Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Můj syn terorista. Rodina vypráví příběh Američana, který ovládl Šabáb

  20:54aktualizováno  20:54
FBI ho před pár měsíci umístila na seznam nejhledanějších osob, je vysoce postaveným členem somálských milic Šabáb a internetem šíří radikální islamistické názory. Abu Mansúr má pověst chladnokrevného teroristy, který na svůj americký původ dávno zapomněl. Rodina však při vyprávění jeho příběhu vzpomíná, že býval veselým klukem, který vynikal ve všem, do čeho se pustil.

Abu Mansúr na fotografii z ledna letošního roku. | foto: Profimedia.cz

Terorista, jehož životní příběh by vydal na několik hodně tlustých knih, se světu naposledy výrazně ozval před pár týdny prostřednictvím svého účtu na sociální síti Twitter. Abu Mansúr (též známý pod svým původním jménem Omar Šafík Hammámí, pozn. red.) tam umístil fotografii, kterou pořídil několik sekund po atentátu, jenž ho měl odstranit z vedení jednoho křídla teroristické organizace Šabáb. Krvavá krůpěj na jeho krku na první pohled nevypadá vážně, přeneseně však dokazuje, že se tenhle Američan dokázal během několika let vypracovat z obyčejného středoškolského studenta až na islámského teroristu, na jehož hlavu FBI vypsala pětimilionovou odměnu.

Šabáb

Hnutí mladých bojovníků al-Šabáb je skupina islámských vzbouřenců, kteří povstali během války v Somálsku. Tato militantní skupina usiluje o vytvoření islámského státu v Somálsku. Skupina se zformovala v roce 2004 původně jako militantní křídlo Svaz islámských soudů. Al-Šabáb vedl povstání proti prozatímní vládě Somálska a jejím etiopským přívržencům od prosince 2006. Boje mezi ním a somálskou vládou vzplanuly v květnu 2009. Od roku 2008 se skupina nachází na seznamu USA nejvýznamnějších teroristických organizací, kvůli svým vazbám na al-Káidu. Dle odhadů se k této militantní skupině hlásí zhruba 3000 až 7000 přívrženců a jejich počet stále roste.

Zdroj: Wikipedia

Omar byl podle všeho obyčejným inteligentním chlapcem, který se zajímal o všechno, co se kolem něj dělo. "Vynikal v podstatě ve všem - ve sportu i ve škole," vzpomíná na svého syna Debra Hadleyová a dodává, že si pro něj vždycky představovala krásnou budoucnost. "Mohl z něj být inženýr, nebo doktor." Omar se však v té době pomalu, ale jistě začal ubírat jinou cestou.

Jeho spolužáci se shodli, že se vždy pohyboval mezi dvěma náboženskými světy - islámem a křesťanstvím. To není ničím překvapivým, jeho otec totiž vyznává islám, jeho matka je oddanou křesťankou. Na střední škole u něj definitivně zvítězil islám a během několika měsíců se vypracoval až na vedoucího středoškolského muslimského spolku. Záliba v četbě Shakespeara a poslech Nirvany, kterou měl Omar v oblibě, šly stranou.

Do Egypta za islámem

Podle rodičů se však o radikalizaci jejich syna nedalo mluvit. Byl prý umírněným muslimem. "Dokonce se jako prezident studentské asociace několikrát objevil i v televizi, kde odsuzoval útoky z 11. září. Označoval je za protiislámské," svěřil se Omarův otec v rozhovoru pro CNN.

Omar navzdory nepochybnému talentu zanechal svých studií na univerzitě v jižní Alabamě a přestěhoval se do kanadského Toronta, kde se oženil s mladou ženou ze Somálska. Pak už byl pouhý krok od odchodu z Ameriky. Ten přišel o několik měsíců později, kdy se s manželkou přestěhovali do Egypta, kde chtěl Omar prohloubit své znalosti islámu.

Jeho rodiče ho tam dokonce navštívili, chtěli totiž vidět svá vnoučata, která se mezi tím na první pohled šťastnému páru narodila. "Strávili jsme u nich několik týdnů a nic nenasvědčovalo tomu, že by bylo něco špatně," vzpomíná Omarův otec. Situace se však změnila ihned po jejich odjezdu.

