Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Syrský lékař přes rozkaz ošetřil demonstranty, krutě ho za to mučili

  20:23aktualizováno  20:23
Ammar Martini byl před třemi lety zámožný lékař. Provozoval několik klinik, vlastnil řadu domů i stovky olivovníků. Když v Sýrii vypukly nepokoje, o vše přišel. Utekl za hranice a svoji zmučenou zemi se snaží léčit aspoň na dálku.

Syrská žena z provincie Idlíb poté, co se dozvěděla, že její manžel a děti zahynuli při vládním ostřelování (březen 2012) | foto: AP

Březen roku 2011. V Sýrii propuká konflikt mezi režimem Bašára Asada a opozicí, který se za několik měsíců přeroste v občanskou válku. Do nemocnice Červeného kříže ve městě Idlíb, které se nachází asi 60 kilometrů západně od Aleppa, přivážejí první zraněné.

Převážně se jedná o odpůrce Asadova režimu. Když skončili v péči lékařů, mysleli, že mají vyhráno. Opak byl pravdou. Asadovy polovojenské jednotky místním lékařům nařídily, aby zraněné demonstranty nechali zemřít, píše server washingtonpost.com.

Jak pomoci

Český červený kříž

Distribuce potravin a přikrývek, poskytování zdravotnické pomoci a dodávky léčiv.
číslo účtu 222885/5500, variabilní symbol 333
nebo DMS CCK na telefonní číslo 87 777.

Člověk v tísni
Přímá humanitární pomoc raněným a lidem, kteří museli prchnout ze svých domovů. ČvT dále podporuje podzemní síť syrských lékařů Doctors Coordinate of Damascus.
č. ú. 92329232/0300
DMS SYRIE na telefonní číslo 87 777.

Charita ČR
Pomoc při disribuci jídla a jiné materiální pomoci obyvatelům v zasažených městech i uprchlíkům.
č. ú. 55660022/0800 , var. s. 182
DMS CHARITACR na telefonní číslo 87 777

Cena všech DMS 30 Kč, z nichž 27 Kč jde na pomoc Sýrii.

zdroj: MF DNES

Ammar Martini a jeho kolegové odmítli. "Prostě jsem to nemohl udělat. Léčím všechny lidi. Ať už je to kdokoliv. Jsou to lidé a já jsem doktor," zavzpomínal na zlomový okamžik ve svém životě Martini. Pohůnci režimu však nemohli nechat takovou neposlušnost jen tak být a za trest zavraždili ředitele nemocnice.

Martiniho pak odvedli neznámo kam a podrobili ho brutálnímu mučení. "Mlátili mě, dělali otřesné věci. Na ten den raději nechci vzpomínat," vypráví syrský lékař. Před dvěma lety svou vlast opustil a zařadil se po bok dalších krajanů, kteří se za hranicemi stali humanitárními pracovníky a aktivisty.

Bohatý lékař, který přišel o všechno

Martini je typickým syrským uprchlíkem z vyšší společenské vrstvy. Vystupuje nejen proti Asadovu režimu, ale i proti radikálně islamistickým skupinám, které v posledních týdnech svádí v Allepu boje s prodemokratickými rebely.

Před válkou byl Martini zámožným mužem, který provozoval několik zdravotnických klinik v Idlíbu. Vlastnil devět nemovitostí, tučná bankovní konta a mimo jiné i dva tisíce olivovníků, kterými je region vyhlášený. Po prvním střetu s režimem musel město opustit a začal léčit pacienty v polních nemocnicích. Nakonec překročil hranice s Jordánskem, kde se stal lékařem v uprchlickém táboře Zátarí (reportáž z tohoto uprchlického tábora najdete zde).

Po měsících obav se ve Spojených arabských emirátech setkal i se svou manželkou a nejmladším synem. Starším dětem se podařilo uprchnout také, odcestovaly však do Spojených států, kde studují medicínu. Další zlomový krok v životě syrského lékaře přišel v květnu roku 2012, kdy se v Dubaji potkal se svým starým přítelem a obchodníkem Ghassanem Abúdem. Společně založili charitativní organizaci Orient Humanitarian Relief.

Jako první se zaměřili na poskytování finanční pomoci pro syrské uprchlíky, kteří končí v nemocnicích v Turecku. V tureckém městě Antakya nedaleko syrských hranic a postavili nemocnici. Při svých charitativních snahách však narazili na nepřátelství místních alávitů, Asadových souvěrců, kteří je přinutili přestěhovat nemocnici do města Reyhanli.

Režim jednou padne, věří lékař

S postupem měsíců Orient Humanitarian Relief expandovala i do Sýrie. V oblastech pod kontrolou umírněných povstalců provozuje dvanáct nemocnic a zaměstnává přes 400 lékařů. V Turecku provozuje kliniku, školu pro syrské děti a dílny, kde zaměstnává výhradně syrské uprchlíky.

Fotogalerie

Lékařské řemeslo se v Martiniho rodině dědí z generace na generaci. Mnoho jeho příbuzných působí po celé Evropě i ve Spojených státech. Jeden ze strýců Ammara založil nemocnici přímo v syrské Aleppu, kde zuří nejtvrdší boje. Rodina se však jednohlasně nestaví proti Bašáru Asadovi, jeden Martiniho strýc zasedl v asadovské vládě a dodnes je věrný vládnoucímu režimu.

Martiniho kolegové v Sýrii jsou v neustálém nebezpečí. Asadovská vojska jejich polní nemocnice zasypávají bombami a kulkami, nebezepčí představují i džihádisté napojení na al-Káidu. Radikální islamisté Martinimu vyhrožují smrtí za to, že odmítá vznik islamistického státu v některých regionech Sýrie.

Martini proto nemůže pracovat přímo v terénu a do své vlasti se v následujících letech pravděpodobně nepodívá. Nemohl se zúčastnit ani pohřbu svého otce.

Osud své země příliš optimisticky nevidí, plánovaná mírová konference v Ženevě podle něj mír jeho zemi nepřinese. On sám však ze své snahy o záchranu Sýrie neustoupí. "Musíme pokračovat v práci. Ať už to zabere více, nebo méně času, režim jednou padne. Pak budeme muset naši vlast opět vybudovat," myslí si.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.