Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Spisovatel Beneš a jeho proces, provokace i ostuda KSČ

  16:13aktualizováno  16:13
Příští týden uplyne sedm let od chvíle, kdy se na Obořišti zastřelil jedenasedmdesátiletý spisovatel Jan Beneš. Nebývá připomínán příliš často - byl excentrik, nepatřil k módním a snadno stravitelným autorům. Současně byl pozoruhodný člověk s těžkým osudem.

Spisovatel Jan Beneš v polovině 60. let. | foto: Post Bellum

Navíc byl Jan Beneš hlavním aktérem průlomového soudního procesu, který podle historika Petra Koury vedl k odvolání Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ.

Narodil se v Praze 26. března 1936. Vystudoval střední umělecko-průmyslovou školu (hračkářský obor), chvíli pracoval jako výtvarník, ale už v roce 1958 byl během "výkonu" vojenské služby zatčen a na dva roky uvězněn za krádež samopalu. Beneš sám později prohlásil, že to bylo "za podvracení bojové morálky mužstva, nedovolené ozbrojování a krádež vojenských podvlékaček".

Soutěž

Neziskové organizace Post Bellum a Pant, dále iDNES.cz, Český rozhlas, MF DNES a ČT pořádají soutěž Příběhy 20. století. Natočte vyprávění svých rodičů, babiček, dědečků či známých a vyhrajte 50 tisící korun, chytrý telefon nebo tablet a profesionální smlouvu pro dokumentaristy. Soutěž trvá do 5. října. Vše na www.pribehy20stoleti.cz.

Ve vězení pracoval jako horník, a nedlouho po návratu vydal v rychlém sledu tři knihy: Do vrabců jako když střelí (1963), Situace (1963) a Disproporce (1965 - kniha byla záhy stažena, znovu sice vyšla roku 1969, ale nesměla už být distribuována). Beneš se projevil jako výrazný talent - v jeho prózách nebyly úlitby "oficiální režimní linii", typické pro mnohou tehdejší literární produkci.

V letech 1967-68 se však Jan Beneš znovu ocitl ve vězení, především kvůli "udržování styků" s exulantem Pavlem Tigridem (pro komunistické funkcionáře nepřítelem číslo jedna) a kvůli zasílání textů do jeho pařížského časopisu Svědectví.

Sám k tomu říkal: "Odsouzen jsem byl za povracení republiky, které spočívalo ve sbírání podpisů pod petici za mimořádný sjezd spisovatelů (to bylo v roce 1965), kterou nakonec podepsalo 365 prozaiků a básníků. A pak také za to, že jsem tiskl v zahraničí bez povolení československých úřadů své literární a žurnalistické práce. Například zpráva o tom, že se na Václaváku objevilo cinzano - což byla tehdy samozřejmě bomba, že jo, hle, kapitalismus se vrací! - byla hodnocena jako zpráva hospodářského charakteru ohrožující bezpečnost republiky."

Proces, který se nevydařil

O co vlastně šlo? Popsáno ve zkratce, Jan Beneš, antikomunista a divoká povaha, si dvakrát nelámal hlavu s konspirací (Československo 60. let bylo ještě pořád policejním státem) - a bohužel zřejmě ani s tím, koho může jeho počínání ohrozit.

Spisovatel a jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického...

Spisovatel a jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu Pavel Tigrid.

V roce 1965 se jeho kamarád, student FAMU Jan Zámečník, dostal do Paříže na delší dovolenou a Beneš přes něj posílal texty Pavlovi Tigridovi. Příliš to nemaskoval, a jelikož opatrný kupodivu nebyl ani daleko zkušenější Pavel Tigrid, Státní bezpečnost začala brzy sledovat Beneše i Zámečníka, kterého se jí podařilo dostat lstí zpátky do Prahy.

Oba byli zatčeni - a tím odstartoval soudní proces, který měl podle plánu šéfa komunistů a prezidenta Antonína Novotného demonstrativně odhalit "hlavního osnovatele nepřátelské činnosti proti ČSSR" (tj. Tigrida) a potrestat jeho české přisluhovače.

Případ se však KSČ i Státní bezpečnosti z různých důvodů (podrobněji se jimi zabývali například historik a novinář Petr Zídek nebo historik Petr Koura) vymkl z rukou. Vyvolal mezinárodní pozornost a obžaloba pod tlakem překvalifikovala Benešovo obvinění z velezrady na podvracení republiky.

