Před dvěma roky na podzim se u ní zastavili nějací vědci a vzali si vzorky z její poslední sklizně. O týden později se vrátili se znepokojivou zprávou. Její kukuřice obsahuje transgeny - geny z bakterií a dalších organismů uměle vpravených do kukuřice, aby byla odolnější vůči škůdcům.
|
Co vědci řeší? |
|
- Prvním cílem genetiků bylo zachránit zemědělské plodiny |
Čtyřicetiletá venkovanka poté, co slyšela slova jako "kontaminace" dostala strach o svých šest dětí, kuřata i o to, kam všude se mohl pyl z její kukuřice dostat.
"Cítila jsem se strašně provinile, ale pak mi jedna žena řekla, že tuhle kukuřici taky zasadila, takže nejsem sama pitomá. Nevěděly jsme, že to může způsobit nějakou škodu.
Mexiko pěstování geneticky upravené kukuřice nepovolilo
Šéfem vědecké skupiny, jejíž členové paní Olgu poplašili, byl 42letý Mexičan Ignacio Chapela, ekolog-mikrobiolog z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Jeho tým sbíral na jihu země vzorky kukuřice z hor státu Oaxaca v jižním Mexiku.
To, že v několika z nich najde transgeny, nečekal. Mexická vláda totiž setí geneticky modifikované kukuřice nepovolila.
Mexický zemědělský průmysl dlouho tvrdil, že jakákoli kontaminace je "krajně nepravděpodobná", a to přesto, že Mexiko část kukuřice dováží ze Spojených států, kde se geneticky modifikovaná kukuřice používat smí.
Důkazy o škodlivosti zatím neexistují
Důkazy, by konzumace geneticky modifikované kukuřice byla pro lidi škodlivá, zatím neexistují. Chapela a jeho kolegové se spíš bojí, že by taková kukuřice mohla ohrozit biodiverzitu tedy různorodost.
Díky své uměle dodané odolnosti by totiž teoreticky mohla vytlačit původní druhy, které by dokázaly posloužit jako náhrada v případě, že by zušlechtěný druh postihla nějaká choroba.
Mexiko - největší konzument kukuřice na světě
Mexiko, které dominuje světu ve spotřebě kukuřice, bylo přitom na svou hlavní plodinu vždy nesmírně opatrné.
Mexický kongres zakázal geneticky modifikovanou kukuřici v roce 1998, zatímco geneticky modifikovanou bavlnu a rajčata povolil. Současná vláda ovšem zvažuje zmírnění zákazu.
"Mexiko je zemí, která se nemůže vyloučit z biotechnologie," říká Victor Manuel Villalobos, náměstek ministerstva zemědělství. "Není to chytrý postoj říkat, že ji nechceme, protože zahrnuje rizika, která neznáme."
I zpráva Chapelova týmu potvrzuje, že na diskuse "povolit či nepovolit" je v době,
kdy geneticky modifikovaná kukuřice na kopcích Oaxaky dávno roste, pozdě. Díky silnému větru se totiž stihla rozšířit i na políčka, kde ji nikdo neosel.
Jak je to s ohrožením mexické kultury?
Jeden z mexických aktivistů Greenpeace se nechal slyšet, že transgeny kontaminovaná kukuřice je "horší útok na mexickou kulturu, než kdyby někdo strhnul katedrálu v Oaxace a postavil místo ní restauraci McDonalds".
Ovšem vesničané z Oaxaky se nebojí ani tak o mexickou kulturu, jako toho, že se objeví vládní úředníci a přinutí je spálit všechna políčka s kukuřicí. Nikdo si nemůže být jistý ničím. Jejich obavy nepomáhá rozptýlit ani 59letý prodavač Elfego Martínez Pérez. Prodavač ve vládním obchodě v Calpulalpánu, který kukuřici prodává a jí, totiž každému na potkání tvrdí, že "kukuřice může způsobovat nemoc, která se jmenuje rakovina".
|
Třetina Čechů nezná pojem genetická modifikace |
|
Pro třetinu Čechů je podle podzimního průzkumu společnosti Taylor Nelson Sofres Factum pojem genetická modifikace zcela neznámý. Geneticky upravené potraviny považuje za zdravotně závadné 36 procent obyvatel Česka. Opačný názor zastává 32 procent lidí. |
