Československý voják a velitel paradesantní skupiny Zinc Oldřich Pechal

Československý voják a velitel paradesantní skupiny Zinc Oldřich Pechal pocházel z Osvětiman. | foto: archiv Jana Břečky

Oldřicha Pechala nezlomilo mučení ani smrt rodiny. Gestapo se ho bálo

  • 37
Rysy antické tragédie nese příběh elitně vycvičeného vojáka Oldřicha Pechala, který se za války vrátil do rodné země, aby pomohl odbojářům v boji s nacistickými okupanty. Ti ho ale chytili, mučili a nakonec popravili v koncentračním táboře. Vnitřní sílu v něm však nezlomili. Letos uplynulo sto let od jeho narození.

Je pondělí 1. června 1942, hluboká noc. V chatě kousek od Brněnské přehrady sedí dva muži. Devětadvacetiletý Oldřich Pechal, parašutista, který seskočil z letadla do protektorátu před více než dvěma měsíci, čeká na vytoužené rádiové spojení s Londýnem.

Po týdnech schovávání a útěků před gestapem má nervy nadranc, teď má konečně dojem, že si může trochu oddychnout. Tím druhým je muž, jenž se Pechalovi představil jako poručík Karel, šéf ilegální odbojové organizace. Ve skutečnosti jde o Wolfganga Dycka, brněnského gestapáka, který má jasný úkol: vylákat z parašutisty šifrovací klíč.

Pechal však muži, jehož zná jen pár hodin, úplně nedůvěřuje. Důležitou informaci neprozradí ani Viktoru Ryšánkovi a Karlu Paprskáři, dvojici "členů brněnské Obrany národa", kteří jsou konfidenty gestapa. Právě oni nic netušícího nadporučíka pěchoty vlákali do pasti.

Druhého června proto padá rozhodnutí: Pechala je třeba zneškodnit. Do chaty doráží za Dyckem další dva členové gestapa.

"Nejprve se s ním pokusili vyměnit zbraně, aby mu dali pistoli s náboji naplněnými pískem," popisuje historik Jan Břečka, který se věnuje domácímu a zahraničnímu odboji během druhé světové války. To však Pechal odmítl. Navíc měl neustále ruku v kapse, kde držel svoji nabitou pistoli. Pomohla až léčka.

"Donesli mu uvařenou kávu. Když Pechal vyndal ruku z kapsy, aby si ji zamíchal lžičkou, jeden z gestapáků ho zezadu udeřil obuškem do hlavy a poté mu nasadil pouta," líčí Břečka.

Oldřich Pechal

  • Narodil se 12. května 1913 v Osvětimanech.
  • Po okupaci Československa v roce 1939 odešel do ciziny.
  • Byl velitelem paradesantní skupiny Zinc, která seskočila na území protektorátu 28. května 1942. Gestapo jej zadrželo 2. června nedaleko Brna.
  • Byl popraven oběšením 22. září 1942 v koncentračním táboru v Mauthausenu.

Pechal vyfocený jako vězeň gestapa.

Do chaty vpadá další šestice mužů, kteří se schovávali venku. Parašutista se ovšem brání jako lev a dokáže neuvěřitelnou věc. Hned dvakrát se vytrhne z ocelových pout a útočí na své soky. V tu chvíli už tuší, že je ztracený, bezmoc a zuřivý hněv jej však ženou vpřed. "Při rvačce nejhůře dopadl Dyck, jehož zranění si vyžádala osm týdnů léčení," podotkl historik.

Pechala nakonec zbili do bezvědomí a odvezli na úřadovnu gestapa v Brně. Na rukou měl pro jistotu hned dvoje pouta. Tak moc se jej Němci báli...

Seskok skupiny Zinc provázela od začátku smůla

Příběh Oldřicha Pechala není tak známý jako osudy výsadkářů, kteří padli v kostele v Resslově ulici v Praze po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Co do tragičnosti si s nimi však nezadá.

Malý Olin, jak mu říkali, se narodil 12. května 1913 v Osvětimanech, malé vesničce v Bílých Karpatech. Brzy se s rodiči přestěhoval do nedalekých Vřesovic, kde jeho otec pracoval jako lesník.

Maturoval na reálném gymnáziu v Kyjově, v roce 1937 absolvoval vojenskou akademii v Hranicích. Už tehdy se projevoval jako hrdý vlastenec. O to větším příkořím pro něj byla mnichovská dohoda a březen 1939, kdy začala nacistická okupace Československa a Pechal byl propuštěn ze služby.

Jako řada jeho podobně smýšlejících kolegů odešel do zahraničí. Bojoval ve Francii a nakonec skončil v Anglii. Tady se stal jedním z dobrovolníků, kteří měli být po speciálním výcviku vysláni do vlasti jako parašutisté.

