Mezi mrtvými bylo 43 pacientek a dvě zaměstnankyně nemocnice, napsala s odvoláním na prokurátora Jurije Sjomina agentura ITAR-TASS. Záchranáři evakuovali z pětipatrové cihlové budovy v jihozápadní části Moskvy celkem 214 lidí.
"Soudě dle polohy těl se oběti snažily z objektu utéct. Jenže neměly kudy," prohlásil náměstek ministra pro naléhavé situace Alexander Čuprijan.
Požár vypukl v časných ranních hodinách, pravděpodobně v kantýně ve druhém patře zařízení. Hasiči se přiklánějí k názoru, že za ním stojí žhář. "Na devadesát procent šlo o žhářství," řekl Jurij Nenašev, jenž na ministerstvu vede odbor požární bezpečnosti.
Na vině jsou i zaměstnanci
Podle vyšetřovatelů navíc fatálně chybovali zaměstnanci nemocnice, kteří moc dlouho váhali s přivoláním hasičů a k tomu nedokázali pacientky dostat z budovy dřív, než se plameny a kouř příliš rozšířily.
"Personál informoval požárníky asi o třicet minut později, než měl. A potom ani nepoužil klíče k otevření mříží, takže se pacientky ocitly v pasti," řekl další zástupce ministerstva pro naléhavé situace Jevgenij Babylov.
Bílé mříže jsou na všech oknech a mnoha dveřích léčebny, takže pacientky v podstatě neměly šanci dostat se ven. Rozbily mnoho okenních tabulek v naději, že se jim pak podaří mříže nějak uvolnit, ale nepohnuly ani s jedinou.
Někteří místní novináři jdou v kritice personálu ještě mnohem dál než hasiči. Chování ošetřovatelů prý bylo jen výrazem obecnějšího přístupu k drogově závislým lidem. Zaměstnanci podle komentátorů neměli zájem pacientkám pomoci, zachránili se sami a nemocné ženy ponechali napospas plamenům.
Hasiči se s ohněm potýkali dvě hodiny. Policie hned začala případ vyšetřovat jako porušení bezpečnostních předpisů. K nemocnici se záhy začali sjíždět plačící příbuzní obětí. Vedení léčebny k nim poslalo psychology a zároveň zřídilo nouzovou telefonní linku.
Léčebna není první
Ministerstvo pro naléhavé záležitosti letos žádalo soudní uzavření léčebny - právě kvůli špatné bezpečnosti. Jenže žádost byla zamítnuta.
Rusko už zaznamenalo několik tragických požárů v zařízeních pro drogově závislé nebo pro mentálně postižené. Často jde o staré budovy, špatně udržované, s železnými mřížemi na oknech.
Loni v prosinci zahynulo sedm lidí, když v noci vypukl požár v nemocnici pro psychicky narušené pacienty nedaleko Moskvy, napsala ČTK.
Dalších sedm lidí přišlo o život v březnu téhož roku, kdy plameny zachvátily středisko pro drogově závislé ve středoruské Samaře. V roce 1999 si požár v zařízení pro mentálně postižené u Petrohradu vyžádal 19 lidských životů.
