"V šest hodin vychází starý muž ze dveří domu č. 5 do práce. Má bílé kudrnaté vlasy, a když ho trápí dna, kulhá. Jméno 'Dr. Karel Janoušek' na dveřích jeho bytu je běžné. Tento muž se však od ostatních padesáti Janoušků z pražského telefonního seznamu liší. Jde o Karla Janouška, bývalého maršála letectva Royal Air Force (RAF) a nyní, ve věku 72 let, pomocného skladníka obchodu s nábytkem."
Tyto řádky reportéra Petera Hanna z The Sunday Express způsobily v roce 1966 ve Velké Británii poprask. Ohromení Britové se o hrdinovi z bitvy o Británii, jenž stál v čele 1 500 československých letců RAF, domnívali, že zahynul v roce 1952 v komunistickém žaláři. "V padesátých letech minulého století o tom psali Britové s dodatkem, že za železnou oponou se dějí strašlivé věci. Janoušek byl pro ně jednou z ikon boje proti chystané okupaci hitlerovským Německem, která byla díky lidem, jako byl on, odvrácena," vysvětluje Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
Britové: Hrdina vstal z mrtvých
Čeští historici o reportáži ze šedesátých let nevěděli a podařilo se jim ji najít až nyní. Označují ji za unikátní, protože v ní britský reportér popisuje téměř neznámé a poslední strastiplné roky jediného českého maršála 20. století.
Zaujal je i příznačný titulek, který zněl: "Hrdina bitvy o Británii vstal z mrtvých." Také titulek byl trefný: "Král Jiří jej pasoval na rytíře za statečnost - dnes nakládá dodávky."
Reportáž popisuje, jak byl Janoušek po dvanáctiletém věznění v nejtěžších žalářích (původně k smrti odsouzený) propuštěn v roce 1960 a ocitl se ve zcela jiném boji - o holou existenci. Bylo třeba, jak se svěřil, "svést všechny ty bitvy, které moji stejně postižení kamarádi dobře znají. Bitvu o střechu nad hlavou, bitvu o to, co budu jíst".
Reportéru Hannovi se Janoušek s hořkostí svěřil, "že "kdysi byl docela nahoře. Nyní jsem však dole, a jak se zdá, dole zůstanu". Degradovaný maršál letectva si při rozhovoru zapaloval jednu cigaretu za druhou. Často usrkoval z malé sklenky vodku a ruce se mu chvěly, když mluvil o starých časech.
Místo aby Janoušek přednášel na univerzitách či psal paměti, tak ho dennodenně pohlcovaly starosti o nejzákladnější lidské potřeby. "Janouškova frustrace z toho, jak s ním, nehledě na jeho zásluhy o porážku nacismu, zatočili, musela být strašlivá," říká historik Rajlich.
Maršál: Zmeškal jsem autobus
"Dřina ve skladu mě ničí, ale co mohu dělat?" svěřil se Janoušek Hannovi. Se dvěma stovkami důchodu, který tehdy bral, maršálovi nic jiného nezbývalo. "Na živobytí to nestačí," dodal Janoušek. Než ho komunisté okradli, patřil k bohatým lidem.
A tak se Hann maršála zeptal, zda by nechtěl žít v Anglii. "Nemám už u vás peníze, a i kdyby se o mě postarali přátelé, nechci se spoléhat na dobročinnost. Jsem už starý a zmeškal jsem autobus."
Janoušek byl částečně rehabilitován v roce 1968. V prezidentovi Ludvíku Svobodovi se totiž hnulo svědomí a dosvědčil, že jako ministr obrany vyhazoval v roce 1948 Janouška z armády, protože nenašel odvahu se vzepřít nezákonným důkazům tajné policie.
Karel Janoušek zemřel i v důsledku věznění v roce 1971. Když se na domě, v němž žil, odhalovala v roce 2001 pamětní deska, bylo pro britského premiéra Tonyho Blaira ctí to udělat.
