou z padesátých let, prý s těmi zločiny a politickými procesy nemá nic společného.

"Šlo nám o to dohlédnout, aby v církvích bylo všechno v pořádku. Neobtěžovali lidi třeba na ulici, jako dneska. Když jsme zjistili, že se to děje, tak jsem se sešel s hlavním představitelem třeba Jehovistů a pohrozil jsem, tak takhle ne, domluvili jsme se, že vás necháme na pokoji, ale vy zlobíte. Takže přitvrdíme, jo!?," popisuje Ulč představu komunistů o svobodě náboženského vyznání.

Příběhy 20. století

Bývalé příslušníky StB vyzpovídali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli jejich vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Autor:


LUKOIL Czech Republic s.r.o.
Dealer Čerpací Stanice

LUKOIL Czech Republic s.r.o.
Hl. m. Praha, Plzeňský kraj, Ústecký kraj



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.