Jako velitel výsadkové skupiny Zinc, jejímiž členy byli i Arnošt Mikš a Viliam Gerik, seskočil v noci ze 27. na 28. března 1942 nad československé území. Za úkol měl posílit na Moravě domácí odboj, jenž byl těžce decimovaný krutou vládou Heydricha, provádět zpravodajskou činnost proti Německu a předat odbojářům přes dva miliony korun.

Identifikovali ho podle maturitního tabla

Kvůli navigační chybě však místo na Buchlovsku dopadli u slovenských Gbel. Mikš s Gerikem měli hranice na Moravu přejít společně, Pechal sám. Jenže jej překvapila hlídka dvou německých celníků, kterým musel předložit falešné osobní doklady.

"Měl neuvěřitelnou smůlu. Navigační chybou při seskoku a následnou perlustrací při přechodu hranic to všechno jen začalo," uvedl Břečka.

Parašutistovi se podařilo vytáhnout zbraň a oba muže zastřelit, jenže výstřely zburcovaly okolí a Pechal uprchl. Nestačil proto prohledat oba mrtvé muže a sebrat jim svoji legitimaci.

A tady přichází na řadu těžko pochopitelná chyba, kterou udělali Pechalovi nadřízení. Vystavili mu totiž doklady, v nichž měl stejné datum narození jako ve skutečnosti a příjmení bylo pouze kosmeticky upraveno na Pešar.

"Falešné doklady měly sice sloužit jen k běžné prohlídce, přesto je podivné, jak neopatrně jejich zhotovitelé postupovali. V legitimaci bylo navíc nalezeno maturitní vysvědčení Oldřicha Pechala z gymnázia v Kyjově, i zde bylo datum maturity správné. Gestapo proto zajelo do Kyjova, kde zjistilo, že v uvedený den maturoval Oldřich Pechal. Identifikovali jej i z maturitního tabla," popsal Břečka.

Němci si navíc dali do souvislosti nález seskokového materiálu na Slovensku, kde k dovršení veškeré smůly jeden z místních četníků identifikoval Pechala podle fotky. Osvětimanský rodák mu totiž ve 30. letech dělal velitele u 1. horského pluku v Dolním Kubíně.

Kyjovská heydrichiáda si vyžádala 33 životů

Na začátku dubna gestapáci věděli, koho stíhají. A začal dlouhý a úporný lov. Na Moravě rozvěsili plakáty s nápisem "Hledá se dvojnásobný vrah Oldřich Pechal" a ve Vřesovicích zatkli jeho rodinu.

Pechal se mezitím ukrýval v lesích v okolí a po zatčení rodiny společně s rodinným přítelem a bratrem svého švagra Cyrilem Žižlavským zázračně unikali štvanici Němců. Pomáhali jim také stateční odbojáři z Kyjovska.

Jenže v tu chvíli přišla další tragická událost, která zpečetila Pechalův osud. Hledal kontakt na odbojovou organizaci, která by mu zprostředkovala rádiové spojení s Londýnem. Místo toho se dostal do volavčí sítě brněnského gestapa, jež využívalo již zmíněné konfidenty Ryšánka a Paprskáře, kteří Pechala vylákali do Brna a tam se jej podařilo zadržet.

Ani brutální výslechy na brněnské úřadovně gestapa však nepomohly. Oldřich Pechal nepromluvil ani slovo.

"Byl držen na Kounicových kolejích ve speciálním režimu. Nohama jej připoutali k palandě, na níž ležel ve svěrací kazajce. U vysazených dveří seděla stráž, krmit jej mohl pouze jiný vězeň," říká historik. Když gestapáci přivedli Pechalovu rodinu a chtěli ji využít k psychickému nátlaku, devětadvacetiletý voják s nimi neprohodil jediné slovo.

"Byla to sadistická snaha, aby ještě více trpěl. Pak se dozvěděl, že jeho rodinné příslušníky zastřelili 12. června přímo pod okny jeho cely," poznamenal Břečka.

Krátce promluvil jen při výslechu 14. června, uvedl ovšem jen zlomek informací, které věděl. Po atentátu na Heydricha jej převezli do Prahy, kde měl identifikovat těla sedmi zabitých parašutistů z krypty kostela v Resslově ulici. I tehdy však odmítl cokoliv říct.

"Jeho odolnost vůči gestapu byla obdivuhodná," dodal Břečka.

Pechal byl stanným soudem v Brně odsouzen k trestu smrti a 22. září 1942 byl v koncentračním táboře Mauthausen oběšen.

Mimochodem, v souvislosti s řáděním nacistů po jeho zatčení se používá termín "kyjovská heydrichiáda". Během června 1942 bylo totiž zastřeleno 33 ze 46 Pechalových spolupracovníků a jejich rodinných příslušníků.

"Vlna teroru a pomsty se nevyhnula ani dítěti jeho sestry, několikatýdenní Janičce Žižlavské. Němci nechali její maminku odrodit a poté ji popravili. Po válce ji prezident Edvard Beneš dekoroval in memoriam Československým válečným křížem 1939 jako nejmladší nositelku tohoto ocenění," uzavřel Břečka.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video