Příběhy 20. století

Vzpomínky Jana Beneše a podrobnosti o "jeho" slavném případu uslyšíte v nedělních Příbězích 20. století. V pravidelném čase, tedy v neděli 25. května krátce po 20:00 hodině na ČRo PLUS. Pořad připravili Adam Drda a Martin Kroupa. Vzpomínky Jana Beneše zaznamenali lidé z Post Bellum - pokud je vám toto sdružení sympatické, staňte se členem Klubu přátel Paměti národa a drobnými penězi pomozte v jeho činnosti.

Svědkové během procesu odvolávali vynucené výpovědi a Beneše hájili, Václav Havel si tehdy demonstrativně sedl na lavici vedle obžalovaných (mimochodem, v procesu, který se konal v červenci 1967, zastupoval obžalobu zločinec, známý z proticírkevních procesů v 50. letech, prokurátor Karel Čížek). Spisovatel dostal pět let natvrdo a vyobcovali ho ze Svazu spisovatelů (přičemž proti jeho vyloučení hlasovali prý jen dva lidé, Hela Volanská a Václav Havel).

Vítězství to však pro konzervativní komunistickou kliku nebylo: Zámečníka soud zprostil obvinění a - jak píše historik Petr Koura - "Benešova kauza (...) zásadním způsobem působila na radikalizaci veřejného mínění v Československu. V jejím důsledku též prokazatelně došlo k odvolání Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ, což byl začátek pádu tohoto komunistického politika. Nástup tzv. reformního procesu přináší Benešovi (...) svobodu - 22. března 1968 mu Antonín Novotný uděluje milost, což je zároveň poslední akt jeho prezidentského úřadování."

Učitel špiónů

Rok po sovětské okupaci odešel Jan Beneš s manželkou do emigrace. Jeho děti byly zadržovány v Československu - a s rodiči se shledaly teprve po deseti letech. Beneš žil v USA, kde se živil nejdřív jako dělník, později přednášel na různých universitách a stal se zaměstnancem ministerstva obrany (učil prý budoucí špióny a diplomaty češtinu).

Spisovatel Jan Beneš po návratu z exilu.

Spisovatel Jan Beneš po návratu z exilu.

Vydal další knihy, mimo jiné romány Druhý dech (publikováno v exilu roku 1974, ale připraveno k vydání už v ČSSR na sklonku 60. let) a Zelenou nahoru (1977). Domů se vrátil na počátku 90. let - jako aktivní antikomunista, "amerikanofil" a zároveň "vlastenec československý".

K tomu dodával (v roce 2001 v rozhovoru pro Lidové noviny: "Je velký rozdíl mezi vlastenectvím a nacionalismem... Nacionalismus je jeskyně, na jejímž konci čeká český neandrtálec s klackem." Jan Beneš odešel ze života dobrovolně - 1. 6. 2007.

Autor:




 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr životního prostředí Richard Brabec v diskusním pořadu iDNES.tv Rozstřel...
Ovlivní ekologická témata volby? Hostem Rozstřelu bude ministr Brabec

Jako ministr životního prostředí dohlíží na kotlíkové dotace či program Dešťovka. Zároveň je místopředsedou hnutí ANO a po odvolání Andreje Babiše z vlády také...  celý článek

Bezejmenné náměstí mezi ulicemi Kafkova a Wuchterlova v pražských Dejvicích...
Hřebejk navrhl pojmenovat náměstí v Dejvicích po Šabachovi. Podporu má

Režisér Jan Hřebejk na čtvrtečním zastupitelstvu Prahy 6 navrhl, aby náměstí mezi ulicemi Kafkova a Wuchterlova v Dejvicích neslo jméno spisovatele Petra...  celý článek

Mezi ulicí U Hřbitova a Telečská dnes vede provizorní cesta z panelů přístupná...
Jihlava stopla stavbu 30 metrů dlouhé silnice. Kvůli hygieně, zlobí se

Mělo to být pouhých třicet metrů nové silnice, která by ulevila přetíženým ulicím na jihu Jihlavy. Magistrát však nakonec propojku ulic Telečská a U Hřbitova...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.