Mansúr spolu s bojovníky al-Šabábu (20. září 2009)

Mansúr spolu s bojovníky Šabábu (20. září 2009)

Archovní fotografie Mansúra (vpravo) z prosince 2011

Archivní snímek Mansúra (vpravo) z prosince 2011

Omarova manželka rodiče kontaktovala a s třesoucím se hlasem jim sdělila, že Omar zmizel kdesi v Somálsku. Vydal se tam prý kvůli návštěvě jejích rodičů. Omárův otec dělal všechno možné, ale svého syna nemohl najít. V roce 2006 se mu ho konečně podařilo kontaktovat. Omar mu řekl, že prý ztratil pas a ze Somálska se nemůže dostat. Žádosti na americkém ministerstvu zahraničí byly k ničemu, pomoct nedokázala ani FBI. Do Somálska později vstoupila etiopská armáda a v zemi začal panovat chaos.

Chtěl jsem pomoct muslimskému světu

O Omarovi se jeho rodiče následně doslechli až o rok později. Čistě náhodou ho spatřili v televizi. Nemohli však uvěřit tomu, co viděli. Z jejich syna se stal islamistický propagandista, který Spojené státy obviňoval z tehdejší situace v Somálsku. Navíc se zbavil svého původního jména a začal si říkat Abu Mansúr, později se mu začalo přezdívat "Američan".

Postupem měsíců vstoupil do islamistických milicí Šabáb, kde se po několika letech vypracoval až na velitele jednoho z křídel této organizace. V tu dobu už byl dávno v hledáčku FBI, která ho v prosinci loňského roku umístila na seznam nejhledanějších teroristů. V patách však nemá jen americké agenty, svými odlišnými názory se dostává i do sporů s jinými křídly Šabábu. Zahraniční pozorovatelé se shodují, že právě tyto spory mohou stát za nedávným neúspěšným atentátem.

Konflikt v Somálsku

V roce 2006 začal v Somálsku posilovat Svaz islámských soudů, který ovládl většinu jihozápadu země včetně Mogadiša a začal vést rozhovory s přechodnou vládou o budoucím uspořádání země. Ty skončily neúspěšně a mezi oběma stranami se rozhořel vojenský konflikt. V konfliktu se na straně Přechodné vlády začala aktivně angažovat armáda Etiopie, což znamenalo zvrat v konfliktu. Svaz opustil Mogadišo a postupně byl donucen k ústupu ze všech větších měst na jihu země a přešel na partyzánský boj.

V říjnu loňského roku pak jednotky somálské vlády dobyly město Kismayo. Strategický přístav na jihu Somálska byl poslední baštou Šabábu (více čtěte zde).

Zdroj: Wikipedia

Mansúr si své slávy užívá, a to nejen na svém účtu na Twitteru. Po internetových fórech například koluje jeho 127stránková autobiografie, ve které se mimo jiné svěřuje i s tím, proč se rozhodl následovat cestu islámu. "V určitý moment mého života jsem se rozhodl pomoct muslimskému světu, ale nechtěl jsem být jen dalším doktorem ani ničím podobným. Uvědomil jsem si, že doktorů už máme mnoho," píše v knize.

Syna budeme mít vždy rádi

Rodiče se pochopitelně snaží svého syna bránit, americké tajné služby však upozorňují, že Mansúr stojí za naplánováním minimálně jednoho sebevražedného bombového útoku, při kterém v Somálsku zahynulo i mnoho civilistů. Mansúr však opakovaně tvrdí, že Američané se k podobným obviněním uchylují jen ze strachu. "Bojí se, že džihád se může stát normální volbou pro mladé americké muslimy," vysvětluje.

Rodiče se s jeho radikalizací smiřují jen těžko. "Přijímám plán, který Bůh pro mého syna připravil. Pokud bych to neudělal, musel bych se zbláznit. Přál bych si, aby to zase byl můj starý syn. Je mi ale jasné, že pro něj už není cesty zpět," vysvětluje jeho otec a dodává, že i přes všechny činy, za které je jeho syn zodpovědný, ho bude mít až do smrti rád.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.