Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh z válečné Třeště: Čechy poslala na smrt dívka s „obrácenou nohou“

  13:24aktualizováno  13:24
Je to příběh ze sklonku války, jeho průběh nyní zachycuje kniha Jiřího Vybíhala. Badatel mapuje události květnového povstání a z konce druhé světové války v Třešti. Jednou z ústředních postav publikace Třešť 1945 je Herta Kašparová.

Herta Kašparová Narodila se 21. června 1923 v Třešti. Za války sloužila gestapu. Němcům udala deset Čechů, kteří byli popraveni. | foto: Repro: kniha Třešť 1945

Herta Kašparová dříve pracovala na kriminální policii a v gestapu. Bývala to prý hodná dívka. Ovšem potom, jaké praktiky viděla koncem války na kriminální policii a na gestapu, se její charakter změnil.

"Rodina Kašparových se také chovala zvláštně - vždy tak, jak se jim to hodilo. Když chtěli za první republiky odstěhovat tuto rodinu pryč z Třeště, protože neumějí česky, tak otec rychle složil zkoušky z češtiny a hlásil se hrdě k Čechům. Zdá se, že Kašparovi se chovali podle situace, jaká byla. Někdy se hlásili k Němcům a někdy k Čechům," popsal autor knihy Třešť 1945 Jiří Vybíhal.

Kašparová zemřela v třiadvaceti letech. Byla popravena. Důvodem byl 7. květen 1945.

Desítky poprav v Třešti

Tento den popisuje Jiří Vybíhal mimo jiné následovně: "Koho Němci v těchto dnech potkali ve vojenských botách, s částí výzbroje nebo dokonce se zbraní v ruce, toho zatýkali. Sedmého května hned v poledne zastřelili pro výstrahu třináct lidí, další poprava následovala asi ve dvě hodiny odpoledne. Dalších 60 až 70 rukojmích bylo internováno v soudní budově, Němci po nich chtěli doznání, kdo organizoval povstání v Třešti."

Herta Kašparová byla po válce odsouzena k trestu smrti.

Herta Kašparová byla po válce odsouzena k trestu smrti.

Sedmého května dorazila do Třeště také smíšená jednotka z Jihlavy - asi 300 nebo 400 vojáků. "Součástí té jednotky byli i členové gestapa ze Zlína, které Herta Kašparová znala. Popisovala jim příběh zatčení své rodiny i to, že Češi členy rodiny mlátili, že rodině vyrabovali byt. Němci po Hertě chtěli, ať označí ty osoby, které u nich doma byly. Vybrat měla přitom alespoň deset osob," pokračuje v líčení událostí Vybíhal.

Zemřel třeba školník nebo železničář

V Třešti bylo 7. května 1945 popraveno zastřelením celkem 33 lidí. Herta poslala svým udáním na smrt například školníka Ladislava Mikeše - prý proto, že jí někdo řekl, že Mikeš střílel po německých vojácích, kteří přišli do Třeště. Dalším v řadě popravených byl třeba třicetiletý železničář Ladislav Miksa nebo holič Bartoš.

"V Třešti se dříve spekulovalo o tom, že Herta určila na popravu ty osoby, které se jí v dětství smály kvůli zdravotnímu postižení, ve skutečnosti tomu tak vůbec nebylo," upozornil Vybíhal. Motivem byla mnohem spíše msta za celou rodinu.

Jiří Vybíhal, autor dvou knih o válečném dění v Jihlavě. Nyní badatel připravuje třetí.

Jiří Vybíhal, autor dvou knih o válečném dění v Jihlavě. Nyní badatel připravil třetí.

Hertu Kašparovou Češi potrestali rok a půl po skončení války - trestem smrti. Poprava byla veřejná, uskutečnila se na louce za městem v blízkosti zámku, v ulici V Kaštanech. Na popravu se rozdávaly vstupenky a sváželi se tam lidi z celého okolí, přihlížela i školní mládež, což už tehdejší tisk odsuzoval. Z fotek z popravy se dokonce udělaly pohlednice, které má řada třešťských občanů doma. Popravě přihlížely tisíce lidí.

Vybíhalova kniha Třešť 1945 vyšla v nákladu 500 kusů. Vychází z dobových materiálů, které jsou uloženy v archivech. Je v ní asi 160 fotografií. V prodeji je necelý měsíc a už je skoro vyprodaná.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.